č. j. 15 A 5/2019-29     U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobkyně: G. M., narozená „X“, státní příslušnost Stát Mongolsko, bytem „X“, zastoupená Marií Kurkovou, advokátkou, sídlem Školní 10, 147 00  Praha 4, adresou pro doručování Pod Křížkem 9, 147 00  Praha 4, proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2018, č. j. MV-121034-4/SO-2018, takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 1. 2019 prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 22. 11. 2018, č. j. MV-121034-4/SO-2018, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 8. 2018, č. j. OAM-12000-8/ZM-2018. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zastavil řízení o žádosti žalobkyně o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty podané podle § 42g odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť žalobkyně ani přes výzvu správního orgánu nepředložila k žádosti veškeré doklady vyžadované zákonem o pobytu cizinců. 2. Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V této souvislosti je třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců pak platí, že žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. 3. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 věta první citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 5. Žalobkyně v předmětné žalobě neuvedla, který den jí bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí. 6. Žalovaný na výzvu soudu zaslal správní spis, z něhož soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí žalobkyně převzala dne 3. 12. 2018.   7. Soud konstatuje, že předmětná žaloba byla podána opožděně. Den 3. 12. 2018 je zapotřebí považovat za den oznámení dotyčného rozhodnutí žalobkyni ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Dnem určujícím počátek třicetidenní lhůty bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 3. 12. 2018 a třicetidenní lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve středu dne 2. 1. 2019. 8. Soud ovšem zjistil z údaje na obálce od zásilky, kterou byla soudu doručena žaloba, že žaloba byla soudu zaslána právní zástupkyní žalobkyně prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 3. 1. 2019. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo mu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. 9. S ohledem na výše uvedená ustanovení s. ř. s. a zákona o pobytu cizinců nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená třicetidenní lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl. 10. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   11. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč žalobkyni, k němuž dojde prostřednictvím účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě. Žalobkyní uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vracen není, neboť již byl zkonzumován. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 17. května 2021 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.