č. j. 15 A 85/2018-175       USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško, a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: R. H., narozený „X“ bytem „X“ adresou pro doručování: „X“   proti žalovanému: Státní pozemkový úřad   sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2017, č. j. SPU 273991/2017,     takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2017, č. j. SPU 273991/2017, jímž bylo výrokem I. zamítnuto jako opožděné odvolání P. H., výrokem II. zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj, pobočky Chomutov, ze dne 20. 2. 2017, č. j. SPU 000573/2017, o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. „X“.   2. Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.   3. Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   4. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.   5. Soud ze správního spisu zjistil tyto podstatné okolnosti svědčící pro opožděnost žaloby. Žaloba byla podána k Městskému soudu v Praze dne 5. 3. 2018, přičemž žalobce ve své žalobě tvrdí, že mu bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí dne 7. 1. 2018.   6. Žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručováno poštou na jeho adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, a to „X“. Tato zásilka byla doručována doporučeně do vlastních rukou jen adresátovi (žalobci). Žalobce nebyl dne 12. 6. 2017 zastižen a bylo mu zanecháno poučení, aby si zásilku ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Opakovaná výzva k vyzvednutí uložené zásilky byla zanechána žalobci dne 19. 6. 2017 a zásilka byla žalovanému vrácena dne 24. 6. 2017. Soud se dále zabýval tím, zda žalobce neoznačil jako adresu pro doručování jinou adresu než adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Žalobce ve svém odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav uvedl adresu „X“ a dále: „Doručovací adresa: prostřednictvím Úřední desky Obce Žiželice, z důvodu průkaznosti obsahu doručovaných listin.“  Ve správním spise se dále nachází úřední záznam o nahlédnutí do spisu žalobcem a převzetí stejnopisu rozhodnutí dne 7. 1. 2018.   7. Podle § 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.   8. Podle § 20 odst. 1 správního řádu se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.   9. Soud konstatuje, že úřední desku Obce Žiželice, která ve věci žalobce není ani správním orgánem, nelze považovat za adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 19 odst. 4 správního řádu. Doručovat prostřednictvím úřední desky sice lze, ale správní řád pro tento náhradní způsob doručení stanoví zvláštní pravidla (srov. § 25 a § 26 správního řádu) a musí se jednat o úřední desku správního orgánu, který písemnost doručuje. Není tak možná volba účastníka, aby mu bylo doručováno prostřednictvím úřední desky. Z uvedeného vyplývá, že doručovací adresa žalobcem nebyla zvolena zákonným způsobem, a proto mu byl žalovaný povinen doručovat na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kterou byla od 28. 4. 2015 do 20. 2. 2018 adresa „X“. 10. V daném případě si žalobce uloženou zásilku se žalobou napadeným rozhodnutím nevyzvedl v úložní době 10 dnů, a proto je třeba považovat vzhledem k ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu uloženou zásilku za doručenou poslední den této 10 denní lhůty.   11. Jelikož zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí od 12. 6. 2017, je nutno tento den pokládat za den uložení zásilky u držitele poštovní licence, od něhož se odvíjí běh 10 denní úložní lhůty. Poslední den této lhůty připadl na 22. 6. 2017 a tento den je tak nezbytné pokládat za den, kdy bylo žalobci napadené rozhodnutí doručeno. Tento den, tj. 22. 6. 2017, se považuje za den oznámení pro běh lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s., která marně uplynula dne 22. 8. 2017.   12. Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze bylo zjištěno, že žalobce podal žalobu až dne 5. 3. 2018, tedy zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání žaloby.   13. Na základě shora uvedeného soudu nezbylo než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto byl soud nucen podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou výrokem I. usnesení odmítnout.   14. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   15. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem III. usnesení rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že byl poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku zkonzumován usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2018, č. j. 15 A 85/2018-59, soud tento soudní poplatek žalobci nevracel. Uhrazený soudní poplatek za žalobu bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   Poučení: Proti výroku ad I. a ad II. lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Proti výroku ad III. nejsou opravné prostředky přípustné.   Ústí nad Labem 7. dubna 2021   JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r. předseda senátu                                                     Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.