č. j. 195 A 2/2021-32 USNESENÍKrajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Radima Pastrňáka Ph.D. a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: L. D., narozená dne „X“  státní příslušnost Ukrajina,  bytem „X“  zastoupená advokátem Mgr. Vratislavem Polkou  sídlem Vinohradská 22, 120 00  Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců  sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2021, č. j. MV-44767-17/SO-2017 s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč nevrací. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2018, č. j. MV-44767-3/SO-2017, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 22. 2. 2017, č. j. OAM-34-12/DP-2017, jímž byla podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 36 odst. 3 a § 38 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta její žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem strpění pobytu na území, neboť pominuly důvody, pro které bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. Současně žalobkyně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek. 2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. 3. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovoláním nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 4. Žalobkyně dne 9. 6. 2021 podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby soud této žalobě přiznal odkladný účinek, vznikla jí proto povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč [viz položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. 5. Žalobkyně ani jednu z poplatkových povinností při podání žaloby nesplnila, tudíž ji soud prostřednictvím jejího právního zástupce dvěma samostatnými výzvami ze dne 14. 6. 2021, č. j. 195 A 2/2021 - 14 (poplatek za žalobu 3 000 Kč) a č. j. 195 A 2/2021 - 15 (poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě 1 000 Kč), vyzval k zaplacení soudních poplatků a zároveň ji upozornil, že řízení bude zastaveno, nebudou-li ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzev poplatky zaplaceny. Výzvy k zaplacení soudních poplatků byly právnímu zástupci žalobkyně řádně doručeny datovou schránkou dne 25. 6. 2021. Žalobkyně byla ve výzvách poučena o tom, že soudní poplatek 3 000 Kč (za žalobu) je třeba zaplatit na bankovní účet soudu 3703-3024411/0710 u ČNB, rovněž byla informována o tom, že platbu je třeba identifikovat variabilním symbolem 9533000221, specifickým symbolem 01 a spisovou značkou. K platbě soudního poplatku 1 000 Kč (za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě) byla žalobkyně soudem poučena, že soudní poplatek musí být ve stanovené lhůtě uhrazen na stejný účet soudu u ČNB (3703-3024411/0710) a platba má být identifikována identifikovat variabilním symbolem 9533000221, specifickým symbolem 02 a spisovou značkou. Žalobkyně byla rovněž výslovně poučena o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Lhůta k zaplacení soudního poplatku počala plynout dne 26. 6. 2021 a skončila 12. 7. 2021. 6. Dle záznamu účtárny soudu o složení ze dne 12. 7. 2021 žalobkyně dne 7. 7. 2021 v rámci bezhotovostního platebního styku uhradila soudní poplatek 1 000 Kč. Dle účtárny soudu nebyla na účet soudu do 14. 7. 2021 připsána částka 3 000 Kč, která by byla označena buď variabilním symbolem 9533000221, nebo jménem žalobkyně, či jménem jejího právního zástupce. 7. Z kopie podacích lístků poštovních poukázek A ze dne 1. 7. 2021 předložených k výzvě soudu zástupce žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poštovní poukázkou podala dne 1. 7. 2021 pokyny k provedení plateb ve výši 1 000 Kč a 3 000 Kč na účet majitele Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4. Účet, na nějž mělo být uhrazeno 1 000 Kč, dále žalobkyně identifikovala číslem 3703-3024411/0710 (Pozn. soudu: 4. číslo zřejmě přepsáno z 0 na 3), variabilním symbolem 9533000221, specifickým symbolem 02. Platbu částky 3 000 Kč žalobkyně specifikovala číslem účtu: 37033024411/0710 (Pozn. soudu: 4. číslo přepsáno), variabilním symbolem 9533000221, specifickým symbolem 01. 8. Povinnost hradit soudní poplatky a dodržovat procesní lhůty je standardní podmínkou řádného vedení soudního řízení, a je proto na poplatníkovi, aby lhůty stanovené soudem dodržel a svou povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh řádně splnil [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/07 ze dne 13. 11. 2007 (N 193/47 SbNU 539), usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1286/16 ze dne 24. 5. 2016 či sp. zn. II. ÚS 438/18 ze dne 17. 4. 2018]. Základním východiskem je přitom okolnost, že poplatková povinnost zásadně vzniká již podáním návrhu na zahájení řízení soudu (§ 4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) a jeho uhrazení teprve k výzvě soudu je sice možnost zákonem aprobovaná, nikoliv však předpokládaná jako prvotní. Žalobce (navrhovatel) tak má ve skutečnosti k dispozici dvě příležitosti, dva „pokusy“ k uhrazení soudního poplatku. Soudem stanovená lhůta ke splnění poplatkové povinnosti je lhůtou procesněprávní, a nikoli hmotněprávní. Ústavní soud v této souvislosti zdůraznil (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 9/20), že samotná existence náhradní lhůty pro zaplacení soudního poplatku již představuje pro poplatníka jisté dobrodiní, poněvadž zákon předpokládá, že soudní poplatek uhradí řádně s podáním návrhu na zahájení řízení, tedy okamžikem jeho splatnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) a poplatník by se obecně neměl spoléhat na to, že při poskytnutí soudem druhé příležitosti zaplatit soudní poplatek nenastanou žádné, byť i pochopitelné komplikace, popřípadě že je bude možno vždy nějakou cestou odstranit. 9. Následkem nezaplacení soudního poplatku nebo jeho uhrazení po uplynutí lhůty k tomu soudem určené, k němuž se podle napadeného ustanovení zákona o soudních poplatcích nepřihlíží, je zastavení řízení zahájeného příslušným návrhem (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). V případě placení soudního poplatku bezhotovostním převodem (bankovním převodem na účet soudu, nebo alternativně prostřednictvím poštovní poukázky) je poplatková povinnost splněna okamžikem, kdy je platba připsána na účet příslušného soudu (v této otázce je judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ve shodě viz např. usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 2035/20, II. ÚS 4093/19 a III. ÚS 1348/19). 10. V daném případě na účet soudu nebyla do 12. 7. 2021 připsána platba – soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč. Došlo tedy k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku, když není rozhodující, že žalobkyně poukázala uvedenou částku na účet soudu, resp. předala hotovost ve výši 3 000 Kč České poště, s. p., ale včasné připsání předmětné částky soudního poplatku na účet soudu (dle zprávy účtárny odvolacího soudu nebyla částka soudního poplatku na účet připsána ani později). Podstatný rovněž není důvod, pro který nebyla platba soudního poplatku na účet soudu připsána, tj. zda při placení soudního poplatku za žalobu došlo k chybě na straně žalobkyně při vyplňování poštovní poukázky, či na straně pošty při zadávání příkazu, neboť bylo na žalobkyni (případně jejím právním zástupci), aby zajistila, že v dodatečně určené patnáctidenní lhůtě bude soudní poplatek uhrazen řádně a mohla si ověřit, zda k včasnému a řádnému zaplacení skutečně došlo. 11. Pakliže v rámci správního soudnictví je možno vést řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě výlučně v rámci řízení o žalobě a nikoliv samostatně, a to s ohledem na podstatu institutu přiznání odkladného účinku žalobě, který je upraven v § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nelze, nejsou-li dány podmínky pro projednání žaloby, vést ani řízení o přiznání odkladného účinku žalobě, přestože žalobkyně poplatkovou povinnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě splnila. 12. Na základě shora uvedeného soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě spojené s návrhem na přiznání odkladného účinku po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 13. Podle § 10 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V daném případě podala žalobkyně jednak žalobu a dále návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Činil-li soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě 1 000 Kč a řízení bylo zastaveno, rozhodl soud ve smyslu § 10 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích tak, že se žalobkyni soudní poplatek nevrací.    Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 19. července 2021 JUDr. Jana Nováková v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje L. S.