č. j. 40 A 7/2018-131     USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelů: a) M. K., narozený „X“,   b) R. F., narozená „X“,   c) nezl. M. S. F., narozený „X“,   d) nezl. L. F., narozený „X“,   e) nezl. T. F., narozený „X“,   f) nezl. M. F., narozený „X“,   g) nezl. S. F., narozená „X“,   všichni bytem „X“,   všichni zastoupeni advokátem Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M.   sídlem Ovenecká 78/33, 170 00  Praha 7,   proti odpůrci:  Magistrát města Ústí nad Labem,   sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00  Ústí nad Labem,   o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 2. 2018, č. j. MMUL/OKSS/33425/2018/KohM, kterým město Ústí nad Labem vyhlásilo na území města tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve znění opravy tiskové chyby ze dne 13. 6. 2018, č. j. MMUL/OKSS/200757/2018/KohM, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé prostřednictvím svého právního zástupce podali ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem v zákonem stanovené lhůtě společný návrh na zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 2. 2018, č. j. MMUL/OKS/33425/2018/KohM, kterým město Ústí nad Labem vyhlásilo na území města tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve znění opravy tiskové chyby ze dne 13. 6. 2018, č. j. MMUL/OKSS/200757/2018/KohM, vydaného na základě § 33d odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Tímto opatřením obecné povahy byla do oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů zahrnuta i ubytovna nacházející se na adrese Klíšská 53, Ústí nad Labem, v níž byli navrhovatelé ubytováni na základě nájemní smlouvy mj. v období ode dne 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018. 2. Před vlastním rozhodnutím o návrhu byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení pro projednání návrhu. K meritornímu přezkoumání může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že neexistuje neodstranitelná podmínka řízení, jež by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) usnesením odmítnout. 3. Zdejší soud zdůrazňuje, že napadené opatření obecné povahy bylo zrušeno obsahově obdobným opatřením obecné povahy odpůrce ze dne 14. 2. 2019, č. j. MMUL/OKSS/23850/2019/KohM, s názvem Vyhlášení města Trmice a města Ústí nad Labem jako oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (srov. výrok tohoto opatření obecné povahy obsažený na straně 32). 4. Soud dále akcentuje skutečnost, že odpůrce doručil soudu dne 29. 9. 2021 veřejnou vyhlášku ze dne 27. 9. 2021, č. j. MMUL/OSS/247012/2021/JarL, o zrušení opatření ze dne 14. 2. 2019, č. j. MMUL/OKSS/23850/2019/KohM, které nabylo účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce odpůrce, k němuž došlo dne 27. 9. 2021. Uvedené znamená, že opatření obecné povahy ze dne 14. 2. 2019, č. j. MMUL/OKSS/23850/2019/KohM, které nahradilo návrhem napadené opatření obecné povahy, bylo bez náhrady zrušeno. 5. Podle dosavadní judikatury správních soudů je v případě zániku opatření obecné povahy v průběhu řízení před soudem namístě odmítnutí návrhu na jeho zrušení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. V tomto směru je možné odkázat například na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 8 Ao 6/2010-98, podle něhož „přestože tedy v době podání návrhu na zrušení předmětného opatření obecné povahy byla splněna podmínka řízení spočívající v existenci jeho předmětu, předmět řízení v jeho průběhu odpadl. Nejvyšší správní soud přitom nemůže zrušit napadené opatření obecné povahy, které v mezidobí přijetím ZÚR Středočeského kraje (zaniklo - doplnění provedl soud) ze zákona. Zároveň zákon neumožňuje soudu, aby o takovém opatření obecné povahy rozhodl deklaratorně v tom smyslu, zda jeho napadená část byla v souladu se zákonem.“ Rovněž v usnesení ze dne 19. 5. 2011, č. j. 8 Ao 8/2011-129, Nejvyšší správní soud uvedl, že „navrhovatel podal návrh na zrušení opatření obecné povahy v době jeho formální existence a platnosti. Před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ovšem bylo napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno v jiném, shora vymezeném, řízení (zkráceném přezkumném - doplnění provedl soud). Na základě této skutečnosti tedy odpadl předmět řízení o tomto návrhu.“ Závěr o neodstranitelné překážce řízení spočívající ve zrušení opatření obecné povahy, které bylo předmětem soudního přezkumu, byl přitom vysloven v situacích, kdy toto opatření bylo zrušeno bez náhrady (věc vedená u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Ao 8/2011) nebo přijetím opatření zavádějícího obsahově novou právní regulaci po dlouhém časovém intervalu více než pěti let (věc sp. zn. 8 Ao 6/2010). 6. Soud zdůrazňuje, že s. ř. s. neumožňuje správním soudům vydání deklaratorního výroku o nezákonnosti v případě již zrušeného opatření obecné povahy. Jak vyplývá již z výše citovaných judikátů, Nejvyšší správní soud setrvale judikuje, že v případě zrušení napadeného opatření není možné v řízení nadále pokračovat. Je tomu tak proto, že § 101d odst. 2 s. ř. s. v rámci řízení o zrušení opatření obecné povahy stanoví, že dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud má tedy v tomto řízení v zásadě dvě možnosti, jak ve věci meritorně rozhodnout, a to buď návrh zamítne, nebo zruší (část) opatření obecné povahy. V okamžiku, kdy však celé opatření obecné povahy již bylo zrušeno odpůrcem, nepřichází druhá možnost pojmově v úvahu, neboť nelze zrušit to, co již bylo zrušeno. Pokračování v řízení za těchto okolností tak ztrácí smysl. 7. Z výše uvedených důvodů soud neadresoval navrhovatelům poučení o možnosti změny návrhu spočívající v tom, zda navrhují místo návrhem napadeného opatření obecné povahy zrušení nového opatření obecné povahy ze dne 14. 2. 2019, č. j. MMUL/OKSS/23850/2019/KohM, neboť za daných okolností neexistovala žádná možnost, jak se po zrušení napadeného opatření obecné povahy, i pokud by došlo ke změně návrhu, domoci jeho věcného přezkumu. 8. Soud proto shrnuje, že z důvodu zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 2. 2018, č. j. MMUL/OKS/33425/2018/KohM, ve znění opravy tiskové chyby ze dne 13. 6. 2018, č. j. MMUL/OKSS/200757/2018/KohM, jakož i na něj navazujícího opatření obecné povahy ze dne 14. 2. 2019, č. j. MMUL/OKSS/23850/2019/KohM, odpadl předmět řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Odpadnutí předmětu řízení představuje neodstranitelnou podmínkou řízení, a proto soud výrokem I. tohoto usnesení návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 10. O vrácení soudního poplatku za podání návrhu soud nerozhodoval, neboť navrhovatelé byli od placení soudního poplatku usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 7. 2018, č. j. 40 A 7/2018-71, zcela osvobozeni, a soudní poplatky za podání návrhu proto neuhradili.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem 11. října 2021   JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.