Vyjádření k obžalobě podle ustanovení § 196 odst. 2, odst. 3 tr. ř. a ustanovení § 206d tr. ř. zpracované obhájcem je písemným podáním vztahujícím se k rozhodnutí o vině a trestu, tj. meritornímu rozhodnutí ve věci samé, jež je honorovatelným úkonem právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Číslo jednací: 7 To 120/2021-140 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. května 2021 v trestní věci odsouzeného [údaje o účastníkovi], o stížnosti obhájce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto: Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. se napadené usnesení v celém rozsahu zrušuje a znovu se rozhoduje tak, že: Podle § 151 odst. 3 tr. ř. se obhájci odsouzeného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa], přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 12 005,62 Kč. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla obhájci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 10 190,62 Kč. Návrh obhájce byl do výše částky 1 815 Kč zamítnut. 2. Své rozhodnutí odůvodnil okresní soud jednak tím, že uvedl, z jakých ustanovení advokátního tarifu vycházel při určení mimosmluvní odměny obhájce, která ustanovení aplikoval při určení výše náhrad hotových výdajů, náhrad za promeškaný čas a cestovné a za které jednotlivé úkony byla obhájci přiznána odměna. Na jednotlivé úkony aplikoval ustanovení § 11 advokátního tarifu. Návrhu obhájce nevyhověl v plném rozsahu, neboť za úkon ze dne 2. 10. 2020 – vyjádření k obžalobě – obhájci nepřiznal žádnou odměnu. K tomu uvedl, že ne každé sdělení soudu či orgánům trestního řízení je možno považovat za písemné podání týkající se věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT). Návrhem ve věci samé je třeba chápat návrhy, jimiž se zahajuje řízení, tedy žaloby, návrhy, ústavní stížnosti, kasační stížnosti atd. obsahující právní rozbor věci. Za podání, jakými jsou např. návrhy na rozšíření předmětu řízení, zpětveztí návrhu, návrhy na doplnění dokazování apod., odměna nepřísluší. K tomu poukázal na judikaturu Vrchního soudu v Praze. Předmětný úkon neposoudil jako úkon právní služby, který má na mysli ustanovení § 11 advokátního tarifu, proto obhájci mimosmluvní odměnu nepřiznal. Z toho důvodu nebyla přiznána ani náhrada za režijní paušál, neboť tento je vázán právě na přiznání mimosmluvní odměny za úkon právní služby. S ohledem na korekci odměny obhájce, došlo ke snížení základu daně, což ovlivnilo i její samotnou výši. DPH byla nově stanovena na částku 1 768,62 Kč. 3. Proti tomuto usnesení podal obhájce v zákonné lhůtě stížnost. V jejím písemném odůvodnění namítl, že se neztotožňuje s úvahou okresního soudu, která vedla k nepřiznání části odměny. Podání písemného vyjádření obžalovaného, resp. jeho obhájce, předpokládá a umožňuje trestní řád dle ustanovení § 196 odst. 2 a 3, kdy jde o ustanovení nové, součástí zákona je o od 1. 10. 2020. Vyjádření dle tohoto ustanovení má z povahy věci zcela zásadní vliv na další průběh trestního řízení, zejména pak, pokud obžalovaný prohlásí svou vinu a sdělí, které skutečnosti považuje za nesporné (stejně tak, pokud za něj prohlášení v tomto smyslu učiní jeho obhájce). V tomto kontextu je nutné je považovat za písemné podání vztahující se k meritornímu rozhodnutí, tj. k rozhodnutí o vině, trestu (či případně ochranném opatření, v případě adhezního řízení též k výroku o náhradě škody uplatněnému poškozeným). Nejde tedy o písemné podání v tzv. dílčích věcech v rámci věci hlavní (např. stížnost proti rozhodnutí o vazbě, žádost o propuštění z vazby apod.), kde přichází v úvahu podle okolností tarifní úkon podle § 11 odst. 2 AT, ani nelze souhlasit s tím, že nejde o žádný úkon právní služby. Za použití analogie k občanskoprávnímu řízení lze takové podání přirovnat k písemnému vyjádření k žalobě, přičemž v soudní praxi není pochyb o tom, že v takovém případě jde o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Závěrem podané stížnosti obhájce navrhl, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a rozhodl o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů v celkové částce 12 005,62 Kč. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal jak správnost výroku napadeného usnesení, tak i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k níže popsaným závěrům. 5. Řízení, které předcházelo vydání napadeného usnesení, není zatíženo žádnou procesní vadou. Okresní soud rozhodoval v souladu s ustanovením § 151 odst. 2, odst. 3 tr. ř. o odměně ustanoveného obhájce, jehož povinnost obhajovat obviněného (nyní již odsouzeného) skončila. O odměně obhájce rozhodovala v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, vyšší soudní úřednice jako osoba oprávněná k vydání takového rozhodnutí. 6. Okresní soud postupoval správně, pokud sazbu mimosmluvní odměny určil aplikací ustanovení § 10 odst. 3 písm. b), § 7 bod 4 a § 12a odst. 1 AT na 1 200 Kč. Rovněž správně byla určena výše náhrady dle § 13 odst. 4 AT (tzv. režijní paušál) a výše náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 AT. 7. Okresní soud však nepostupoval správně, pokud obhájci za úkon„ vyjádření k obžalobě“ nepřiznal mimosmluvní odměnu a v návaznosti na to ani náhradu režijního paušálu. Jak vyplývá z ustanovení § 196 odst. 2 tr. ř. předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména, a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů, b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu, c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a d) které skutečnosti považuje za nesporné. Podle § 196 odst. 3 tr. ř. předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci. 8. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 196 odst. 2, 3 tr. ř., obhájce je oprávněn podat za obžalovaného vyjádření k obžalobě (analogicky též k návrhu na potrestání), pokud nejde o doznání nebo o prohlášení viny. V každém případě se jedná o úkon obhájce, který přímo směřuje k meritornímu rozhodnutí a který umožňuje postup dle § 206d tr. ř. Judikatura zmíněná okresním soudem v odůvodnění napadeného usnesení nedopadá na tento případ, neboť shora zmíněné ustanovení, které přineslo takto zcela zásadní možnost obhájce ovlivnit průběh řízení před soudem, bylo do trestního řádu přijato teprve ke dni 1. 10. 2020. Jak obhájce správně uvedl v podané stížnosti, jedná se o nové ustanovení trestního řádu a postup dle § 196 odst. 2 a 3 tr. ř. má pro obžalovaného takové procesní důsledky, které obhájce musí náležitě a pečlivě uvážit po odborné stránce. Však i v nyní posuzovaném případě, jak vyplývá z protokolu o hlavním líčení, postupoval okresní soud právě podle § 206d tr. ř. a na základě písemného vyjádření obhájce neprováděl dokazování. 9. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že úkon obhájce spočívající ve vyjádření k obžalobě je úkonem právní služby podřaditelným pod § 11 odst. 1 písm. d) AT a v nyní posuzované věci za něj obhájci náleží mimosmluvní odměna stanovená způsobem uvedeným v 6. odstavci tohoto usnesení. Ostatně tento právní názor vyjádřil krajský soud již v usnesení ze dne 15. 3. 2021, č. j. 4 To 32/2021-226. 10. S ohledem na shora konstatované tedy krajský soud vyhověl stížnostní námitce obhájce, když postupem podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení zrušil a sám rozhodl o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ustanovenému obhájci v celkové výši 12 005,62 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. Ústí nad Labem 20. května 2021 Mgr. Daniel Broukal předseda senátu