č. j. 141 A 20/2022-14 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci   žalobce:  P. S., narozen X,  bytem X,   zastoupen JUDr. Miloslavou Coufalovou, advokátkou,    sídlem Neštěmická 779/4, 400 07  Ústí nad Labem, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2022, č. j. KUUK/089595/2022, sp. zn. KUUK/075066/2022/UPS, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 9. 6. 2022, č. j. KUUK/089595/2022, sp. zn. KUUK/075066/2022/UPS, kterým žalovaný k odvolání obce Tisá zrušil usnesení Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru územního plánování a stavebního řádu, (dále jen „magistrát“) ze dne 6. 4. 2022, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/11440/2022/MarJ, kterým magistrát žalobci podle § 39 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve  znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) prodloužil do 30. 6. 2022 lhůtu k provedení úkonu určenou usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. MMUL/IÚPSŘ/S/25889/2022/MarJ. Žalovaný současně zastavil řízení ve věci žádosti o prodloužení lhůty. Žalobce se v žalobě domáhal také toho, aby soud zrušil usnesení magistrátu ze dne 6. 4. 2022, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/11440/2022/MarJ, a uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. 2. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří § 68 písm. e) ve vazbě na § 70 s. ř. s., který upravuje tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle § 65 a § 66 s. ř. s. 3. Ačkoliv soudní řád správní ani správní řád blíže nespecifikují, co se rozumí pod pojmem „úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem“, soudní praxe se ustálila na výkladu, že se jedná o úkony, jimiž se správní orgán nedotkl přímo těch práv účastníka, která zakládá hmotné právo, ale zasáhl jen do práv daných pro vlastní vedení řízení. O takový případ se podle názoru zdejšího soudu jedná i v posuzované věci. 4. V projednávané věci je předmětem sporu rozhodování ve věci prodloužení lhůty k provedení úkonu. Žalobou tedy bylo napadeno rozhodnutí správního orgánu, které spadá pod kompetenční výluku zakotvenou v § 70 písm. c) s. ř. s., neboť se jedná o úkon správního orgánu, kterým se toliko upravuje vedení řízení před správním orgánem. Po jeho vydání bude pokračováno v řízení o dodatečném povolení stavby, přičemž žalobce bude mít možnost procesní pochybení správních orgánů namítat v případné žalobě proti pravomocnému konečnému rozhodnutí ve věci. 5. Podobně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 8. 2015, č. j. 4 As 137/2015-46, uzavřel, že „úvaha, že se rozhodnutími o prodloužení lhůty k předložení dokumentů pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem [§ 70 písm. c) s. ř. s.], je logická a vychází ze zásady procesní ekonomie. Současně, pokud je zajištěn soudní přezkum rozhodnutí v rámci konečného rozhodnutí žalovaného o předmětném správním deliktu, neporušuje kompetenční výluka, která je jinak v souladu se zásadou hospodárnosti, právo na přístup k soudu dle Listiny a Úmluvy“. 6. Z uvedeného tedy plyne, že usnesení o prodloužení lhůty k provedení úkonu, resp. rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti takovémuto usnesení, není rozhodnutím, které by bylo možné v řízení před správním soudem napadnout žalobou. V této souvislosti proto soudu nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s odkazem na § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítnout. 7. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť soudní poplatek dosud nebyl uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 29. srpna 2022 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.