č. j. 15 A 29/2020-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: M. B., MBA., narozen X,   bytem X,   zastoupen advokátem JUDr. Petrem Doležalem,   sídlem Mazovská 476, 181 00  Praha 8,   proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041750/2020/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 6. 2020, č. j. KUUK/096427/2020/DS/Hac, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041750/2020/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 6. 2020, č. j. KUUK/096427/2020/DS/Hac, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041750/2020/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 6. 2020, č. j. KUUK/096427/2020/DS/Hac, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „městský úřad“) ze dne 27. 1. 2020, č. j. MURCE/3809/2020, jímž byla odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne 22. 1. 2020. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí rozhodoval o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 27. 1. 2020, č. j. zn. MURCE/3809/2020, a nikoli o odvolání proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 22. 1. 2020, č. j. MURCE/3339/2020, a tudíž i potvrzoval rozhodnutí městského úřadu č. j. MURCE/3809/2020 (sp. zn. 845/36637/2019/OD/MR), a nikoli rozhodnutí městského úřadu ze dne 22. 1. 2020, č. j. MURCE/3339/2020 (sp. zn. 845/36637/2019/OD/MR MDC/107439/2019). Výrok žalovaného je tak dle žalobce zcela nesrozumitelný, což činí rozhodnutí žalovaného nezákonným.   3. Konstatoval, že žalovaný v odůvodnění na straně 1 svého rozhodnutí uvedl, že žalobce žádal o „kopii součástí spisu, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy“, přičemž na straně 2 odůvodnění žalovaný poznamenal, že „v žádosti je požadován obsah spisové dokumentace (tedy pod jakým číslem jednacím byl podatelnou Městského úřadu v Roudnici nad Labem přijat dne 22. 10. 2019 dokument nazvaný „Písemné vysvětlení přestupku“, komu byl tento dokument přidělen, resp. i do jakého spisu) a to do datové schránky.“ Žalobce poukázal na to, že se jedná o dvě zcela vnitřně rozporná tvrzení, přičemž ve skutečnosti požadoval informace, která je uvedena na straně 1 odůvodnění rozhodnutí žalovaného.   4. Namítal, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho odvolací námitkou spočívající v tom, že „byla požadována kopie soupisu součástí spisu, včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Povinný subjekt ovšem dle rozhodnutí a jeho odůvodnění, odmítl žádost o zaslání obsahu spisové dokumentace 845/36637/2019/OD/MR (tedy soupis součástí spisu s datem vložení, příp. soupis příloh spisu, ev. seznam úkonů neprováděných písemně). Rozhodnutí povinného subjektu nekoresponduje s podanou žádostí, neboť bylo rozhodováno o věci, jež nebyla předmětem mé žádosti, jinými slovy jsem požádal o jinou informaci (písemnost) než je uvedena v odůvodnění rozhodnutí.“ Žalobce byl tudíž toho názoru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť v dané věci je zjevné procesní pochybení. K dané námitce se žalovaný nijak nevyjádřil. Opomenutí odvolací námitky, aniž by se jí správní orgán jakkoliv zabýval a aniž by uvedl, proč snad takovou námitku považoval za lichou či vyvrácenou, zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, k čemuž žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 59/2015–31. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Žalovaný uvedl, že v případě č. j. MURCE/3339/2020 se jedná o číslo jednací ze stejného spisu týkající se rozhodnutí, jímž byl uznán vinným z přestupku pan J. B.  K č. j. MDC/107439/2019 žalovaný poznamenal, že tento údaj se netýká projednávané věci a jedná se o tiskovou chybu v písemném vyhotovení. K námitce o upřesnění textu žádosti o informace žalovaný upozornil na to, že mu byla městským úřadem postoupena 3 odvolání, a to proti rozhodnutí městského úřadu o přestupku J. B. vedeném pod č. j. MURCE/3339/2020, proti rozhodnutí městského úřadu vedeném pod č. j. MURCE/3809/2020, kterým městský úřad odmítl žádost žalobce o poskytnutí informací, v níž žádal o kopii soupisu součástí spisu, včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy, a proti rozhodnutí městského úřadu vedeném pod č. j. MURCE/3879/2020, kterým městský úřad odmítl žádost žalobce o poskytnutí informací, v níž žádal o sdělení, pod jakým číslem jednacím byl podatelnou městského úřadu přijat dne 22. 10. 2019 dokument nazvaný „Písemné vysvětlení přestupku“, komu byl tento dokument přidělen, resp. i do jakého spisu. Žalovaný dále zdůraznil, že dne 15. 6. 2020 vypravil opravné rozhodnutí, kterým provedl opravu výroku a odůvodnění napadeného rozhodnutí, a byl tak přesvědčen, že vada v písemném vyhotovení rozhodnutí byla zhojena. Replika žalobce k vyjádření žalovaného 6. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že opravným rozhodnutím došlo jak ke změně výrokové části, tak i ke změně odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to včetně identifikačních prvků, jakými jsou datum, číslo jednací i spisová značka a dokonce i formulace samotného požadavku v žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování informací“). Je tedy dle žalobce zcela nemyslitelné, aby se takové vady daly označit za pouhou zřejmou nesprávnost, naopak se jedná o zcela nesrozumitelné rozhodnutí, k čemuž poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 139/2011–400 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 779/15 či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2678/13. Konstatoval, že opomenutí odvolací námitky, se kterou se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal, není pouhé administrativní pochybení v písemném vyhotovení rozhodnutí, jak se snaží uvést žalovaný, ba naopak opomenutí odvolací námitky, zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Posouzení věci soudem 7. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 8. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z ní vyplývá, že soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení odůvodnit. Bez návrhu žalobce pak musí soud podle § 76 odst. 2 s. ř. s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky však nebyly v projednávané věci zjištěny. 9. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Soud se nejprve zabýval námitkou žalobce spočívající v nesrozumitelnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Z obsahu správního spisu soud zjistil pro projednávanou věc následující podstatné skutečnosti. Žalobce podal u městského úřadu dne 22. 1. 2020 žádost o informace, v níž žádal o kopii soupisu součástí spisu sp. zn. 845/36637/2019/OD/MR, včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy. O této žádosti rozhodl městský úřad rozhodnutím ze dne 27. 1. 2020, č. j. MURCE/3809/2020, tak, že žádost žalobce o poskytnutí informací dle § 15 odst. 1 v návaznosti na § 2 odst. 3 zákona o poskytnutí informací odmítl. Proti tomuto podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, přičemž dne 11. 6. 2020 vyhotovil opravné rozhodnutí. 11. Z obsahu správního spisu soud dále zjistil, že žalobce dne 22. 1. 2020 podal další žádost o informace, v níž žádal o sdělení, pod jakým číslem jednacím byl podatelnou městského úřadu přijat dne 22. 10. 2019 dokument nazvaný „Písemné vysvětlení přestupku“, komu byl tento dokument přidělen, resp. i do jakého spisu. O této žádosti rozhodl městský úřad rozhodnutím ze dne 27. 1. 2020, č. j. MURCE/3879/2020, tak, že žádost žalobce o poskytnutí informací dle § 15 odst. 1 v návaznosti na § 2 odst. 3 zákona o poskytování informací odmítl. Proti tomuto podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041747/2020/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 12. 6. 2020, č. j. KUUK/097049/2020/DS/Hac, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „městský úřad“) ze dne 27. 1. 2020, č. j. MURCE/3879/2020. 12. Soud předně zdůrazňuje, že žalobou napadené rozhodnutí a rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041747/2020/Hac, předtím než byla vydaná opravná rozhodnutí, se lišila pouze v č. j., sp. zn. zmíněných rozhodnutích a částečně ve znění jednoho odstavce (srov. vždy předposlední odstavec předmětných rozhodnutí žalovaného). Jinak jsou obě rozhodnutí identická. 13. Podle § 70 správního řádu opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Prvním úkonem správního orgánu ve věci opravy je vydání tohoto rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze účastník, který jím může být přímo dotčen. 14. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je možné aplikovat institut opravy zřejmých nesprávností pouze v případě zjevných omylů ohledně údajů, které jsou dostatečně podloženy zjištěními, jež prokazují jejich správné znění. Naopak, není možné měnit vlastní skutková zjištění, na jejichž základě bylo ve věci rozhodnuto, nebo jejich právní posouzení. Nelze připustit, aby se pomocí opravy zřejmých nesprávností měnil vlastní obsah (smysl) opravovaného správního rozhodnutí, protože nejde o opravný prostředek ani o nové rozhodnutí. Institut opravy zřejmých nesprávností slouží pouze k odstraňování různých méně významných překlepů, zkomolenin, k opravám dat, početních či „technických“ chyb, o jejichž existenci a povaze není pochyb. Oprava dle § 70 správního řádu nemůže být použita ke změně vlastních, opravovaným rozhodnutím stanovených, práv a povinností. Vady rozhodnutí, které nenaplňují podmínky § 70 správního řádu, lze napravit pouze cestou řádných či mimořádných opravných prostředků (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009-541, publ. pod č. 2119/2010 Sb. NSS, nebo č. j. 1 As 112/2008-56, a ze dne 21. 2. 2019, č. j. 1 Azs 290/2018-23). Obdobné závěry plynou též z nálezu Ústavního soudu z 11. 3. 2003, sp. zn. II. ÚS 237/0. Za zjevnou nesprávnost může být považována pouze chyba, ke které došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá. Zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2011, č. j. 4 Ads 139/2011-400, jenž se vyjadřoval k obdobně formulovanému § 54 odst. 4 s. ř. s.). 15. Soud zdůrazňuje, že oprava žalobou napadeného rozhodnutí provedená opravným rozhodnutím ze dne 11. 6. 2020, č. j. KUUK/096427/2020/DS/Hac, byla velice rozsáhlá a týkala se nejen výrokové části a výroku rozhodnutí žalovaného, ale též jeho odůvodnění. Např. žalovaný opravil výrokovou část tak, že rozhodl o odvolání proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 27. 1. 2020, č. j. MURCE/3809/2020 (místo původně uvedeného údaje ze dne 22. 1. 2020, č. j. MURCE/3339/2020), rovněž v samotném výroku opravil stejným způsobem den vyhotovení a č. j. rozhodnutí městského úřadu a dále opravil znění osmi odstavců odůvodnění. 16. Vzhledem ke všem uvedeným okolnostem je podle soudu evidentní, že ze samotného rozsahu provedených oprav žalobou napadeného rozhodnutí i při porovnání žalobou napadeného rozhodnutí a rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041747/2020/Hac, předtím než byla vydána opravná rozhodnutí, nelze uvažovat o tom, že by šlo o opravu srovnatelnou s překlepem či zkomolením správného jména a příjmení účastníka nebo toliko chyby v identifikaci prvostupňového rozhodnutí spočívající jen v nesprávně uvedeném č. j., nebo datu jeho vyhotovení. S ohledem na existenci dvou prakticky obsahově totožných rozhodnutí vyhotovených žalovaným tak nelze hodnotit opravy provedené opravným rozhodnutím ze dne 11. 6. 2020, č. j. KUUK/096427/2020/DS/Hac, jako zřejmé nesprávnosti, k jejímž opravám slouží § 70 správního řádu. Ba naopak žalovaný se vydáním opravného rozhodnutí snažil zhojit vlastní pochybení při vypracování žalobou napadeného rozhodnutí a rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020, č. j. 041747/2020/Hac, které bylo možno napravit např. pomocí dozorčích prostředků, nikoli prostřednictvím institutu opravy zřejmých nesprávností. V posuzovaném případě se opravným rozhodnutím neodstranily různé méně významné překlepy, zkomoleniny, opravy dat, početní či „technické“ chyby, o jejichž existenci a povaze není pochyb, nýbrž došlo k podstatné změně obsahu žalobou napadeného rozhodnutí. 17. Napadené rozhodnutí je tudíž stiženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost, neboť v projednávaném případě nemohlo vydání opravného rozhodnutí na obsahu žalobou napadeného rozhodnutí nic změnit, neboť, jak již bylo uvedeno výše, oprava provedená žalovaným vůbec nebyla nápravou zřejmých nesprávností, které by bylo možné napravovat podle § 70 správního řádu. Z žalobou napadeného rozhodnutí je tak zřejmé, že žalovaný rozhodoval o odvolání proti zcela jinému rozhodnutí, než které napadl žalobce odvoláním, a i z celého odůvodnění rozhodnutí vznikly soudu pochybnosti, o jakém odvolání a proti jakému rozhodnutí městského úřadu chtěl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím vůbec rozhodnout. Soud proto shledal námitku žalobce o nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti žalobou napadeného rozhodnutí důvodnou.   18. Se zřetelem k výše uvedenému soud přistoupil ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pro vadu řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Současně podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku. S ohledem na nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného nepostupoval soud podle § 16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 19. V důsledku zrušení žalobou napadeného rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro procesní vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí soud nepřikročil k přezkumu další námitky žalobce, neboť ve věci bude žalovaný znovu rozhodovat a znovu posoudí námitky žalobce obsažené v jeho odvolání. 20. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o žalobě v celkové výši 15 342 Kč.  Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč, z částky 9 300 Kč za tři úkony právní služby právního zástupce žalobce po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení – písm. a); podání žaloby a repliky – písm. d)], z částky 900 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu] a z částky 2 142 Kč představující 21% DPH, kterou byl advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 17. května 2022 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.