č. j. 15 A 71/2019-59  ČESKÁ REPUBLIKA  ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci žalobkyně: A. H., narozená X,  bytem X,  zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Durišem,  sídlem Pavla Švandy ze Semčic 850/7, 150 00  Praha 5,   proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci,  sídlem Rumjancevova 10, 460 01  Liberec,     za účasti osob zúčastněných na řízení: I. P. M., narozen X,   bytem X,    II. J. M., narozená X,   bytem X,           o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2019, č. j. ZKI LI‑O‑1/43/2019‑7,     takto: I. Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Liberci ze dne 1. 3. 2019, č. j. ZKI LI‑O‑1/43/2019‑7, se pro vadu řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2019, č. j. ZKI LI-O-1/43/2019-7, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrálního pracoviště Chomutov, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 12. 2018, č. j. OR-554/2017-503-65, kterým bylo výrokem 1. částečně vyhověno nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy a výrokem 2. bylo stanoveno, že geometrické určení parcel katastru nemovitostí č. XA, XB, XC, XD, XE a XF vše v k. ú. X bude opraveno dle geometrického plánu č. 694/2018 pro katastrální území Perštejn a výměra pozemkových parcel č. XA a XB v k. ú. X se nemění.   Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě vymezila předmět sporu a zrekapitulovala průběh správního řízení. V první řadě namítala nepřezkoumatelnost výroku 1. prvostupňového rozhodnutí, ve kterém bylo uvedeno, že se jejímu nesouhlasu s neprovedením opravy chyby částečně vyhovuje, neboť se jedná o zřejmý omyl při vedení a obnově katastru dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 253/2013 Sb., o katastru nemovitostí, (dále jen „katastrální zákon“). Žalobkyně poukazovala na skutečnost, že z předmětné formulace není patrné, v jaké části se jejímu nesouhlasu s neprovedením opravy chyby vyhovuje a v jakém nikoli. Dle žalobkyně je tedy uvedený výrok rozhodnutí neurčitý a nepřezkoumatelný. Trvala na tom, že v daném případě nelze ani jejímu nesouhlasu vyhovět částečně, neboť buď chyba v katastrálním operátu je, nebo není. Pokud katastrální úřad sezná, že chyba v katastrálním operátu je, musí jí opravit, a to zcela. Žalobkyně trvala na tom, že z uvedeného výroku vyplývá, že zjištěná chyba se opraví pouze částečně, aniž by bylo vymezeno, v jaké části se chyba opraví a v jaké nikoli. V tomto směru spatřovala nezákonnost předmětného výroku.   3. Dále žalobkyně namítala, že účelem a smyslem opravy zjevné chyby v katastrálním operátu je zjistit soulad evidovaných zápisů s listinami založenými ve sbírce katastrálního operátu, nikoli zjišťovat a zkoumat faktický stav nemovitostí a provádět nová měření a podle těchto nových měření provádět opravu. Oprava měla být provedena na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru nemovitostí. Neměla být prováděna nová měření, na základě kterých byl vyhotoven nový geometrický plán. Dle žalobkyně je nezákonný postup správního orgánu prvního stupně, který vyhotovil nový geometrický plán a na základě nově změřených údajů opravil chybu v katastrálním operátu. Dle žalobkyně měl správní orgán prvního stupně vycházet pouze z listin založených v katastrálním operátu a opravu provést podle původních výsledků zeměměřické činnosti, popřípadě vyhotovit za účelem opravy nový geometrický plán vycházející pouze z původních geometrických plánů.   4. Dále žalobkyně namítala nezákonnost geometrického plánu č. 694/2018, jehož podkladem byl záznam podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“) č. 664. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že ZPMZ 664 byl vyhotoven na základě šetření konaných dne 19. 9. 2017 a 3. 10. 2017. Uvedla, že se šetření konaného dne 19. 9. 2017 neúčastnila a proto jakékoliv výsledky měření provedených při tomto šetření nejsou použitelné pro vypracování geometrického plánu, kterým by měla být měněna vlastnická hranice jejího pozemku. Konstatovala, že o konání šetření byla vyrozuměna pozdě a její právní zástupce nebyl vyrozuměn vůbec. Z její strany byla podána písemná žádost o odročení místního šetření, ale žádosti nebylo vyhověno a šetření proběhlo bez její účasti. Proto žalobkyně neví, jak fakticky šetření probíhalo a jaké údaje při něm měly být naměřeny a zjištěny. Z protokolu o šetření tyto skutečnosti dle žalobkyně nevyplývají. V protokolu se jednotliví vlastníci vyjadřují k blíže nespecifikovaným bodům, aniž by bylo uvedeno, jak byly tyto body zjištěny, co mají představovat a k čemu mají sloužit. Zdůraznila, že tímto postupem bez její účasti nemohla být zjištěna vlastnická hranice. Na výsledcích tohoto šetření dle žalobkyně není možné vyhotovit geometrický plán, kterým by bylo zasaženo do katastrálního operátu. K šetření ze dne 3. 10. 2017 uvedla, že tohoto šetření nebyl účasten žádný certifikovaný geodet a neprobíhalo žádné měření. Při tomto šetření byly pouze v terénu označeny blíže nespecifikované body. Nebylo patrné, na základě jakých podkladů byly tyto body stanoveny.   5. Žalobkyně trvala na tom, že pokud byl ZPMZ č. 664 vyhotoven na základě místních šetření ze dne 19. 9. 2017 a ze dne 3. 10. 2017, je toto ZPMZ nezákonným a nezpůsobilým podkladem pro vyhotovení geometrického plánu č. 694/2018, podle kterého byla provedena oprava. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že z obsahu geometrického plánu č. 694/2018 a ze ZPMZ 694 je patrný stav po opravě i to, jak byly určeny souřadnice jednotlivých bodů v S-JTSK. Je z nich patrné, které body byly určené při ohledání za identické pro přepočet místních souřadnic, body vypočtené geodetickými metodami a body určené při obnově operátu na katastrální mapu digitalizovanou (dále jen „KMD“). Žalovaný trval na tom, že z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že opravou došlo k nápravě chybného zobrazení pozemkových parcel č. XA a XB v k. ú. X v KMD podle příslušné listiny s původním geometrickým plánem. K výměře pozemkové parcely X v k. ú. X žalovaný uvedl, že v původním geometrickém plánu byla uvedena chybně v důsledku toho, že se jednalo o tzv. zbytkovou parcelu po oddělení parcely pro místní komunikaci. Replika žalobkyně 7. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně replikou, ve které setrvala na svých původních žalobních tvrzeních. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 8. Osoby zúčastněné na řízení se ve svém společném vyjádření uvedly, že dle jejich názoru je žalobou napadené rozhodnutí správné. Posouzení věci soudem 9. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.   10. Primárně se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, ve které žalobkyně poukazovala na neurčitost výroku 1. prvostupňového rozhodnutí.   11. Na tomto místě považuje soud za vhodné poukázat na určité specifikum řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Na základě návrhu oprávněné osoby v první fázi katastrální úřad posoudí, zda vyhoví návrhu na opravu či nikoli. O provedení opravy či o tom, že oprava provedena nebude, zašle dotčeným osobám katastrální úřad oznámení. Dle § 36 odst. 4 katastrálního zákona platí, že sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Teprve na základě nesouhlasu s reakcí katastrálního úřadu na návrh na opravu je zahajováno správní řízení. Základním předmětem tohoto správního řízení, o kterém musí být výrokem rozhodnuto, tedy není samotný návrh na opravu chyby, ale otázka, zda se nesouhlasu oprávněné osoby s provedením či neprovedením opravy vyhovuje či nikoli a jak bude zápis v katastru nemovitostí nadále evidován.   12. V daném případě žalobkyně ve svém podání ze dne 16. 5. 2017, které bylo vyhodnoceno jako návrh na opravu chyby, poukazovala na nesrovnalost v zákresu a výměře pozemkových parcel č. XA a XB vše v k. ú. X. Na toto oznámení reagoval správní orgán prvního stupně oznámením o neprovedení opravy chyby ze dne 18. 7. 2017, č. j. OR-554/2017-503-9. Podání žalobkyně označené jako „Stížnost“ ze dne 24. 7. 2017 bylo vyhodnoceno jako nesouhlas s neprovedením opravy chyby a následně bylo zahájeno správní řízení. V nesouhlasu s neprovedením opravy chyby žalobkyně zejména poukazovala na skutečnost, že v minulosti byla změněna výměra u jejích pozemků, aniž by o této skutečnosti byla vyrozuměna. Z obsahu správního spisu vyplývá, že pozemková parcela č. X v k. ú. X byla oddělena geometrickým plánem č. 030 201‑418, jehož podkladem byl ZPMZ 185. Dle tohoto geometrického plánu měla tato parcela výměru 205 m2. Pozemková parcela č. X v k. ú. X byla oddělena geometrickým plánem č. 236‑539/94, jehož podkladem byl ZPMZ 236. Uvedené geometrické plány byly součástí kupních smluv, na základě kterých žalobkyně uvedené parcely koupila. Správní orgán první stupně shledal jako chybu při vedení katastru nemovitostí, že na základě geometrického plánu č. 202-64/92, jehož podkladem byl ZPMZ 202, byla změněna výměra pozemkové parcely č. X na 135 m2 a došlo ke změně vytýčení hranic pozemkových parcel č. XA a XB vše v k. ú. X, neboť došlo k zápisu do katastru nemovitostí dle uvedeného geometrického plánu, přestože takový zápis nebyl podložen žádnou odpovídající listinou.   13. Výrok rozhodnutí je konstitutivní, esenciální, a proto nepominutelnou součástí správního rozhodnutí, neboť v něm správní orgán formuluje svůj závazný názor v projednávané věci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2007, č. j. 7 As 7/2007-63). Z výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tedy mělo být jednoznačně patrno, jak bylo rozhodnuto o nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy a jak bude nadále zápis v katastru nemovitostí evidován. Dle soudu je však výrok 1. správního orgánu prvního stupně neúplný či vnitřně rozporný. V předmětném výroku je uvedeno, že se v daném případě jedná o chybu v katastrálním operátu, ale současně je tam rovněž uvedeno, že nesouhlasu s neprovedením opravy se vyhovuje pouze částečně. Z obsahu správního spisu i odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá, že chybou při vedení katastrálního operátu mělo být provedení jednoho konkrétního zápisu do katastru dle geometrického plánu, který neměl být proveden. Zápisem dle tohoto geometrického plánu došlo ke změně vyznačení hranic parcel ve vlastnictví žalobkyně a současně i ke změně výměry jedné z nich. Pokud správní orgán prvního stupně shledal, že provedení tohoto jednoho zápisu do katastrálního operátu byla chyba, pak z výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nijak nevyplývá, proč nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy bylo vyhověno pouze částečně.   14. Dále soud uvádí, že pokud správní orgán vycházel ze závěru, že nesouhlasu žalobkyně se vyhovuje pouze částečně, mělo přímo ve výroku být jednoznačně specifikováno, v jaké části se nesouhlasu žalobkyně vyhovuje a v jaké nikoli. Právě skutečnost, že mělo být bez bližšího určení vyhověno nesouhlasu pouze částečně, dle soudu založila nepřezkoumatelnost tohoto výroku.   15. Výše uvedený nedostatek výroku 1. dle soudu nemohl nijak odstranit výrok 2. prvostupňového rozhodnutí, ve kterém bylo vymezeno, jak budou údaje katastru nemovitostí evidovány po provedení opravy chyby.   16. Na neurčitost výroku poukazovala žalobkyně již v rámci svého odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím uvedenou vadu výroku prvostupňového rozhodnutí neodstranil a prvostupňové rozhodnutí bez dalšího potvrdil a odvolání zamítl, zatížil tím nepřezkoumatelností i žalobou napadené rozhodnutí. V uvedené nepřezkoumatelnosti spatřuje soud vadu řízení dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.   17. Výše uvedená dílčí nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí dle soudu nebrání tomu, aby se soud vypořádal i s dalšími námitkami žalobkyně.   18. Žalobkyně dále namítala, že při opravě chyby má katastrální úřad uvést stav zápisů v katastru nemovitostí do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. V obecné rovině soud dává žalobkyni za pravdu, že při opravě chyby by se mělo vycházet z údajů obsažených v katastrálním operátu a nemělo by být nutné vytvářet nový geometrický plán k provedení opravy zákresu hranic parcel. V daném konkrétním případě je však specifické to, že v průběhu vedení řízení o opravě chyby došlo v katastrálním území Perštejn k obnově operátu přepracováním geodetických informací a došlo k vyhlášení platnosti KMD. Dle § 46 odst. 2 katastrálního zákona dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní katastrální operát stává neplatným a nadále se používá obnovený katastrální operát. Původní geometrické plány vyhotovené před obnovou operátu byly vyhotovovány na základě bodů změřených v místních souřadnicových systémech. KMD je však vedena v globálním souřadnicovém systému S-JTSK. Není technicky možné bez měření v terénu přenést původní body zaměřené v místním souřadnicovém systému do souřadnicového systému S-JTSK. K převzetí údajů z geometrického plánu, jehož podklady byly změřeny v systému místních souřadnic do S-JTSK je nutné zaměřit tzv. identické body a na základě jejich zaměření v terénu a porovnání jejich souřadnic v místním souřadnicovém systému a souřadnic v S-JTSK lze následně matematickými metodami přepočítat souřadnice bodů zaměřených v rámci ZPMZ, které byly podkladem pro tvorbu geometrických plánů v původním systému místních souřadnic. Identickými body jsou určité stabilizované nesporné body v blízkosti bodů, které je třeba přepočítat. Nejčastěji to jsou rohy blízkých budov, jejichž umístění v terénu se nemění. V daném případě to byly rohy budovy na stavební parcele č. X v k. ú. X (body 648-223 a 648-225 v geometrickém plánu č. 694/2018). Tyto identické body byly mimo jiné zaměřeny právě při měření, která byla podkladem pro ZPMZ 664. Katastrální úřad tedy v daném specifickém případě nepochybil, pokud při opravě chyby přistoupil k novému zaměřování v terénu. Tuto námitku tedy vyhodnotil soud jako nedůvodnou.   19. Dále žalobkyně namítala, že pokud podkladem pro geometrický plán č. 694/2018 bylo zaměření bodů vyznačených v terénu v rámci místních šetření konaných ve dnech 19. 9. 2017 a 3. 10. 2017, zatěžuje tato skutečnost daný geometrický plán nezákonností. Současně poukazovala, že místní šetření ze dne 19. 9. 2017 bylo provedeno bez její přítomnosti, ačkoli z její strany bylo včas odůvodněně žádáno o jeho odročení. Soud musí potvrdit, že v rámci geodetické činnosti, která byla podkladem pro ZPMZ 664 došlo mimo jiné k zaměření i bodů, které byly v terénu vyznačeny při výše uvedených šetřeních. Zaměření těchto bodů však nebylo nijak využito k tvorbě geometrického plánu č. 694/2018. Ze seznamu souřadnic S-JTSK, který je součástí geometrického plánu č. 694/2018 jednoznačně vyplývá, že v případě všech bodů převzatých do daného geometrického plánu ze ZPMZ 664 se jednalo o body, jejichž souřadnice byly do tohoto ZPMZ převzaty na základně matematického přepočítání původních bodů vycházejících z původních ZPMZ 185 a ZPMZ 236, které byly podklady pro geometrické plány, které byly součástí listin založených ve sbírce listin a dle kterých mělo dojít k zápisu v rámci provedení opravy chyby. Při tvorbě geometrického plánu č. 694/2018, který byl využit k provedení opravy chyby v katastrálním operátu, tedy nebyly žádným způsobem využity podklady, které by měly původ ve skutečnostech zjištěných při místních šetřeních konaných ve dnech 19. 9. 2017 a 3. 10. 2017. Pokud při uvedených místních šetřeních došlo k jakémukoliv pochybení, nemohlo se jednat o vadu, která by mohla ovlivnit zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Námitky žalobkyně vztahující se k těmto místním šetřením soud tedy vyhodnotil jako zcela nedůvodné.   20. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše v odstavcích 10 až 16 rozsudku soud napadené rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil pro vadu řízení a v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení bude pak žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem, který byl vysloven v tomto zrušujícím rozsudku.   21. Vzhledem ke skutečnosti, že soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro vadu řízení dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v souladu s tímto ustanovením rozhodl ve věci bez konání jednání, přestože žalobkyně jednání ve věci požadovala.   22. Žalobkyně měla v projednávané věci plný úspěch, a proto soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil žalovanému povinnost zaplatit jí do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 15 342 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč, z částky 9 300 Kč za tři úkony právní služby právní zástupce žalobkyně JUDr. Pavla Duriše, po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a); podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. d); podání repliky – § 11 odst. 1 písm. d)], z částky 900 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu] a z částky 2 142 Kč odpovídající DPH z výše uvedených částek kromě soudního poplatku. Náhradu za soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobkyni soud nepřiznal, neboť návrh žalobkyně byl usnesením ze dne 9. 5. 2019, č. j. 15 A 71/2019-26, zamítnut, a žalobkyně tedy nebyla se svým návrhem úspěšná.   23. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o žalobě, neboť podle § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, a v předmětném řízení nebyly soudem osobám zúčastněným na řízení uloženy žádné povinnosti. S ohledem na zavedenou praxi krajských soudů a Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 19. 8. 2016, č. j. 4 As 56/2016‑53, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015-8, ze dne 24. 2. 2016, č. j. 3 As 220/2015-49, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 As 223/2015-43, ze dne 6. 10. 2015, č. j. 8 As 171/2014-67, nebo ze dne 6. 8. 2015, č. j. 10 As 43/2015-49) soud v dané situaci nezahrnul vypořádání nákladů osob zúčastněných na řízení ve věci řízení o žalobě do výroku a zabýval se jím toliko v odůvodnění tohoto rozsudku.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 21. února 2022 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T. (K.ř.č. 1 - rozsudek)