č. j. 16 A 39/2021-41       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Ing. P. K., narozen X, bytem X, proti   žalované: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, sídlem Pasteurova 3544/1, 400 01  Ústí nad Labem, zastoupena JUDr. Pavlem Marečkem, advokátem, sídlem Mírové náměstí 207/34, 400 01  Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 13. 5. 2021, č. j. S45/2021/00001967, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí rektora žalované Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2021, č. j. S45/2021/00001967, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí děkana Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (dále jen „fakulta“) ze dne 3. 5. 2021, č. j. S45/2021/00001896. Tímto rozhodnutím děkan fakulty rozhodl s okamžitou platností o ukončení vyplácení doktorského stipendia ve výši 11 250 Kč měsíčně žalobci, neboť žalobce přestal splňovat podmínky dané Stipendijním řádem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (dále jen „Stipendijní řád UJEP“) pro přiznání doktorského stipendia tím, že překročil standardní dobu studia. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost nahradit mu náklady řízení. Žaloba 2. Žalobce popsal, že byl rozhodnutím ze dne 28. 8. 2018, č. j. S45/2018/00002751, přijat do prezenční formy studia v doktorském studijním programu Hospodářská politika a správa od akademického roku 2018/2019. Následně mu bylo rozhodnutím ze dne 23. 10. 2018, č. j. S45/2018/00003812, přiznáno doktorské stipendium ve výši 11 250 Kč měsíčně. Právo studenta na výplatu stipendia je dáno § 62 odst. 1 písm. i) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), podle kterého má student právo na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu. Dle čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP je doktorské stipendium přiznáno rozhodnutím děkana studentům prezenční formy studia v doktorských studijních programech po standardní dobu studia, která je v případě žalobcem studovaného programu čtyři roky. Jelikož žalobce studuje v prezenční formě třetím rokem, má právo na výplatu stipendia, a napadené rozhodnutí je proto v rozporu se zákonem o vysokých školách a Stipendijním řádem UJEP. 3. Rektor žalované se podle žalobce nevypořádal s námitkou, že žalobce nepřekročil standardní dobu studia, a tedy splňuje podmínky pro přiznání stipendia. Rektor žalované odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil s odůvodněním, že děkan rozhodnutí o přiznání stipendia vydal, a proto je může kdykoli zrušit. Vyjádření žalované 4. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nesouhlasila s tím, že žalobce nepřekročil standardní dobu studia. Poukázala přitom na znění čl. 2 odst. 1, 3 a 7 Stipendijního řádu UJEP ze dne 9. dubna 2018 s tím, že když se děkan fakulty rozhodl využít svého práva dle čl. 2 odst. 3 tohoto řádu a žalobci stipendium pro nadcházející období nepřiznat, de facto svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí děkana fakulty ze dne 23. 10. 2018, č. j. S45/2021/00001896. Ustanovení čl. 15 odst. 3 Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2021 (dále jen „Pravidla MŠMT“) pro Ukazatel C (doktorská stipendia) stanovuje: „Výše příspěvku na stipendia studentů doktorských studijních programů se stanoví jako součin jednotkové částky a počtu rozpočtových studentů v prezenční formě studia akreditovaných doktorských studijních programů, kteří v těchto programech (podle údajů SIMS) nestudují déle, než je standardní doba studia. Do doby studia se započtou všechny doby předchozích neúspěšných studií v akreditovaných doktorských studijních programech.“ 5. V případě žalobce žalovaná v databázi SIMS (Sdružené informace matrik studentů) zjistila, že jsou u něj evidována tři předchozí neúspěšná doktorská studia, konkrétně 1) studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ve studijním programu Demografie od 28. 9. 1999 do 28. 9. 2007 [ukončeno zanecháním studia dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách], 2) studium na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze ve studijním programu Kvantitativní metody v ekonomice od 28. 2. 2009 do 9. 6. 2011 [ukončeno pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního a zkušebního řádu dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách] a 3) studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ve studijním programu Demografie od 29. 9. 2015 do 18. 10. 2017 [ukončeno zanecháním studia dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách]. Tyto skutečnosti žalovaná vyhodnotila tak, že žalobce ve smyslu čl. 15 odst. 3 Pravidel MŠMT není „rozpočtovým studentem“, neboť doba jeho studia po započtení dob všech jeho předchozích neúspěšných studií v akreditovaných studijních programech podle údajů SIMS překračuje standardní dobu studia v jím studovaném doktorském studijním programu, která činí čtyři roky. Žalovaná proto prostřednictvím příspěvku MŠMT na doktorské stipendium žalobce finanční prostředky nedostává. Replika žalobce 6. Žalobce v replice ze dne 29. 6. 2021, tedy ve dvouměsíční lhůtě podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), namítl, že žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zcela opomněla § 62 odst. 1 písm. i) zákona o vysokých školách a čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP, ze kterých vyplývá právo studenta na přiznání doktorského stipendia, nikoli to, že stipendium může být přiznáno, jak se podle žalobce mylně domnívá žalovaná. Žalobce přitom splnil i tu podmínku, že studuje v rámci standardní doby studia, neboť standardní doba studia jím studovaného oboru je čtyři roky a on v současné době studuje třetím rokem. Stipendijní řád UJEP nikde nestanoví, že by se do standardní doby studia započítávala i doba všech neúspěšných studií v doktorských studijních programech. Žalobce přitom podotýká, že např. Stipendijní řád Masarykovy univerzity v Brně (v čl. 6 odst. 1) takovou speciální úpravu obsahuje. 7. Pravidla MŠMT, jak je citovala žalovaná, jsou podle žalobce pro posouzení jeho věci zcela irelevantní, neboť upravují problematiku financování veřejných vysokých škol, nikoliv oblast vyplácení stipendií podle stipendijního řádu. 8. K tvrzení žalované, že prostřednictvím příspěvku MŠMT nedostává finanční prostředky na doktorské stipendium žalobce, žalobce uvedl, že podle Pravidel MŠMT neplatí, že by se dotace prostřednictvím ukazatele C rovnaly doktorským stipendiím, neboť samo MŠMT ve svých Pravidlech uvedlo, že „část příspěvku, poskytovaná prostřednictvím ukazatele C, představuje podporu studentů studujících v akreditovaných doktorských studijních programech“ (zvýraznění provedeno žalobcem – pozn. soudu). Dále žalobce namítal, že žalovaná může příspěvky na něj dostávat i prostřednictvím jiných ukazatelů než ukazatele C a že na samotné fakultě platí směrnice upravující výši stipendia během druhého a dalších let studia tak, že se jeho výše může měnit v závislosti na studijních výsledcích doktoranda, a to bez ohledu na výši dotace z MŠMT prostřednictvím ukazatele C. 9. Závěrem žalobce uvedl, že stipendium pobíral po celé dosavadní studium. Náhle, aniž by došlo k jakýmkoliv změnám Stipendijního řádu UJEP v oblasti podmínek získání doktorského stipendia, však děkan fakulty pod vlivem neznámých okolností nabyl dojmu, že žalobce na doktorské stipendium nemá nárok. Posouzení věci soudem 10. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem výslovně souhlasili. 11. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady přitom vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení i zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci zjištěny nebyly. 12. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu projednávaného případu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce byl rozhodnutím děkana fakulty ze dne 28. 8. 2018, č. j. S45/2018/00002751, přijat do prezenční formy studia v doktorském studijním programu Hospodářská politika a správa od akademického roku 2018/2019. Následně mu bylo rozhodnutím děkana fakulty ze dne 23. 10. 2018, č. j. S45/2018/00003812, podle § 68 odst. 1 písm. e) a § 91 odst. 4 písm. c) zákona o vysokých školách a čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP přiznáno doktorské stipendium ve výši 11 250 Kč měsíčně, a to po dobu naplňování podmínek daných Stipendijním řádem UJEP pro přiznání doktorského stipendia a dále do doby případného vydání nového rozhodnutí v této věci. V době vydání napadeného rozhodnutí žalobce studoval v uvedeném doktorském studijním programu v prezenční formě třetím rokem. 14. Ve výpisu z databáze SIMS (Sdružené informace matrik studentů) ze dne 12. 5. 2021 jsou u žalobce evidována tři předchozí neúspěšná doktorská studia, konkrétně 1) studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ve studijním programu Demografie od 28. 9. 1999 do 28. 9. 2007 [ukončeno zanecháním studia dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách], 2) studium na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze ve studijním programu Kvantitativní metody v ekonomice od 28. 2. 2009 do 9. 6. 2011 [ukončeno pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního a zkušebního řádu dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách] a 3) studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ve studijním programu Demografie od 29. 9. 2015 do 18. 10. 2017 [ukončeno zanecháním studia dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách]. 15. Rozhodnutím ze dne 3. 5. 2021, č. j. S45/2021/00001896, děkan fakulty rozhodl s okamžitou platností o ukončení vyplácení doktorského stipendia ve výši 11 250 Kč měsíčně žalobci, neboť žalobce přestal splňovat podmínky dané Stipendijním řádem UJEP pro přiznání doktorského stipendia tím, že překročil standardní dobu studia. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včasné odvolání, o kterém rozhodl rektor žalované později žalobou napadeným rozhodnutím. 16. Rektor žalované se v napadeném rozhodnutí ztotožnil s rozhodnutím děkana fakulty s týmž odůvodněním, jako následně uvedla žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (viz body 4. a 5. odůvodnění tohoto rozsudku). 17. Soud dále považuje za potřebné poukázat na to, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je v rámci soudního přezkumu pohlíženo jako na jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, č. j. 5 As 63/2011-86). To mimo jiné znamená, že případné nedostatky v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí může napravit druhostupňový orgán. Ačkoli tedy odůvodnění rozhodnutí děkana o ukončení vyplácení doktorského stipendia bylo odůvodněno tak stroze, že by samo o sobě z hlediska přezkoumatelnosti neobstálo, mohl tento nedostatek napravit rektor žalované v napadeném rozhodnutí, což se podle názoru soudu také stalo. 18. Podle § 91 odst. 1 zákona o vysokých školách studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia. 19. Podle § 91 odst. 2 zákona o vysokých školách stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána a) za vynikající studijní výsledky, b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí, c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu. d) v případě tíživé sociální situace studenta, e) v případech zvláštního zřetele hodných. 20. Podle § 91 odst. 4 zákona o vysokých školách stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též a) na podporu studia v zahraničí, b) na podporu studia v České republice, c) studentům doktorských studijních programů. 21. Podle § 91 odst. 5 zákona o vysokých školách stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu. 22. Podle § 62 odst. 1 písm. i) zákona o vysokých školách má student právo na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu. 23. Podle čl. 2 odst. 1 Stipendijního řádu UJEP stipendium hrazené z dotace nebo příspěvku může být studentovi přiznáno jako: a) prospěchové stipendium [§ 91 odst. 2 písm. a) zákona], b) mimořádné stipendium [§ 91 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 4 písm. a) a b) zákona], c) doktorské stipendium [§ 91 odst. 4 písm. c) zákona], d) ubytovací stipendium [§ 91 odst. 2 písm. e) zákona], e) sociální stipendium (§ 91 odst. 3 zákona).  24. Podle čl. 2 odst. 3 Stipendijního řádu UJEP o stipendiích podle odstavců 1 a 2 rozhoduje podle tohoto stipendijního řádu rektor, nebo děkan. 25. Podle čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP doktorské stipendium je přiznáno rozhodnutím děkana studentům prezenční formy studia v doktorských studijních programech po standardní dobu studia, vyplácí se zpětně jako pravidelná, měsíčně se opakující částka. 26. Podle čl. 3 odst. 6 Stipendijního řádu UJEP doktorské stipendium přiznává studentovi děkan ve výši vypočtené MŠMT na jednoho studenta. 27. Podle § 47 odst. 2 zákona o vysokých školách je standardní doba studia doktorského studijního programu nejméně tři a nejvýše čtyři roky. 28. Na základě výše uvedených ustanovení zákona o vysokých školách soud souhlasí se žalobcem v tom, že studentu vysoké školy skutečně v případě, kdy splní podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu, vzniká nárok na stipendium z prostředků vysoké školy [viz zejm. § 62 odst. 1 písm. i) zákona o vysokých školách]. V případě žalobce tomu tak mělo být v případě splnění podmínek dle čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP. Není přitom pochyb, že žalobce byl studentem prezenční formy studia v doktorském studijním programu UJEP po standardní dobu studia, kterou je třeba vztahovat k právě studovanému studijnímu programu [viz § 44 odst. 2 písm. e) zákona o vysokých školách, podle kterého je standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích součástí studijního programu, ve spojení s § 47 odst. 2 tohoto zákona]. 29. Nelze však přehlédnout, že Stipendijní řád UJEP umožňuje přiznání doktorského stipendia hrazeného z dotace nebo příspěvku [viz čl. 2 odst. 1 písm. c)  Stipendijního řádu UJEP], přičemž zároveň v případě doktorského stipendia odkazuje na § 91 odst. 4 písm. c) zákona o vysokých školách, který též hovoří o možnosti přiznání stipendia hrazeného z dotace nebo z příspěvku studentům doktorského studijního programu. I žalobci ostatně bylo doktorské stipendium nejprve přiznáno s odkazem na § 91 odst. 4 písm. c) zákona o vysokých školách (viz rozhodnutí děkana fakulty ze dne 23. 10. 2018, č. j. S45/2018/00003812). 30. Podle § 18 odst. 2 písm. a) a c) zákona o vysokých školách jsou příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy mimo jiné zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“) a dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“). 31. Podle Pravidel MŠMT se postupuje právě při poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám. Pravidla upravují postup MŠMT při přijímání žádostí o příspěvek a dotace, způsob stanovení jejich výše, náležitosti rozhodnutí ministerstva o jejich poskytnutí, způsob poskytnutí a způsob kontroly plnění podmínek stanovených pro jejich užití a vypořádání (viz čl. 1 odst. 1 a 2 těchto pravidel). Rozpočet vysokého školství, resp. bilance příspěvku a dotací poskytovaných VVŠ podle těchto Pravidel MŠMT, je členěn na rozpočtové okruhy a ukazatele. Rozpočtový okruh II sdružuje ukazatele zaměřené na podporu studentů formou stipendií nebo dotací (ukazatele C, J, S, U) (viz čl. 8 Pravidel MŠMT). 32. Článek 15 Pravidel MŠMT, nazvaný „Ukazatel C: stipendia pro studenty doktorských studijních programů“, zní: (1) Část příspěvku, poskytovaná prostřednictvím ukazatele C, představuje podporu studentů studujících v akreditovaných doktorských studijních programech. (2) Celkový objem příspěvku na stipendia studentů doktorských studijních programů se stanoví pro každý rozpočtový rok v závislosti na možnostech rozpočtu vysokého školství daného roku. Výši jednotkové částky stipendia, tedy výpočtové částky na jednoho studenta, určí ministerstvo. (3) Výše příspěvku se stanoví jako součin jednotkové částky a počtu rozpočtových studentů v prezenční formě studia akreditovaných doktorských studijních programů, kteří v těchto programech (podle údajů SIMS) nestudují déle, než je SDS. Do doby studia se započtou všechny doby předchozích neúspěšných studií v akreditovaných doktorských studijních programech. Pro výpočet příspěvku jsou rozhodné údaje SIMS k 31. 10. roku n-1. Příspěvek bude následně zpřesněn na základě údajů SIMS k 31. 3., 30. 6. a 31. 10. roku n. Pokud se bude výše původně stanoveného příspěvku od upřesněného příspěvku lišit, bude VVŠ příspěvek o zjištěný rozdíl upraven. 33. S ohledem na uvedené je třeba přisvědčit žalované v tom, že žalobce podle čl. 15 Pravidel MŠMT s ohledem na svá předchozí neúspěšná studia v akreditovaných doktorských studijních programech zjištěných ze SIMS nepatří mezi tzv. „rozpočtové studenty“, a že tedy žalované není na jeho podporu podle Pravidel MŠMT poskytován příspěvek. 34. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že ačkoli nárok žalobce na doktorské stipendium nebyl výslovně vyloučen čl. 2 odst. 7 Stipendijního řádu UJEP, ze systematického začlenění tohoto ustanovení do celého čl. 2 a čl. 3 odst. 6 a jeho návaznosti na § 91 ve spojení s § 18 zákona o vysokých školách a Pravidel MŠMT (zejména celý čl. 15) vyplývá logický závěr, podle kterého je účelem přiznání doktorského stipendia ze strany žalované podpora jejích studentů z prostředků poskytnutých jí za tímto účelem MŠMT. Jde tedy pouze o jakési přerozdělení za tímto účelem poskytnutých veřejných prostředků určených na podporu vzdělávání studentů, kteří za sebou nemají relevantní neúspěšná studia jiných akreditovaných doktorských studijních programů, nikoli podpora studentů nad rámec příspěvku na podporu studentů doktorských studijních programů formou stipendií přiznaného MŠMT. 35. K témuž závěru soud dochází i proto, že žalovaná v čl. 2 odst. 1 písm. c) svého stipendijního řádu při stanovení toho, že studentovi může být jako stipendium hrazené z dotace a příspěvku přiznáno doktorské stipendium, zároveň odkazuje na § 91 odst. 4 písm. c) zákona o vysokých školách, tedy opět na stipendium hrazené z dotace nebo z příspěvku. Jakkoli ze zákona o vysokých školách vyplývá, že studentům mohou být přiznána i jiná stipendia než ta hrazená z dotace nebo příspěvku (viz jeho § 91 odst. 1), UJEP tímto ustanovením podle názoru soudu projevila vůli mezi studenty dle čl. 2 odst. 7 přerozdělovat právě příspěvek, který dostala na podporu oněch „rozpočtových studentů“ doktorských studijních programů formou stipendií, a to právě těmto studentům. 36. K závěru o tom, že doktorské stipendium nemá být žalobci vypláceno, tedy není třeba speciálního ustanovení ve Stipendijním řádu, které by nárok studentů, u nichž jsou stejně jako u žalobce evidována relevantní předchozí neúspěšná studia jiných akreditovaných doktorských studijních programů, na přiznání doktorského stipendia vylučovalo. Speciální úpravu by naopak spíše vyžadovala situace, ve  které by žalovaná tyto své studenty formou nějakého stipendia podpořit chtěla. 37. K námitkám žalobce ohledně výkladu Pravidel MŠMT soud uvádí, že z nich vyplývá, že podpora směřující do rozpočtu vysoké školy je v případě podpory studentů doktorských studijních programů formou stipendií upravena právě prostřednictvím ukazatele C (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozsudku). Přirozeně tedy platí, že tato podpora je jednou z částí příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost ve smyslu § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách, nikoli naopak – tedy že by podpora dle ukazatele C byla jen jednou z podpor poskytovaných ze státního rozpočtu na podporu studentů doktorských studijních programů formou stipendií. 38. Na uvedených závěrech soudu nic nemění ani údajná (žalobcem nijak nedokládaná) možná proměnlivá výše stipendia odvislá od studijních výsledků doktoranda. K tvrzené skutečnosti, že žalobce měl doktorské stipendium pobírat po celou dosavadní dobu svého studia na UJEP, soud uvádí, že případný chybný výklad orgánů žalované v minulosti nemohl ve vztahu k žalobci založit legitimní očekávání toho, že mu stipendium bude vypláceno i po odhalení tohoto pochybení. 39. Soud nepřehlédl, že podle čl. 3 odst. 9 Stipendijního řádu UJEP mohou být stipendia uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a) až c) částečně nebo úplně hrazena též ze stipendijního fondu nebo z jiných zdrojů. To však není případ žalobce, jemuž bylo již rozhodnutím ze dne 23. 10. 2018, č. j. S45/2018/00003812, výslovně přiznáno doktorské stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona o vysokých školách, tedy stipendium hrazené z dotace nebo z příspěvku, nikoli ze stipendijního fondu či z jiných zdrojů. 40. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud vyhodnotil žalobu proti rozhodnutí rektora žalované v mezích uplatněných žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalované žádné náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K požadavku žalované na náhradu nákladů řízení soud podotýká, že žalovaná vystupovala v tomto soudním řízení jako správní orgán v oboru své působnosti a jako taková by i s přihlédnutím ke svému personálnímu zázemí (UJEP je velkou veřejnoprávní korporací) měla být dostatečně vybavena k tomu, aby svá rozhodnutí před soudem obhájila. Účast žalované v tomto soudním řízení tedy nijak nevybočila z rámce její běžné úřední činnosti, a proto soud náklady právního zastoupení žalované nepovažoval za důvodně vynaložené (obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 102/2016-41, nebo ze dne 26. 4. 2007, č. j. 6 As 40/2006-87, publ. pod č. 1260/2007 Sb. NSS). Soud při svém rozhodování o náhradě nákladů řízení nepřehlédl ani to, že vyjádření žalované k žalobě bylo fakticky převzatým odůvodněním napadeného rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 28. února 2022 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek)