č. j. 16 Af 10/2022-39       USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobkyně:  Pražská mediální společnost, s. r. o., IČ: 07632967,   sídlem Ctiněves č. p. 64, 413 01  Ctiněves,   zastoupená daňovým poradcem Ing. Pavlem Řádkem,   sídlem Křižíkova 1120, 430 01  Chomutov,   proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,   sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2019, č. j. 18843/19/5300-21441-712599, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2019, č. j. 18843/19/5300-21441-712599, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 7. 2. 2019, č. j. 253614/19/2512-40512-508153, jímž Finanční úřad pro Ústecký kraj zamítl žádost žalobkyně k registraci k dani z přidané hodnoty. Žaloba, kterou žalobkyně podala, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Z dokladů předložených soudu žalovaným (doručenky) soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni, resp. jejímu zástupci prostřednictvím datové schránky dne 20. 5. 2019. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 20. 5. 2019, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 21. 5. 2019 a v souladu se shora citovaným § 40 odst. 1 a 3 s. ř. s. skončila v pondělí 22. 7. 2019, jakožto první pracovní den po sobotě 20. 7. 2019, na kterou by jinak poslední den lhůty pro podání žaloby připadl. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 22. 7. 2019 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. Jak vyplývá z obsahu soudního spisu, to však žalobkyně neučinila. Žalobkyně podala žalobu až dne 3. 2. 2022, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 26 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. Pro úplnost soud podotýká, že žaloba proti shora specifikovanému rozhodnutí žalovaného byla dne 3. 2. 2022 podána jako součást doplnění žaloby proti nezákonnému zásahu, o níž je vedeno krajským soudem samostatné řízení pod sp. zn. 15 A 101/2019. Z doručenek, které jsou založeny ve správním spise (č. l. 1 a č. l. 33 soudního spisu), jakož i z podání žalobkyně ze dne 3. 2. 2022 jednoznačně vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno až poté, co podala žalobu proti nezákonnému zásahu. V tomto kontextu soud dále podotýká, že obě žaloby (proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2019, č. j. 18843/19/5300-21441-712599 i na ochranu před nezákonným zásahem) byly vedeny u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 101/2019, žaloba proti rozhodnutí žalovaného byla usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 15 A 101/2019-31, vyloučena k samostatnému projednání (nyní vedena pod sp. zn  16 Af 10/2022) a žaloba proti nezákonnému zásahu žalovaného je nadále vedena pod sp. zn. 15 A 101/2019. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně podala předmětnou žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebyl uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 28. dubna 2022 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.