Stane-li se zástupce účastníka, který je advokátem plátcem daně z přidané hodnoty v průběhu řízení, je součástí nákladů řízení tímto zástupcem zastoupeného účastníka náhrada za daň z přidané hodnoty i ve vztahu k těm úkonům právní služby, které zástupce účastníka učinil předtím, než se stal plátcem daně z přidané hodnoty.

3 17 Co 120/2021 Číslo jednací: 17 Co 120/2021-35 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Berana a soudkyň JUDr. Ivety Hendrychové a JUDr. Jitky Válkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 10 285 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku pro uznání Okresního soudu v Děčíně č. j. 11 C 301/2020-20 ze dne 2. července 2021, takto: I. Rozsudek pro uznání Okresního soudu v Děčíně č. j. 11 C 301/2020-20 ze dne 2. července 2021 se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 8 774 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 295 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 050 Kč od 10. 7. 2018 do 26. 2. 2021 ve výši 1 436,58 Kč (výrok I.) a dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 840 Kč (výrok II.). 2. Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně tím, že v řízení byla zcela úspěšná žalobkyně a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou pak představovány náklady na zastoupení advokátkou ve výši 1 840 Kč za jeden úkon právní služby ve výši 1 540 Kč a jednu náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, obojí bez daně z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že není plátcem daně z přidané hodnoty. 3. Proti rozsudku pro uznání podala žalobkyně odvolání směřující do výroku o nákladech řízení. Namítla, že její zástupkyně nebyla v době sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu plátcem daně z přidané hodnoty, tím se stala až v červenci 2020. Částečné zpětvzetí žaloby však bylo úkonem provedeným po registraci k dani z přidané hodnoty, což zástupkyně žalobkyně soudu řádně doložila. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek pro uznání změnil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 226,40 Kč. 4. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek pro uznání v mezích podaného odvolání, aniž by bylo třeba nařizovat jednání (§ 212, § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. 6. Soud prvního stupně zcela správně vycházel z toho, že ve sporu úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Nesprávně však dle odvolacího soudu stanovil jejich výši. 7. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu prvního stupně dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% od 10. 7. 2018 do zaplacení a částky 4 235 Kč, přičemž žádala přiznat též náhradu nákladů řízení ve výši 6 320 Kč, zahrnující soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za tři úkony právní služby, konkr. převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, po 1 540 Kč a tři náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně po 300 Kč. 8. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že žalovaný dne 26. 2. 2021 uhradil žalovanou jistinu, tj. částky 6 050 Kč a 4 235 Kč, a částku 6 320 Kč představující náhradu nákladů řízení. Proto žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 10 285 Kč a žádala přiznat úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 050 Kč od 10. 7. 2018 do 26. 2. 2021 a náhradu nákladů řízení ve výši 2 227 Kč představovanou odměnou za jeden úkon právní služby, konkr. částečné zpětvzetí žaloby, ve výši 1 540 Kč, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč a daní z přidané hodnoty z odměny a náhrady. 9. Při jednání dne [datum] soud prvního stupně rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby učiněném žalobkyní a vyhlásil napadený rozsudek pro uznání. 10. Rozhodnutí o nákladech řízení je svojí povahou rozhodnutím konstitutivním a nárok na náhradu nákladů řízení vzniká až na základě pravomocného rozhodnutí soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 238/2007 ze dne 27. 9. 2007). Z hlediska stanovení výše nákladů řízení, které je účastník, kterého stíhá povinnost k náhradě nákladů řízení, povinen zaplatit účastníkovi, jemuž bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, proto není relevantní, zda již bylo před rozhodnutím o nákladech řízení na náklady řízení plněno. Vzhledem k tomu soud prvního stupně pochybil, pokud při stanovení výše nákladů řízení žalobkyně zohlednil toliko úkon právní služby, který dle tvrzení žalobkyně žalovaným doposud uhrazen nebyl. Na uvedeném nic nemění to, že takový postup navrhla sama žalobkyně, když z jejího podání ze dne [datum] nelze dovodit, že by se práva na náhradu nákladů řízení žalobkyně, byť z části, vzdala. 11. V daném případě zástupkyně žalobkyně v řízení vykonala čtyři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb.), podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částečné zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž za každý z těchto úkonů, s výjimkou jednoduché výzvy k plnění, zástupkyni žalobkyně přísluší odměna ve výši 1 540 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.). 12. Předžalobní upomínku ze dne 25. 3. 2020 odvolací soud považuje toliko za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť ve výzvě v zásadě absentuje právní rozbor a nelze ji tak považovat za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. Za předžalobní upomínku tudíž zástupkyni žalobce přísluší odměna ve výši 770 Kč (§ 11 odst. 2. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.). 13. Zástupkyni žalobkyně dále přísluší náhrada hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). 14. Součástí nákladů řízení žalobkyně je též náhrada za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.), neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. 15. Jelikož rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je konstitutivní povahy, je třeba ve vztahu k náhradě za daň z přidané hodnoty považovat zdanitelné plnění spočívající v poskytnutí právní služby zástupkyní žalobkyně žalobkyni (§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.) za uskutečněné (§ 21 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.) až v okamžiku rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení. Byť se tedy zástupkyně žalobkyně stala plátcem daně z přidané hodnoty až v průběhu řízení, přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty i ve vztahu k těm úkonům právní služby, které byly zástupkyní žalobkyně učiněny před tím, než byla zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty. 16. Kromě shora uvedeného je součástí nákladů řízení žalobkyně též zaplacený soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč. 17. Vzhledem k tomu činí výše nákladů řízení žalobkyně celkem 8 774 Kč (3x 1 540 Kč + 770 Kč + 4x 300 Kč + 21% z 6 590 Kč + 800 Kč). 18. Odvolací soud proto napadený rozsudek pro uznání v nákladovém výroku změnil (§ 220 odst. 1 o. s. ř. per analogiam) a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 774, kterou je žalovaný povinen zaplatit v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 19. Žalovaným provedenou platbu ve výši 6 320 Kč dle tvrzení žalobkyně na úhradu nákladů řízení by měli účastníci mezi sebou vypořádat, tj. žalovaný by měl žalobkyni na úhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně doplatit již jen zbývající částku 2 454 Kč. 20. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně, která tak má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Jejich výše činí 1 295 Kč a je představována odměnou zástupkyně žalobkyně za podané odvolání ve výši 770 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c), § 7 bod 5. vyhl. č 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady ve výši 225 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaný povinen zaplatit v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.). Ústí nad Labem 31. ledna 2022 Mgr. Vladimír Beran předseda senátu