č. j. 41 Az 2/2022-6 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: D. V. N., narozen X, bytem X, proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34  Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. OAM-2/ZA-ZA11-HA13-2022, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla dne 16. 5. 2022 doručena žalobcova žaloba ze dne 13. 5. 2022, ve které žalobce toliko uvedl, že podává žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného kvůli jeho nezákonnosti s tím, že odůvodnění pošle jeho právní zástupce dodatečně. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Soud zdůrazňuje, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí vždy obsahovat náležitosti vyjmenované v § 37 odst. 2 a 3 a v § 71 s. ř. s., jinak je vyloučeno, aby soud ve věci meritorně rozhodl. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.“ V § 71 odst. 2 s. ř. s. je stanoveno, že „[k] žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.“ Z § 37 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání astanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“ Soud shledal, že podaná žaloba některé z uvedených náležitostí (povinných obsahových součástí) nezahrnuje, a proto žalobce usnesením ze dne 16. 5. 2022, č. j. 41 Az 2/2022-4, podle citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby předložil opis napadeného rozhodnutí a doplnil chybějící údaje. Soud současně žalobce poučil o tom, jak má vytčené vady odstranit, tj. že musí označit výroky rozhodnutí žalovaného, které napadá, podrobně a srozumitelně vylíčit, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost či nesprávnost žalobou napadeného rozhodnutí nebo nedostatky v postupu žalovaného, tj. jaká konkrétní pochybení žalovanému vytýká, označit důkazy, které případně navrhuje provést k prokázání svých tvrzení, a uvést návrh výroku rozsudku. Ke splnění uložených povinností stanovil soud žalobci soudcovskou lhůtu pěti dnů od doručení předmětného usnesení, neboť podle § 71 odst. 2 s. ř. s. může žalobce doplnit dosud neuplatněné žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby a ke dni podání žaloby v projednávané věci zbývalo ze zákonné patnáctidenní lhůty pro podání žaloby (srov. § 32 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) právě pět dnů, když napadené rozhodnutí bylo žalobci podle zjištění soudu doručeno dne 4. 5. 2022 a žaloba byla podána na poště dne 14. 5. 2022. Zároveň soud žalobci oznámil, že k případnému pozdějšímu doplnění žaloby nebude přihlížet. Citované usnesení bylo žalobci doručeno dne 17. 5. 2022, a stanovená pětidenní lhůta tudíž uplynula v pondělí dne 23. 5. 2022 jakožto v nejbližší pracovní den následující po neděli 22. 5. 2022, na kterou by jinak konec předmětné lhůty připadl (srov. § 40 odst. 3 s. ř. s.). Žalobce však na zmíněné usnesení ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagoval, přestože byl řádně poučen o tom, že soud žalobu odmítne, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žaloba tudíž i nadále vykazuje nedostatky, které soud podrobně popsal ve výše zmíněném usnesení ze dne 16. 5. 2022, tj. postrádá především řádné vymezení žalobních bodů a návrh výroku rozsudku. Tyto vady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny a v řízení z důvodu těchto nedostatků nelze pokračovat, proto soud dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 37 odst. 5 s. ř. s., a žalobu v souladu s tímto ustanovením odmítl. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 25. května 2022 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.