č. j. 73 A 21/2022-9     USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Macháčkem ve věci žalobce: F. B.   bytem X   proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje   sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č. j. KUUK/141638/2022/EMAR   takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou podanou dne 29. 11. 2022 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Magistrátu města Most ze dne 12. 7. 2022, č. j. MmM/096642/2022/OSČ-P/PM. Tímto prvostupňovým usnesením magistrát podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zastavil s žalobcem vedené přestupkové řízení o v usnesení vymezeném přestupku proti občanskému soužití, neboť spáchání skutku, o němž se přestupkové řízení vedlo, nebylo obviněnému prokázáno.   2. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve znění pozdějších předpisů.   3. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.   4. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.   5. S ohledem na to, že výroková část napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně je žalobci, jak sám v žalobě připouští, ku prospěchu, když byl de facto zproštěn obvinění z přestupku, zabýval se soud pochopením obsahu žaloby včetně cíle, jehož by si žalobce přál v přestupkovém řízení (kam by se věc vrátila, bylo-li by žalobě vyhověno) dosáhnout. Z žaloby plyne, že žalobce není nespokojen s tím, že on sám byl zbaven obvinění z přestupku, ani nebrojí proti konkrétnímu ustanovení, dle nějž se tak stalo. Podstata žalobcovy výtky (skutek se stal jinak, je to žalobce, kdo byl napaden) vůči správním orgánům spočívá v tom, že správní orgány se neměly spokojit s pouhým zastavením řízením vůči žalobci, ale měly postihnout osobu, která je dle žalobce pachatelem útoku na žalobce (žalobce byl napaden J. F.). K tomu dle žaloby nedošlo v důsledku dílčích pochybení ve správním řízení (nebyl využit kamerový záznam, paní P. lhala).   6. Soud konstatuje, že žalobce nemá právo na to, aby byla jiná osoba ze strany orgánů veřejné moci shledána vinnou ať už trestným činem či přestupkem. Již vůbec k tomu nemůže dojít v přestupkovém řízení o konkrétně vymezeném skutku proti jedinému konkrétnímu obviněnému – žalobci. V takovém řízení musí správní orgány respektovat jeho předmět, nad jehož rámec cílí požadavek žalobce, aby byl zjištěn a potrestán skutek jiné osoby. V tomto směru může žalobce iniciovat u příslušného orgánu zahájení řízení proti jiné osobě, správní orgány však jistě nejsou povinny v rámci řízení o eventuálním přestupku žalobce stíhat kohokoli jiného.   7. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004-59, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1043/2007 (judikatura NSS dostupná na www.nssoud.cz), uvedl, že postup podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. „lze vyhradit toliko případům nedostatku procesní legitimace, například absence osoby v právním slova smyslu na místě žalobce, nedostatek tvrzení o poškozených právech, nedostatek tvrzení o tom, že napadené rozhodnutí bylo nezákonné, a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb, okamžitě zpravidla již ze žaloby samotné (například v těch případech, kdy žalobce tvrdí porušení práva, jehož již pojmově vůbec nemůže být nositelem – shodně též uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze).“   8. V nynější věci jde dle zdejšího soudu o posledně uvedený případ, kdy, jak bylo naznačeno výše, těžiště žalobcových výhrad vůči napadenému rozhodnutí nespočívá ve skutkovém či právním posouzení předmětu přestupkového řízení ve vztahu k obviněnému žalobci, nýbrž žalobce tvrdí porušení práva na veřejnoprávní postih jiné osoby. Takové právo však žalobci jako soukromé osobě nepřísluší a nemůže příslušet, když posouzení viny obviněného a případné ukládání sankce se děje výlučně ve vztahu státu a obviněného (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2007, č. j. 2 As 46/2006-100). Touha žalobce po obvinění jiné osoby nemůže mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ve věci zastavení řízení o přestupku žalobce.   9. Z uvedených důvodů soud podanou žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.   10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. Žaloba byla odmítnuta, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec dne 15. prosince 2022     Mgr. Zdeněk Macháček v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje Z. F.