č. j. 75 Ad 13/2021 - 38   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci   žalobce:  J. V., narozený dne X  bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2021, č. j. X, o invalidním důchodu   takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 7. 2021, č. j. X a ze dne 10. 5. 2021, č. j. X, se pro vadu řízení zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.     II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 7. 2021, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2021, č. j. X. Uvedeným rozhodnutím ze dne 10. 5. 2021, č. j. X, podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), byl žalobci od 16. 6. 2021 snížen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod II. stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 17. 3. 2021 již žalobce není invalidní pro invaliditu III. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 60 %. Žaloba 2. V žalobě uvedl, že rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení považuje za nesprávné, neboť podle lékařských zpráv odborných lékařů z oborů neurologie a neurochirurgie vyplývá, že není schopen pracovního zařazení. Žalobce uvedl, že posudkový lékař nevzal v úvahu, že se jeho zdravotní stav nezlepšil. Pokračoval, že má potíže s komunikací, pochopením sdělení a udržením pozornosti. Rovněž se nezvládá nikam dopravit. Uzavřel, že žádá přezkoumání svého zdravotního stavu a navrácení invalidního důchodu III. stupně. Vyjádření k žalobě 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě popsala dosavadní průběh řízení s tím, že lékařský posudek vypracovaný pro námitkové řízení shledává úplným, objektivním a přesvědčivým. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem. V závěru navrhla, aby soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.   Ústní jednání 4. Žalobce při ústním jednání dne 15. 3. 2022 v plném rozsahu odkázal na znění žaloby. 5. Pověřená pracovnice žalované při jednání soudu odkázala na vyjádření k žalobě ze dne 2. 9. 2021 a po provedeném dokazování uvedla, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu. 6. Soud ve věci provedl dokazování protokolem z jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 11. 2021 a dále posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 11. 2021. Posouzení věci soudem 7. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.   8. Soud předesílá, že se zabýval předmětnou žalobou přednostně pro závažné důvody ve smyslu § 56 odst. 1 s. ř. s., a to s ohledem na výsledek posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“). 9. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném ústním jednání, při kterém se provádělo dokazování zdravotním posudkem posudkové komise ze dne 25. 11. 2021, který nechal vypracovat soud pro účely předmětného řízení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. J. S. B. pověřené vypracováním posudku pro Českou správu sociálního zabezpečení, oddělení Lékařské posudkové služby, která při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 13. 7. 2021 posoudila zdravotní stav žalobce a dospěla k závěru, že předchozí závěr posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Most MUDr. L. P. ze dne 17. 3. 2021 je správný. Obě lékařky tak dospěly k závěru, že u žalobce došlo k poklesu procentní míry pracovní schopnosti 60 %, a shodně označily za rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II., odd. A, položka 1d, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 11. Podle ustanovení § 39 odst. 1 až 5 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)      nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)     nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)      nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 13. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a)      zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b)     zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c)      zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d)      schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e)      schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f)       v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 14. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. 15. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e) zákona o důchodovém pojištění, pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. 16. Jedním z předpokladů pro vznik nároku na invalidní důchod III. stupně je existence invalidity pojištěnce, která dosahuje alespoň zákonem stanovené hranice 70% (srov. § 38 a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni 26. 7. 2021, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky invalidity III. stupně, tj. zda nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 70 %. 17. Soud se nespokojil se závěry posudku ze dne 13. 7. 2021, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity především závisí, vyžádal si v rámci předmětného soudního řízení v intencích úst. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s. ř. s. odborný posudek od posudkové komise, která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila pokles její pracovní schopnosti a zaujala posudkový závěr o invaliditě žalobce. 18. Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 25. 11. 2021. Žalobce jednání komise byl přítomen. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů relevantních pro souzenou věc, spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení Most, spisové dokumentace námitkového řízení, zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. D. a vlastního přešetření žalobce při jednání pak komise dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce ke dni 26. 7. 2021 byl 75%, což odpovídá invaliditě III. stupně. 19. Komise konstatovala, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II., oddílu A, položce 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a to pravostr. centr. hemisyndrom  s akcentací na domin. PHK funkčně lehká až střední léze, se složkou mnesticko-fatické léze po opakovaně oper. a onkolog. řešeném nádorovém onemocnění mozku, v kombinaci s těžkou obezitou, se sekundární nekomp. epilepsií GM+Jackson, parc. pravostr. končetin u pos. se základním vzděláním. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti dle tohoto zařazení je 65% (rozmezí určené pro toto postižení je 50% až 65%). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla u žalobce s ohledem na dosažené základní vzdělání, dosavadní pracovní zařazení a sníženou možnost rekvalifikace zvýšena ve smyslu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o 10 % na celkových 75 %. 20. Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že posudková komise jednala v řádném složení, že její posudek, jenž soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Žalobce byl přítomen při jednání komise. 21. Lékaři posudkové komise přitom dospěli ke shodné kvalifikaci postižení žalobce jako u předchozích posudků, míru poklesu pracovní schopnosti však stanovili na horní hranici stanovenou pro toto postižení a tuto míru dále zvýšili. Výsledným posouzením tedy bylo zjištěno, že žalobce dosahuje 75%, takže z této skutečnosti je patrné, že žalobce splnil podmínku invalidity III. stupně dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 70 % míru poklesu pracovní schopnosti. 22. Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a za daného stavu věci soud neshledal potřebu, aby byl doplňován výše citovaný posudek posudkové komise či aby byl případně ve věci vypracováván další posudek jinou posudkovou komisí Ministerstva práce asociálních věcí nebo dokonce aby bylo přikročeno ke znaleckému zkoumání zdravotního stavu žalobce. Požadavek v tomto směru ostatně v předmětném soudním řízení nevznesli ani žalovaná ani samotný žalobce poté, co byli seznámeni s posudkovým závěrem. Závěr soudu o tom, že v daném případě již nebylo zapotřebí provádět nějaké další dokazování, koresponduje ustálené judikatuře správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu (viz např. jeho rozsudky ze dne 25. 6. 2003 č. j. 2 Ads 9/2003-50, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 150/2004 a také na www.nssoud.cz, nebo ze dne 28. 8. 2003 č. j. 5 Ads 22/2003-48 či ze dne 12. 3. 2009 č. j. 3 Ads 143/2008-92, které jsou rovněž dostupné na www.nssoud.cz).    23. S ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná při svém rozhodování vycházela z neúplně zjištěného skutkového stavu. 24. Soud proto napadené rozhodnutí pro vady řízení výrokem I. ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. podle ust. § 78 odst. 1, odst. 4 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. S ohledem na to, že stejnou vadou jako napadené rozhodnutí, je zatíženo i rozhodnutí první instance, a to rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2021, č. j. X, přistoupil soud i k jeho zrušení podle § 78 odst. 3 s. ř. s., z důvodu uvedeného v ust. § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Podle ust. § 78 odst. 5 s. ř. s. přitom platí, že pokud soud zruší rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem soudu. Bude proto na žalované, aby znovu o nároku žalobce rozhodla, přičemž bude vycházet z toho, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v rozsahu III. stupně invalidity. 25. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení však nepožadoval a soud proto výrokem II. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.  Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 15. března 2022 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. samosoudce                 Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.