č. j. 108 A 10/2022-31 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viléma Šetka a soudců Mgr. Martiny Andělové a JUDr. Martina Vícha ve věci žalobce:  L. D. M., narozený dne „X“ státní příslušnost Vietnamská socialistická republika místo pobytu „X“ zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, 110 00  Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, IČO 00007064 sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2022, č. j. MV‑151559‑4/SO-2022 s návrhem na přiznání odkladného účinku, takto: I.  Žaloba s návrhem na přiznání odkladného účinku se odmítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalobci se vrací prostřednictvím jeho zástupce soudní poplatek z žaloby ve výši 3 000 Kč a z návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce dne 23. 11. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce podal žalobu proti rozhodnutí komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 21. 10. 2022, č. j. MV‑151559‑4/SO‑2022, s návrhem na přiznání odkladného účinku. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce ve věci zamítnutí žádosti účastníka řízení o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území České republiky dle § 87e odst. 1 písm. a) bod 2 zák. č. 326/1999 Sb. a dle § 87e odst. 4 zák. č. 326/1999 Sb. účastníku stanovená lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky. Současně napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 7. 2022, č. j.: OAM‑7477‑29/PP‑2022, bylo potvrzeno. 2. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Podle § 71 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.) platí, že žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle § 71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. přitom platí, že žalobce může rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. V případě žaloby proti rozhodnutí komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se dle § 172 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, musí žaloba proti správnímu rozhodnutí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. 3. K problematice žalobních bodů existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení, ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Absence takové náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů vždy, je‑li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude schopen žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017‑31, rozsudek téhož soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003‑40 a rozsudek ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 Azs 15/2010‑56). 4. V projednávané věci bylo rozhodnutí správního orgánu druhého stupně („komise“) zástupci žalobce doručeno dne 24. 10. 2022. Poslední den 30denní lhůty k podání žaloby (§ 172 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb.) připadl na den 23. 11. 2022 (středa) a téhož dne byla žaloba dodána do datové schránky krajského soudu. Žaloba v daném případě neobsahoval žádný žalobní důvod, pouze návrh na přiznání odkladného účinku, žalobce dále pouze uváděl, že žalobní body doplní do 15 dnů. 5. Krajský soud konstatuje, s přihlédnutím k výše zmíněné judikatuře, že žalobce ve lhůtě po podání žaloby, tj.  nejpozději do 23. 11. 2022, neuplatnil žádný žalobní bod. Za situace, kdy žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky v poslední den lhůty k jejímu podání, dospěl krajský soud k závěru, že nebylo jeho povinností vyzývat žalobce k doplnění žalobních bodů, neboť v případné výzvě by soud mohl stanovit lhůtu k doplnění žalobních bodů jen do 23. 11. 2022. Vzhledem k tomu, že žalobce neuplatnil ve lhůtě pro podání žaloby žádný žalobní bod, jeho žaloba není projednatelná a totéž platí i pro návrh na přiznání odkladného účinku, soud proto v souladu s výše citovanou judikaturou žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Z důvodu odmítnutí žaloby včetně návrhu na přiznání odkladného účinku soud současně dle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 6. O vrácení soudního poplatku z žaloby a z návrhu na přiznání odkladného účinku bylo rozhodnuto dle § 10 odst. 2 a § 10a odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Ústí nad Labem 1. srpna 2023 JUDr. Vilém Šetek v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje A. V.