č. j. 141 A 11/2023-48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: M. B., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem, sídlem Dubská 390/4, 415 01  Teplice, proti   žalovanému: Magistrát města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95  Teplice, za účasti osob zúčastněných na řízení:   1) Obec Kladruby, sídlem Kladruby 29, 415 01  Kladruby, zastoupena JUDr. Kristýnou Spurnou, advokátkou, sídlem Míru 33/9, 419 01  Duchcov, 2) P. K., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Miroslavem Dubranem, advokátem, sídlem U Soudu 1971/3, 415 01  Teplice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném pod sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném  pod sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, ve lhůtě do 45 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III.   Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 3. 2023 v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného Magistrátu města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu, spočívající v tom, že žalovaný dosud nevydal rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X (dále jen „tobogán Kladruby“ nebo „stavba“). Žalobce se v žalobě domáhal také toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce popsal dosavadní průběh řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“. Odvolací orgán měl souhlasit s argumentací žalobce a také závazným stanoviskem odboru územního plánování potvrdit, že stavba tobogánu Kladruby je v rozporu s územním plánem z důvodu výšky stavby a překročení procenta zastavitelnosti. Žalovaný následně k žádosti stavebníka dvakrát přerušil řízení, což žalobce hodnotí jako obstrukce. Žalovaný je podle něj v řízení nečinný, a to zejména z toho důvodu, že stavební záměr je dle závazného názoru odvolacího orgánu nepřípustný, a to svým charakterem i překročením procenta přípustné zastavitelnosti pozemků v obci Kladruby. Žádosti stavebníka o přerušení řízení z důvodu vypracování projektové dokumentace jsou podle žalobce snahou o obstrukci, neboť projektová dokumentace není způsobilá změnit charakter černé stavby tobogánu (její výšku) ani míru zastavění pozemku. 3. V době podání žaloby bylo řízení přerušeno na žádost stavebníka usnesením žalovaného ze dne 3. 1. 2023, č. j. MgMT/000893/2023, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, do 31. 3. 2023. Žalobce se proti tomuto usnesení odvolal a v rámci odvolání učinil podnět k opatření proti nečinnosti. Podle něj šlo o stejně odůvodněné a opakované prodloužení lhůty o další tři měsíce. Takováto žádost podle žalobce vykazuje znaky obstrukční taktiky ve snaze oddálit rozhodnutí, které v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, musí být nutně negativní. Nepřiměřeně dlouhá je i doba přerušení. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný k výzvě soudu spolu se spisovým materiálem předložil písemné vyjádření k žalobě, ve kterém navrhl zamítnutí žaloby, neboť není nečinný. Ztotožnil se s rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 14. 3. 2023, č. j. KUUK/042195/2023, sp. zn. KUUK/029206/2023/3, které je součástí předloženého správního spisu. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 5. Osoba zúčastněná na řízení 1) obec Kladruby ve svém vyjádření uvedla, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. K věci samé se nevyjádřila. 6. Petr Kubík [osoba zúčastněná na řízení 2) a zároveň stavebník v řízení o dodatečném povolení stavby] uvedl, že se plně ztotožňuje s názory Krajského úřadu Ústeckého kraje uvedenými v jeho rozhodnutí ze dne 14. 3. 2023, č. j. KUUK/042195/2023, sp. zn. KUUK/029206/2023/3, zejména s tím, že jeho jednání není obstrukčním. Podle svých slov se snaží vyhovět požadavkům uvedeným ve změnovém závazném stanovisku Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 20. 7. 2022, č. j. KUUK/063491/2022. Za tímto účelem nechal opravit projektovou dokumentaci předmětné stavby a dne 1. 3. 2023 požádal příslušný správní orgán o vydání nového závazného stanoviska dle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Jeho jednání proto nebylo obstrukční a jeho žádosti o přerušení řízení do dne 31. 12. 2022, resp. do dne 31. 3. 2023 byly důvodné. 7. Jelikož do dne 31. 3. 2023 závazné stanovisko neobdržel, informoval o tom žalovaného a znovu požádal o prodloužení přerušení řízení. Téhož dne ho Magistrát města Teplice v řízení o vydání závazného stanoviska vyzval k předložení stanoviska příslušného dotčeného orgánu o posouzení vlivu stavby tobogánu na krajinný ráz. K tomuto mu poskytl lhůtu do dne 31. 5. 2023, následně prodlouženou do dne 30. 6. 2023. Proto dne 4. 5. 2023 požádal Magistrát města Teplice, odbor životního prostředí, o vydání stanoviska o posouzení vlivu stavby tobogánu na krajinný ráz. Ani v dalším průběhu řízení tak z jeho strany nedochází k obstrukcím, když se pouze snaží vyhovět požadavkům jednotlivých správních orgánů. K prokázání svých tvrzení navrhl důkazy. Posouzení věci soudem 8. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce soudu do dvou týdnů od doručení výzvy nesdělil svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byl ve výzvě výslovně poučen, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 9. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. se po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě nečinnosti ve správním řízení lze domáhat, aby v případě nečinnosti správního orgánu soud uložil příslušnému nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 10. Z právě uvedeného vyplývá, že v tomto řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé dílu druhého s. ř. s. se nelze domáhat uložení povinnosti vydat jakékoliv rozhodnutí či osvědčení, nýbrž jen rozhodnutí a osvědčení, která lze považovat za správní akty jako výsledky činnosti správních orgánů při výkonu veřejné správy. Zcela základním předpokladem pro uložení povinnosti správnímu orgánu vydat rozhodnutí či osvědčení je tedy skutečnost, že správní orgán je nečinný při vydání rozhodnutí nebo osvědčení ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., tj. musí se jednat o materiální správní akt, kterým se zakládá, mění či závazným způsobem určuje veřejné subjektivní právo či povinnost, popř. jiným způsobem se zasahuje do právní sféry účastníka správního řízení. V řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu je soud oprávněn zkoumat pouze to, zda v příslušné věci samé došlo ve stanovené lhůtě k vydání rozhodnutí nebo jestli vůbec takové rozhodnutí mělo být na žádost žalobce vydáno. To jinými slovy znamená, že soud není oprávněn posuzovat formální náležitosti již vydaných rozhodnutí a rovněž je vyloučeno, aby soud posuzoval, zdali měl správní orgán svým rozhodnutím či osvědčením žalobci vyhovět.  11. V této souvislosti soud podotýká, že v daném případě neshledal, že by žalobce nebyl aktivně legitimován k podání žaloby, a to s ohledem na skutkové a právní okolnosti případu. Rovněž soud neshledal naplnění důvodů, aby předmětnou žalobu z jiných důvodů odmítl, popř. řízení o ní zastavil. Soud též konstatuje, že žaloba byla podána ve lhůtě podle § 80 odst. 1 s. ř. s., tedy nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí. V daném případě žalobce rovněž bezvýsledně vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti. Soudu tedy nic nebránilo přistoupit k meritornímu posouzení žaloby. 12. Ze správního spisu tak, jak byl žalovaným předložen spolu s vyjádřením k žalobě, soud zjistil, že řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“ bylo zahájeno žádostí stavebníka P. K. [osoby zúčastněná na řízení 2)] již dne 10. 8. 2021. Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 12. 2021, č. j. MgMT/136968/2021, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, stavbu dodatečně povolil, proti čemuž podal žalobce odvolání. V průběhu odvolacího řízení došlo ze strany Krajského úřadu Ústeckého kraje dne 20. 7. 2022 ke změně závazného stanoviska Magistrátu města Teplice vydaného pro stavbu tak, že záměr je nepřípustný. Rozhodnutím ze dne 22. 7. 2022, č. j. KUUK/112966/2022, sp. zn. KUUK/026463/2022/UPS, krajský úřad zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2021, č. j. MgMT/136968/2021. Žalovaný následně na základě žádosti stavebníka ze dne 30. 9. 2022 odůvodněné záměrem vyhotovit změnu projektové dokumentace a opatřit nové závazné stanovisko k upravené projektové dokumentaci řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“ přerušil usnesením ze dne 10. 10. 2022, č. j. MgMT/114063/2022, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt. Žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, načež krajský úřad toto usnesení svým rozhodnutím ze dne 14. 12. 2022, č. j. KUUK/184180/2022, sp. zn. KUUK/170056/2022/UPS, zrušil. Dne 22. 12. 2022 stavebník znovu požádal o přerušení řízení, tentokrát do dne 31. 3. 2023, což odůvodnil vytížeností projektanta. Žalovaný mu usnesením ze dne 3. 1. 2023, č. j. MgMT/000893/2023, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, vyhověl a řízení přerušil do dne 31. 3. 2023. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení krajský úřad rozhodnutím ze dne 14. 3. 2023, č. j. KUUK/042195/2023, sp. zn. KUUK/029206/2023/3, zamítl. 13. Jelikož o žalobě na ochranu proti nečinnosti rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, vyžádal si soud u žalovaného informaci o aktuálním stavu řízení. Žalovaný dne 14. 6. 2023 podáním datovaným dnem 12. 6. 2023 soudu sdělil, že jelikož výsledek řízení vedeného zdejším soudem je rozhodný pro stanovení dalšího průběhu řízení, usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. MgMT/044806/2023, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, řízení přerušil podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. 14. Žalovaný soudu rovněž poskytl kopie listin, které do spisu přibyly poté, co byl spis předložen soudu. Z nich soud zjistil, že žalovaný vydal usnesení o přerušení řízení ze dne 3. 4. 2023, č. j. MgMT/044806/2023, sp. zn. ÚP/085908/2021/Nt, kterým řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“ přerušil do „doby vyřešení předběžné otázky“. Tato předběžná otázka není v žádné části usnesení přesně specifikována. Z odůvodnění usnesení vyplývá pouze to, že se o ní má rozhodovat v řízení vedeném zdejším soudem zřejmě právě v této věci, tedy v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného. Žalovaný v odůvodnění svého usnesení totiž toliko uvedl, že výsledek řízení vedeného u zdejšího soudu (bez konkretizace například spisovou značkou věci, kdy však z dalšího kontextu se podává, že se nejspíše jedná o nyní projednávanou věc) je rozhodný pro stanovení dalšího průběhu řízení o dodatečném povolení stavby. 15. Žalovaný k další žádosti soudu o informaci o aktuálním stavu řízení dne 20. 6. 2023 uvedl a doložil, že krajský úřad usnesení žalovaného na základě odvolání žalobce zrušil rozhodnutím ze dne 12. 6. 2023, č. j. KUUK/089253/2023, sp. zn. KUUK/070983/2023/3, neboť dospěl k závěru, že řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti není ve vztahu k řízení o dodatečném povolení stavby řízením o předběžné otázce. 16. Ze sdělení žalovaného ze dne 20. 6. 2023 a jeho příloh soud rovněž zjistil, že osoba zúčastněná na řízení 2) P. K. se žádostí ze dne 14. 6. 2023 domáhá dalšího přerušení řízení. Svou žádost odůvodňuje tím, že již má k dispozici upravenou projektovou dokumentaci předmětné stavby a dne 1. 3. 2023 požádal příslušný správní orgán o vydání nového závazného stanoviska dle § 96b stavebního zákona. V reakci na to dne 31. 3. 2023 obdržel výzvu k doplnění stanoviska o posouzení vlivu stavby tobogánu na krajinný ráz. Řízení o vydání závazného stanoviska je z tohoto důvodu přerušeno do dne 30. 6. 2023. Z důvodu nutnosti získání stanoviska o posouzení vlivu stavby tobogánu na krajinný ráz a následného získání nového závazného stanoviska dle § 96b stavebního zákona proto žádá o přerušení řízení do dne 31. 7. 2023. 17. Soud po vyhodnocení skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí soudu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 18. Soud ověřil tvrzení žalobce, že ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Ze sdělení žalovaného a listin, kterými doplnil správní spis, soud zjistil, že řízení o dodatečném povolení stavby v současné době není přerušeno a že osoba zúčastněná na řízení 2) podala další žádost o přerušení řízení, tentokrát do 31. 7. 2023. 19. Podle § 112 odst. 3 stavebního zákona platí, že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. 20. Podle § 149 odst. 4 správního řádu platí, že správní orgán příslušný k vydání závazného stanoviska vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 21. S ohledem na délku, průběh a stav řízení soud v postupu žalovaného, který do dnešního dne v řízení o dodatečném povolení stavby „tobogán Kladruby“ nerozhodl a v nedávné době řízení bezdůvodně přerušil, když řízení u zdejšího soudu v rozporu s principy elementární logiky považoval za předběžnou otázku ve vztahu k jím vedenému řízení, shledává nečinnost. Ze sdělení účastníků i obsahu správního spisu soud zároveň shledal, že věc bude možné i s ohledem na stav řízení ve věci vydání závazného stanoviska a zákonné lhůty pro jeho vydání – kdy další přerušení řízení o vydání závazného stanoviska by zřejmě znamenalo další nečinnost správního orgánu – v brzké době meritorně rozhodnout. 22. Z výše uvedených důvodů soud posoudil žalobu jako důvodnou a v souladu s § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému v předmětném řízení vydat ve věci meritorní rozhodnutí, a to ve lhůtě 45 dnů od právní moci rozsudku, kterou považuje za přiměřenou s ohledem na to, že nejde o věc zvlášť složitou, podle obsahu spisu i tvrzení účastníků řízení vše již směřuje k meritorními rozhodnutí ve věci a zároveň v řízení byla již několikanásobně překročena lhůta stanovená v § 112 odst. 3 stavebního zákona. 23. Soud pro nadbytečnost neprovedl dokazovaní listinami navrhovanými osobou zúčastněnou na řízení 2) P. K. v jeho vyjádření k žalobě, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby soudu plně postačovala shora popsaná zjištění vyplývající především ze spisové dokumentace a jejího doplnění. 24. Žalobce měl v projednávané věci plný úspěch, a proto soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil žalovanému povinnost zaplatit mu do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 10 228 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z částky 6 200 Kč za dva úkony právní služby právního zástupce žalobce po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a); podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. d)], z částky 600 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta (dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a z částky 1 428 Kč představující 21% DPH, kterou byl advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů. 25. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, a v předmětném řízení nebyla soudem osobám zúčastněným na řízení uložena žádná povinnost. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 27. června 2023 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.