č. j. 141 A 18/2023-28 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: V. M., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem, sídlem Blanická 1008/28, 120 00  Praha 2, proti   žalovanému:   Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00  Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2023, č. j. OAM-5125-8/ZR-2023, MV-61229/OAM-2023, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2023, č. j. OAM-5125-8/ZR-2023, MV-61229/OAM-2023, kterým bylo rozhodnuto, že oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem dočasné ochrany se žalobci odnímá podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 65/2022 Sb.“) s odkazem na § 10 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dočasné ochraně cizinců“), neboť žalobce zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. 2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobce podal, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 3. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb. „nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na udělování dočasné ochrany podle tohoto zákona zákon o dočasné ochraně cizinců. Ve věcech, které zákon o dočasné ochraně cizinců neupravuje, se použije zákon o pobytu cizinců na území České republiky.“ 5. Podle § 15a odst. 1 zákona o dočasné ochraně cizinců „stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.“ Podle odstavce druhého „nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno.“ Podle odstavce třetího „je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.“ 6. Podle § 17 odst. 1 zákona o dočasné ochraně cizinců „žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.“ 7. Na základě výše uvedené právní úpravy soud konstatuje, že v souladu s § 72 odst. 1 s. ř. s. se v posuzované věci uplatňuje zvláštní lhůta pro podání žaloby 15 dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí, přičemž pro počátek běhu lhůty je směrodatné doručení žalobci, nikoli doručení právnímu zástupci žalobce. Soud podotýká, že zákon č. 65/2022 Sb. vyjmenovává v § 4 odst. 2 písm. a) řadu ustanovení zákona o dočasné ochraně cizinců, která nejsou použitelná v řízení dle zákona č. 65/2022 Sb., avšak § 15a zákona o dočasné ochraně cizinců není mezi vyjmenovanými ustanoveními uveden, a proto je plně aplikovatelný na posuzovanou věc. 8. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že žalobce byl zastoupen v řízení stejným právním zástupcem jako nyní v soudním řízení, a to JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem. Od žalovaného soud vyžádal podklady ohledně doručování napadeného rozhodnutí, ze kterých zjistil následující skutečnosti. Žalovaný vyzval žalobce podáním ze dne 19. 4. 2023 s názvem Výzva k převzetí rozhodnutí o odnětí dočasné ochrany, aby se žalobce dostavil k žalovanému na pracoviště v Ústí nad Labem, Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem, dne 17. 5. 2023 v 9:30 hodin k převzetí napadeného rozhodnutí. Ve výzvě je obsaženo poučení v souladu s § 15a odst. 2 zákona o dočasné ochraně cizinců, že pokud se účastník řízení (žalobce) nedostaví k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Výzva byla doručena do vlastních rukou žalobce poštou dne 28. 4. 2023, jak vyplývá z doručenky vlastnoručně podepsané žalobcem. Právnímu zástupci žalobce JUDr. Jiřímu Pokornému, Ph.D., advokátovi, byla stejná výzva doručena prostřednictvím datové schránky dne 24. 4. 2023, jak plyne z doručenky. Z omluvy právního zástupce žalobce ze dne 16. 5. 2023 adresované žalovanému soud zjistil, že právní zástupce omluvil svého klienta (žalobce), že se nebude moci dostavit na předání rozhodnutí v jeho věci, přičemž požádal, aby rozhodnutí bylo zasláno do datové schránky právního zástupce žalobce. Této žádosti žalovaný vyhověl a zaslal dne 19. 5. 2023 napadené rozhodnutí prostřednictvím datové schránky právnímu zástupci žalobce, který si napadené rozhodnutí vyzvedl v datové schránce dne 22. 5. 2023, což je den doručení právnímu zástupci žalobce. 9. S ohledem na výše popsanou právní úpravu je zřejmé, že dnem doručení napadeného rozhodnutí žalobci je den 17. 5. 2023, kdy se měl žalobce dostavit k převzetí rozhodnutí na pracoviště žalovaného v Ústí nad Labem. Výzva v tomto směru byla řádně doručena jak žalobci, tak i jeho právnímu zástupci. Skutečnost, že právní zástupce omluvil neúčast žalobce, nic nemění na skutečnosti, že k doručení napadeného rozhodnutí žalobci došlo v souladu s § 15a odst. 2 zákona o dočasné ochraně cizinců dne 17. 5. 2023. Pozdější doručení napadeného rozhodnutí právnímu zástupci žalobce dne 22. 5. 2023 je bez významu, neboť dle § 15a odst. 3 zákona o dočasné ochraně cizinců právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému, tedy žalobci. Dnem určujícím počátek lhůty byla tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí středa 17. 5. 2023, lhůta 15 dnů pro podání žaloby počala plynout ve čtvrtek 18. 5. 2023 a skončila ve čtvrtek 1. 6. 2023. Soud podotýká, že žalobce byl v napadeném rozhodnutí správně poučen o délce lhůty k podání žaloby. 10. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 1. 6. 2023 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť jeho právní zástupce žalobu soudu prostřednictvím datové schránky zaslal až dne 6. 6. 2023, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. 11. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta 15 dnů k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 12. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 13. Soud se nezabýval návrhem žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, a to pro nadbytečnost. Tímto usnesením bylo rozhodnuto o žalobě, kdy po doručení tohoto usnesení účastníkům je soudní řízení skončeno, tudíž by nemělo praktický význam v současné době spolu s odmítnutím žaloby rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, jelikož i kdyby byl odkladný účinek přiznán, přetrvával by jen do pravomocného skončení soudního řízení (§ 73 odst. 3 s. ř. s.). Případná vykonatelnost rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě by nastala téhož dne, ve kterém by došlo k pravomocnému skončení soudního řízení, a tedy i k zániku účinků rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 27. června 2023 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.