č. j. 141 A 22/2022-77 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci   žalobkyně: L. S., narozena X, bytem X, zastoupena JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem, sídlem Jiráskova 378, 252 29  Dobřichovice, proti   žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení:   Město Varnsdorf, sídlem E. Beneše 470, 407 47  Varnsdorf, zastoupeno Mgr. Janou Slintákovou, advokátkou, sídlem T. G. Masaryka 1838, 407 47  Varnsdorf, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2022, č. j. KUUK/107964/2022, sp. zn. KUUK/079259/2022/3,   takto: I.          Žaloba se zamítá. II.       Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.    Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 14. 7. 2022, č. j. KUUK/107964/2022, sp. zn. KUUK/079259/2022/3, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf, stavebního úřadu, (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 4. 2022, č. j. MUVA 10003/2022NovMa, sp. zn. 5325/2020/SÚ-No. Tímto rozhodnutím bylo žalobkyni jakožto vlastnici stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) nařízeno odstranění stavby označené jako „rozestavěný zděný objekt (SO 01), stavba do 25 m2 (SO 02), bazén, zpevněné plochy a oplocení, ul. X“ umístěné na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v k. ú. X (dále jen „soubor staveb“). Žalobkyně se v žalobě domáhala také toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobkyně popsala, že plnou mocí ze dne 16. 11. 2020 zmocnila k zastupování při jednání s úřady ve věcech týkajících se stavby ul. XG ve X pana V. L. N. Dne 20. 7. 2022 tuto plnou moc odvolala, protože se z napadeného rozhodnutí dozvěděla, že pan V. L. N. za ni nevyužil možnosti požádat o dodatečné povolení souboru staveb. Žalobkyně se k věcné stránce věci nemohla řádně vyjadřovat a adekvátně reagovat na výzvy k podání návrhu na dodatečné povolení souboru staveb z důvodu, jakým způsobem ji zastupoval obecný zmocněnec pan V. L. N., který byl nekomunikativní. Zásadním důvodem podle žalobkyně bylo, že udělená plná moc neměla zásadní náležitosti plné moci pro dané správní řízení. 3. Až po převzetí zastoupení žalobkyně nynějším právním zástupcem si žalobkyně uvědomila, že plná moc ze dne 16. 11. 2020 podepsaná žalobkyní obecnému zmocněnci nemá základní náležitosti plné moci pro toto správní řízení. Nesplňuje totiž požadavky § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle kterého podpis na plné moci pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu, musí být úředně ověřen. Předmětná plná moc („ve věcech týkajících se stavby ul. XG ve X“) byla vystavena pro neurčitý počet řízení, tedy řízení „ve věcech“ odstranění objektu č.p. XG, jakož i zlegalizování souboru staveb. Mnohost řízení žalobkyně spatřuje i v řízení před stavebním úřadem a žalovaným. Žalobkyně se dále domnívá, že předmětná plná moc může být udělena k určitému úkonu či skupině úkonů, ale nikoli k nejasnému, nekonkrétnímu předmětu zastupování. Poukázala též na to, že už z prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že již v době podpisu plné moci stavba č.p. XG fakticky neexistovala, neboť žalobkyně dle zjištění plynoucího z kontrolní prohlídky konané dne 11. 6. 2020 bez opatření stavebního úřadu odstranila původní stavbu a zahájila realizaci stavby nové, a to rovněž bez opatření vydaného stavebním úřadem. Označení „stavba ul. XG ve X“ je navíc v plné moci uvedeno v jednotném čísle. V napadeném rozhodnutí se přitom uvádí, že předmětem tohoto řízení o odstranění stavby je soubor staveb. 4. Správní orgány podle žalobkyně nezkoumaly, zda plná moc založená v této správní věci měla všechny správné náležitosti. Takto koncipovaná plná moc ze dne 16. 11. 2020 podle žalobkyně přitom byla jednoznačně v rozporu s obecnými ustanoveními, která se týkají plné moci. Správní orgány si v rámci posuzování podmínek správního řízení musí napevno postavit, zda zmocnitelka (žalobkyně) v plné moci uvedla náležitě rozsah zástupčího oprávnění. Dále žalobkyně upozornila na to, že odvolací orgán má napadené rozhodnutí přezkoumávat v plném rozsahu. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Zdůraznil, že žalobkyně vůbec nepopírá, že by podpisem na předmětné plné moci vyjádřila svou pravou vůli nechat se v řízeních vedených stavebním úřadem zastupovat. Argumentovala pouze tím, že podpis na předmětné plné moci měl být úředně ověřen a že objekt č. p. XG v ulici X ve X byl v době podpisu plné moci fakticky odstraněn. Neuvedla však již, jak jí tyto tvrzené skutečnosti znemožnily komunikaci se stavebním úřadem, potažmo podání žádosti o dodatečné povolení souboru staveb. 6. Žalobkyně rovněž neuvedla, proč žádost o dodatečné povolení souboru staveb nepodala sama před podpisem plné moci. Zahájení řízení o nařízení odstranění souboru staveb jí bylo doručeno fikcí a rozhodnutí o nařízení odstranění stavby ze dne 16. 9. 2020, č. j. MUVA 72417/2020NovMa, převzala. Nejpozději z obsahu tohoto rozhodnutí musela prokazatelně zjistit předmět řízení, a tedy i to, že promeškala svou možnost požádat o dodatečné povolení stavby. 7. Odpovědnost za výběr zmocněnce nese žalobkyně. Pokud ten nevyužil druhé stavebním úřadem nabízené možnosti podat žádost o dodatečné povolení stavby, nepřísluší to řešit správním úřadům. Zmocněnec i žalobkyně nadto mají nahlášenou adresu na totožném místě. 8. Stavební úřad navíc měl k dispozici plnou moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem s úředně ověřeným podpisem, neboť žalobkyně ji k výzvě stavebního úřadu předložila dne 15. 1. 2021 v řízení o přestupku proti stavební kázni sp. zn. 6277/2020/SÚ-No. 9. S ohledem na dosavadní přístup žalobkyně k věci žalovaný označil její žalobní argumentaci za účelovou. Předmětná plná moc nemohla u správních orgánů založit žádnou důvodnou pochybnost o tom, že žalobkyně chce být ve správním řízení zastoupena panem V. L. N. Ústní jednání soudu 10. Při jednání soudu konaném dne 8. 3. 2023 substituční právní zástupce žalobkyně v plném rozsahu odkázal na znění žaloby a navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Požádal o přerušení soudního řízení, neboť stavebnímu úřadu byl podán návrh na dodatečné povolení stavby. Návrh na přerušení řízení spolu s čestným prohlášením pana V. L. N. ze dne 19. 1. 2023 a žádostí žalobkyně o dodatečné povolení souboru staveb určenou stavebnímu úřadu ze dne 5.  3. 2023, které navrhl provést jako důkazy, předložil soudu při jednání krátkou cestou. Kromě toho navrhl též provedení výslechů pana V. L. N. a pana D. M. C. Z následně provedeného dokazování pak podle něj vyplynulo, že žalobkyně nevěděla, co se v řízení děje. 11. Pověřená pracovnice žalovaného při tomtéž jednání odkázala na písemné vyjádření s tím, že nadále navrhovala zamítnutí žaloby. Žalobkyně podle ní netvrdí, že by plnou moc neudělila. Neuvádí ani, jak by nedostatky plné moci měly vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Stavební úřad navíc plnou mocí s ověřeným podpisem disponoval, neboť ji žalobkyně doložila v jiném řízení. Ačkoli nyní předložená žádost o dodatečné povolení stavby by měla být vyhodnocena jako nepřípustná, zásadní je, že pro posuzovanou věc nemá význam. Žalobkyně podle pověřené pracovnice žalovaného musela minimálně z rozhodnutí ze dne 16. 9. 2020 o předmětu řízení vědět. 12. Soud zamítl návrh substitučního právního zástupce žalobkyně na přerušení řízení z důvodu podání žádosti o dodatečné povolení souboru staveb určené stavebnímu úřadu ze dne 5. 3. 2023, neboť podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. 13. V souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. soud z vlastní iniciativy provedl dokazování plnou mocí ze dne 16. 11. 2020 a opatřenou ověřeným podpisem žalobkyně dle ověřovací doložky ze dne 14. 1. 2021, která je založena ve spise vedeném stavebním úřadem pod sp. zn. 6277/2020/SÚ-No. Na návrh žalobkyně soud provedl dokazování čestným prohlášením pana V. L. N. ze dne 19. 1. 2023 a žádostí žalobkyně o dodatečné povolení souboru staveb určenou stavebnímu úřadu ze dne 5. 3. 2023. Posouzení věci soudem 14. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 15. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu, po prostudování obsahu předloženého správního spisu a po uskutečněném ústním jednání spojeném s dokazováním dospěl k závěru, že žaloba proti rozhodnutí žalovaného není důvodná. 16. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně bez opatření stavebního úřadu odstranila stavbu č. p. XG na pozemku parc. č. XB v k. ú. X a zahájila stavební práce na původních základech stavby. Oznámením ze dne 19. 6. 2020 stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona zahájil řízení o odstranění stavby označené jako „rozestavěné zděné stavby, ul. X, na pozemku parc. č. XB v katastrálním území X“. Stavba byla v oznámení konkrétně popsána mimo jiné i tak, že jde o zděnou stavbu umístěnou na místě původního objektu rodinného domu č. p. XG, který byl žalobkyní odstraněn až na základové konstrukce. V poučení bylo uvedeno, že vlastník nebo stavebník má možnost podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Oznámení si žalobkyně nevyzvedla ani na základě výzvy k vyzvednutí zásilky ze dne 23. 6. 2020, považuje se tedy za doručené dnem 3. 7. 2020; do schránky žalobkyně bylo vhozeno dne 7. 7. 2020. Žalobkyně na výzvu nijak nereagovala a o dodatečné povolení stavby nepožádala. 17. Dne 16. 9. 2020 stavební úřad rozhodnutím č. j. MUVA 72419/2020NovMa rozhodl o nařízení odstranění stavby, v té době již dvoupodlažní. Žalobkyni byla zásilka s rozhodnutím doručena dne 25. 9. 2020. Žalobkyně proti němu podala včasné blanketní odvolání. To navzdory opakovaným výzvám nedoplnila, dne 21. 12. 2020 však stavebnímu úřadu předložila plnou moc ze dne 16. 11. 2020, kterou udělila panu V. L. N., narozenému dne X, bytem X, k tomu by ji zastupoval při jednání s úřady „ve věcech týkajících se stavby ul. XG ve X“, činil jejím jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných, podával návrhy a žádosti a přijímal veškeré doručované písemnosti. Plná moc byla udělena na dobu neurčitou a podepsána žalobkyní jako zmocněnkyní i zmocněncem. 18. Žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 16. 9. 2020, č. j. MUVA 72419/2020NovMa, svým rozhodnutím ze dne 9. 3. 2021, č. j. KUUK/032436/2021, zrušil. Stavební úřad v dalším řízení jednal s panem V. L. N. jakožto zmocněncem žalobkyně, který sice písemnosti přebíral do vlastních rukou, v řízení však (s výjimkou podání blanketního odvolání) zůstal nečinný a nereagoval ani na poučení v Oznámení o pokračování řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 22. 4. 2021, ve kterém bylo opět uvedeno, že vlastník nebo stavebník má možnost podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Při prohlídce dne 13. 5. 2021 stavební úřad zjistil, že na pozemku parc. č. XD jsou postaveny další nové stavby (jednopodlažní stavba o rozměrech cca 3,5 x 6,5 m a bazén), na pozemcích parc. č. XB a XD bylo prováděno zpevnění plochy betonovou zámkovou dlažbou, u oplocení pozemku ani staveb nebylo možné určit, zda nezasahují i na pozemky jiných vlastníků. Podle následně provedeného geodetického zaměření stavby zasahovaly i na sousední pozemky ve vlastnictví města Varnsdorf. Listinou nazvanou Seznámení s novými podklady ze dne 28. 1. 2022, č. j. MUVA 2989/2022NovMa, stavební úřad zmocněnci žalobkyně mimo jiné oznámil, že s ohledem na popsané skutečnosti zjištěné při kontrolní prohlídce se změnil předmět řízení o odstranění stavby tak, že bude pokračováno v řízení o odstranění stavby nejen rozestavěného zděného objektu, ale i dalších souvisejících staveb, a to zděné stavby o rozměrech cca 3,5 x 6,5 m, bazénu, zpevněných ploch a oplocení umístěných na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v k. ú. X. 19. Dne 4. 4. 2022 stavební úřad rozhodnutím č. j. MUVA 10003/2022NovMa rozhodl o nařízení odstranění souboru staveb. Zmocněnec žalobkyně pan V. L. N. proti němu podal včasné blanketní odvolání, které navzdory výzvě nedoplnil. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. 20. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. 21. Podle § 33 odst. 2 správního řádu zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 22. Podle § 34 odst. 3 správního řádu v pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení. 23. Podle § 2 odst. 8 stavebního zákona se souborem staveb rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. 24. Podle § 2 odst. 9 stavebního zákona se stavbou hlavní souboru staveb rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní. 25. Podle § 3 odst. 5 stavebního zákona platí, že pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba. 26. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 27. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. 28. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona lze stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení. Bude-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba uvedená v § 119 odst. 1, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 122 odst. 3 na žádost stavebníka současně samostatným výrokem rozhodnout o povolení užívání stavby a případně stanovit podmínky pro její užívání. 29. V projednávané věci žalobkyně nesporuje, že je vlastnicí souboru staveb prováděných nebo provedených bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující. Nesporné je dále to, že soubor staveb nebyl dodatečně povolen, když v tomto směru nebyla do vydání napadeného rozhodnutí ani podána žádost. To bylo v prvé řadě zapříčiněno liknavostí samotné žalobkyně, která nereagovala na poučení v oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby, které bylo doručováno přímo jí, a nevyužila tak možnosti toto řízení zahájit. 30. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně nejspíše zpětně kriticky nahlíží na způsob, kterým ji v řízení od konce roku 2020 zastupoval její zmocněnec pan V. L. N. Sama však uvádí, že mu plnou moc k zastupování své osoby v řízení, kterou stavebnímu úřadu přímo v řízení o odstranění stavby sama předložila, udělila, a to za účelem legalizace souboru staveb. Žalobkyně přitom v době formulace znění plné moci nepochybně věděla, že stavba č. p. XG již nestojí a že na jejím místě je realizován nový stavební záměr (v žádosti o dodatečné povolení souboru staveb určené stavebnímu úřadu ze dne 5. 3. 2023 uvedla, že šlo o „rekonstrukci domu č. p. XG“). Správní orgány s ohledem na to a na popis stavebního záměru, který v plné moci zvolila sama žalobkyně a který zároveň dostatečně přiléhal k předmětu řízení vymezenému v oznámení o zahájení řízení i v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 16. 9. 2020, č. j. MUVA 72419/2020NovMa, neměly důvod předloženou plnou moc chápat jinak než jako projev vůle žalobkyně nechat se v daném řízení zastupovat panem V. L. N., což ostatně žalobkyně později výslovně potvrdila v žalobě. 31. Plnou moc je nadto třeba vykládat ve smyslu „pro zastoupení“. Je-li totiž úmysl zmocnitele nechat se v řízení zastoupit zmocněncem zřejmý, bylo by nepřípustně formalistické trvat na odstranění případných drobných nedostatků ve formulaci plné moci, kterých se navíc dopustili právní laici. 32. Jak dále správně poznamenal žalovaný, odpovědnost za výběr zvoleného zástupce nese žalobkyně, přičemž správním orgánům ani soudu nepřísluší v dané věci řešit, jakým způsobem zastupování probíhalo. 33. Pokud žalobkyně v žalobě dovozuje, že se zároveň jednalo o plnou moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, absence úředně ověřeného podpisu by mohla mít svůj význam v jiných, následně zahájených řízení před stavebním úřadem, nikoli v řízení o odstranění stavby, v jehož průběhu ji žalobkyně předložila. To, že předloženou plnou moc bylo v řízení o odstranění stavby namístě posoudit jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, jež nevyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele, ostatně vyplývá i ze Závěru č. 141 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2014. 34. Z provedeného dokazování nadto zároveň vyplynulo, že stavební úřad již od ledna 2021 disponoval i vyhotovením stejné plné moci navíc opatřeným ověřeným podpisem žalobkyně dle ověřovací doložky ze dne 14. 1. 2021, neboť je žalobkyně předložila v řízení vedeném stavebním úřadem pod sp. zn. 6277/2020/SÚ-No. 35. Námitky žalobkyně stran nedostatků plné moci tak soud vyhodnotil jako nedůvodné. Jen pro úplnost dodává, že „mnohost řízení“ by nebylo možné spatřovat ani v tom, že řízení probíhalo před stavebním úřadem a před žalovaným. Správní řízení totiž v zásadě tvoří jeden celek od zahájení až do právní moci konečného rozhodnutí. Obecně formulovanou námitku žalobkyně, podle které „odvolací orgán má napadené rozhodnutí přezkoumávat v plném rozsahu“, soud pro její nekonkrétnost považoval za neprojednatelnou. 36. Soud proto uzavřel, že v dané věci stavební úřad i žalovaný správně vycházeli z toho, že žalobkyně byla vlastníkem souboru staveb, které byly provedeny bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem a které nebyly ani dodatečně povoleny. 37. Žalobkyní navrhované důkazy výslechy pana V. L. N. a pana D. M. C. soud v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl. V případě pana V. L. N. považoval za dostatečné jeho čestné prohlášení, kterým při jednání důkaz provedl. V případě pana D. M. C., který se měl vyjádřit k okolnostem provádění rekonstrukce domu žalobkyně č. p. XG, soud zastává názor, že skutečnosti týkající se rekonstrukce domu nemají z hlediska předmětu řízení význam. 38. Soud proto žalobu v mezích uplatněných žalobních bodů vyhodnotil jako nedůvodnou a podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji zamítl. 39. Současně soud v souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. 40. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, a v předmětném řízení nebyla soudem osobě zúčastněné na řízení uložena žádná povinnost.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 8. března 2023 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.