č. j. 15 A 23/2023-37 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobkyně: J. Z. Č., narozená X,   bytem X,   zastoupená Mgr. Kateřinou Bezděkovskou, advokátkou,   sídlem U Starého Mostu 111/4, 405 02  Děčín,   proti žalovanému: Městský úřad Varnsdorf,   sídlem Náměstí Edvarda Beneše 470, 407 07  Varnsdorf,   o žalobě žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se návrhem ze dne 3. 6. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 5. 6. 2023 a ze dne 15. 9. 2023, domáhala toho, aby soud vydal rozsudek, kterým by uložil Městskému úřadu Varnsdorf vrátit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 2. Jelikož doručená žaloba nesplňovala veškeré nezbytné náležitosti, aby mohla být považována za perfektní žalobu, resp. aby ji vůbec bylo možno jednoznačně podřadit pod jeden ze sedmi typů řízení taxativně vyjmenovaných v § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud žalobkyni prostřednictvím její ustanovené zástupkyně usnesením ze dne 3. 7. 2023, č. j. 15 A 23/2023-26, v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby odstranila nedostatky podání ze dne 3. 6. 2023. 3. Žalobkyně v podání ze dne 15. 9. 2023 v reakci na usnesení soudu uvedla, že je její vůlí se domoci vrácení bezdůvodného obohacení, neboť požaduje vrácení částky 2 000 Kč, kterou zaplatila za úhradu pokuty, která však byla vyměřena na základě nezákonně získaných důkazů. Zároveň žalobkyně konstatovala, že je jí s ohledem na výše uvedené zřejmá povinnost soudu postupovat dle § 46 odst. 2 s. ř. s. 4. Soud se primárně zabýval otázkou své věcné příslušnosti. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví platí, že správní soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Podle § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. V návaznosti na právě uvedené skutečnosti soud uvádí, že soudy ve správním soudnictví jsou povolány projednávat zejména správní žaloby, které se týkají veřejných subjektivních práv, a to a) žaloby proti rozhodnutím správního orgánu, b) žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, c) žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, jak vyplývá z § 4 odst. 1 s. ř. s., který spolu s odst. 2 téhož ustanovení obsahuje taxativní, a tedy uzavřený, výčet všech jednotlivých žalob, popř. návrhů, které spadají do pravomoci správních soudů. 5. Jelikož žalobkyně v podání ze dne 15. 9. 2023 konstatovala, že se podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím, je nutné takto vymezený nárok nepochybně charakterizovat jako nárok vyplývající ze soukromoprávních vztahů, které se vyznačují rovným postavením účastníků, neboť pro vztah účastníků neplatí, že by některý z nich měl vůči jinému nadřazené postavení a byl oprávněn rozhodovat o jeho právech a povinnostech a vynucovat plnění autoritativně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 1532/2005, nebo usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 3. 2012, č. j. Konf 93/2011-9). K rozhodování o věcech vyplývajících ze soukromoprávních vztahů jsou povolány především soudy rozhodující v občanském řízení [srov. § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Žalobou požadovaný nárok na vrácení bezdůvodného obohacení tudíž nelze projednávat ve správním soudnictví, nýbrž toliko v občanském soudním řízení. Jedinou cestou je podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. 6. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. 7. Podle § 85 odst. 6 o. s. ř. je obecným soudem obce okresní soud, v jehož obvodu má své území. Žalovaný má sídlo ve Varnsdorfu. K projednání žaloby je proto podle bodu 10 Přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, místně příslušným Okresní soud v Děčíně, v jehož území má obvod Město Varnsdorf. 8. Na základě shora uvedeného zdejší soud konstatuje, že není věcně ani místě příslušným, a proto žalobu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. výrokem I. usnesení odmítl. 9. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Žalobkyně může podat k Okresnímu soudu v Děčíně do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. Jestliže tak žalobkyně v této lhůtě učiní, platí, že občanské soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ústí nad Labem 3. října 2023 JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.