č. j. 15 Af 20/2021-57     USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: Ústecký kraj,   sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,   proti žalovanému:  Generální finanční ředitelství,   sídlem Lazarská 15/7, 117 22  Praha 1,   o žalobě proti rozhodnutí vydanému Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad ze dne 15. 12. 2021, č. j. RRSZ 4372/2021, takto: I. V řízení se pokračuje. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV.  Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou, ve znění její opravy, podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 15. 12. 2021, č. j. RRSZ 4372/2021, kterým bylo rozhodnuto o neprominutí povinnosti úhrady odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl vyměřen platebním výměrem Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad č. 1/2018 ze dne 12. 1. 2018, č. j. RRSZ 9499/2017, ve výši 5 010 211 Kč.  2. Soud předně podotýká, že v průběhu soudního řízení zjistil, že původní žalovaná Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad byla dle článku II odst. 1 zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon o změně zákona o podpoře regionálního rozvoje“) zrušena. Podle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Z čl. IX bodu 3 zákona o změně zákona o podpoře regionálního rozvoje přitom vyplývá, že řízení nebo jiné postupy podle bodu 1 vztahující se k prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále zahájené u úřadu Regionální rady regionu soudržnosti dokončí Generální finanční ředitelství. Z uvedeného tedy plyne, že se v souladu s § 69 s. ř. s. pro dané soudní řízení stalo žalovaným Generální finanční ředitelství, na které přešla působnost Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad.     3. Z podání žalovaného ze dne 5. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto navrhl postup dle § 124 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož domáhá-li se navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Posouzení důvodnosti přezkumného řízení ve věci napadeného rozhodnutí mělo zásadní význam z hlediska předmětu přezkumu probíhajícího soudního řízení. Zdejší soud proto řízení v souladu s § 48 odst. 3 písm. a) s. ř. s. usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 15 Af 20/2021-45, přerušil do pravomocného skončení přezkumného řízení ve věci napadeného rozhodnutí.   4. Podáním ze dne 21. 11. 2022 žalovaný informoval soud o prohlášení nicotnosti napadeného rozhodnutí, které vyslovilo Ministerstvo financí rozhodnutím ze dne 14. 11. 2022, č. j. MF‑27901/2022/1203-5. Toto rozhodnutí žalovaný soudu též doložil.   5. Z výše uvedeného je podle názoru soudu zcela zjevné, že vydáním rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 14. 11. 2022, č. j. MF-27901/2022/1203-5, odpadl důvod, který soud vedl k přerušení tohoto řízení. Soud proto výrokem I. tohoto usnesení podle § 48 odst. 6 s. ř. s. vyslovil, že se v řízení pokračuje.   6. Před vlastním rozhodnutím o návrhu byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení pro projednání návrhu, jinak soudu nezbývá nic jiného než podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítnout.   7. V této souvislosti musí soud odkázat na ustálenou judikaturu správních soudů, ze které vyplývá, že v případě, kdy je rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc vrácena tomuto správnímu orgánu, odpadá možnost soudu rozhodnutí přezkoumat, neboť žalobou napadené rozhodnutí přestalo právně existovat. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který je třeba žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žalobci přitom zůstává zachována možnost namítat v žalobě proti novému meritornímu rozhodnutí veškeré námitky proti správnímu řízení jako celku, a to včetně okolností, které se vztahují svým obsahem k předchozímu pravomocnému rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2010, č. j. 2 Afs 125/2009-104, publ. pod č. 2207/2011 Sb. NSS, či ze dne 12. 4. 2007, č. j. 7 Afs 143/2006-95). Dále soud poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2019, č. j. 6 As 228/2018-35, podle něhož pravomocné „prohlášení nicotnosti žalobou napadeného rozhodnutí má podle názoru Nejvyššího správního soudu procesně stejné důsledky jako jiné způsoby „odklizení“ rozhodnutí správního orgánu, například „cestou mimořádných opravných prostředků či obdobných instrumentů uplatněných dle procesních předpisů upravujících správní řízení“ (viz Blažek, T.,Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 46 - Neodstranitelné nedostatky podmínek řízení a tam citovaná soudní judikatura). Takové rozhodnutí již neexistuje, a není tedy akt, který by mohl být předmětem soudního přezkumu. Důsledkem prohlášení nicotnosti je situace, že na rozhodnutí se hledí tak, jako by nikdy nebylo vydáno. Městský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí, které bylo v průběhu tohoto řízení prohlášeno za nicotné, nemohl zkoumat zákonnost rozhodnutí o nicotnosti, ani nemohl postupovat tak, že by existenci takového rozhodnutí ignoroval. Po právní moci rozhodnutí o prohlášení nicotnosti původní rozhodnutí neexistuje a lze souhlasit s městským soudem, že předmět řízení odpadl.“   8. Právě o takový případ se ve věci žalobce jedná, neboť rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 14. 11. 2022, č. j. MF-27901/2022/1203-5, byla dle § 77 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů prohlášena nicotnost napadeného rozhodnutí. Prohlášením nicotnosti žalobou napadeného rozhodnutí tedy odpadl předmět řízení, čímž nastal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který nebylo možno žalobu žalobce projednat. Soud proto předmětnou žalobu výrokem II. usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.   9. Výrok III. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.    10. Jelikož žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem IV. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, když podle odkazovaného ustanovení platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.   Poučení: Proti výrokům I. a IV. tohoto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Proti výrokům II. a III. tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem 8. března 2023   JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r. předseda senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.