č. j. 16 Ad 1/2023-24 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobce: P. Ch., narozený X,   bytem X,   zastoupený advokátkou JUDr. Zuzanou Juppovou,   sídlem Slovenského národního povstání 2654/26, 434 01  Most, proti žalovanému: ředitel Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, sídlem Horova 1340/10, 400 01  Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. HSUL-2663-13/KKŘ-2022, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. HSUL-2663-13/KKŘ-2022, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, ze dne 16. 2. 2022, č. j. HSUL-787-8/KKŘ-2022. Tímto rozhodnutím byla podle § 103 odst. 9 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 457/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých, upravena výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě přiznaná rozhodnutím ředitele kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 17. 3. 2008, č. j. HSUL-678/KŘ-KKŘ-LL-2008, na výši rozdílu mezi průměrným hrubým služebním příjmem ve výši 37 652 Kč, kterého žalobce dosahoval před vznikem služebního úrazu, a aktuální výší jiného výdělku po služebním úrazu s připočtením aktuální výše invalidního důchodu poskytovaného z důvodu služebního úrazu snížené o státní vyrovnávací příspěvek. 2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za předmětný žalobní návrh [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, vyzval soud žalobce usnesením ze dne 9. 2. 2023, č. j. 16 Ad 1/2023-20, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Žalobce byl současně poučen, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právní zástupkyni žalobce řádně doručena dne 14. 2. 2023, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak uplynul dne 1. 3. 2022. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k uvedenému datu nebyl soudní poplatek na účet soudu uhrazen. Jelikož žalobce i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradil soudní poplatek ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Na tomto místě soud žalobce upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. 4. Soudní poplatek byl žalobcem v dané věci uhrazen až připsáním částky 3 000 Kč na účet soudu dne 16. 3. 2023. V této věci soud s poukazem na závěry obsažené v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, konstatuje, že počátek běhu lhůty k uhrazení soudního poplatku není vázán na právní moc usnesení, jímž je poplatník vyzýván k zaplacení soudního poplatku, a nemá pro běh lhůty k jeho uhrazení žádný význam skutečnost, že usnesení obsahující výzvu vydala vyšší soudní úřednice, proti jejímuž rozhodnutí jsou přípustné námitky. Případné podání námitek má totiž odkladný účinek pouze na právní moc a nikoli na vykonatelnost rozhodnutí. Lhůta k plnění, tedy k úhradě soudního poplatku, tak počíná běžet již od doručení příslušného usnesení. S ohledem na uvedené skutečnosti musí soud hledět na úhradu poplatku provedenou dne 16. 3. 2023 jako na úhradu provedenou po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k uhrazení soudního poplatku a soud k této úhradě v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích nemohl přihlížet. 5. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 6. O soudním poplatku uhrazeném po marném uplynutí lhůty k jeho úhradě bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem 27. března 2023       Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.