č. j. 16 Af 17/2020-109   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobkyně: Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,  zastoupena Mgr. Jiřím Schüllerem, LL.M., MBA, advokátem, sídlem U Sluncové 666/12a, 180 00  Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 31, 602 00  Brno,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020, č. j. 12203/20/5000-10480-703694, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Částka 2 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Původní žalobkyně, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, která byla zrušena dne 31. 12. 2021, se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020, č. j. 12203/20/5000-10480-703694, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeny platební výměry č. 53/D/2019 a č. 54/D/2019 Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „finanční úřad“) ze dne 7. 6. 2019, č. j. 1555834/19/2500-31471-506373 a č. j. 1555837/19/2500-31471-506373. Těmito platebními výměry finanční úřad rozhodl o vyměření odvodu původní žalobkyni za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 49 060 Kč a do Národního fondu ve výši 278 004 Kč. 2. Usnesením ze dne 5. 4. 2022, č. j. 16 Af 17/2020-85, soud rozhodl o tom, že řízení bude dále probíhat s procesním nástupcem žalobkyně, kterou je Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj. 3. Podáním ze dne 30. 3. 2023, vzala žalobkyně výslovně předmětnou žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že s ohledem na nastalou procesní situaci, kdy v důsledku procesního nástupnictví se v tomto daném případě Ministerstvo pro místní rozvoj stalo zároveň příjemcem i poskytovatelem dotace v daném projektu (neboť Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad zde vystupovala jako příjemce dotace, nikoliv její poskytovatel), přičemž na straně žalobkyně i žalovaného tak momentálně stojí dvě organizační složky téhož subjektu – státu, nepovažuje ve vztahu k hospodaření s majetkem státu za účelné v daném soudním sporu dále pokračovat a zbytečně tak zvyšovat finanční zátěž státního rozpočtu vynakládáním dalších výdajů na právní zastoupení účastníků, popř. následným přesouváním finančních prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu v případě úspěchu jedné či druhé strany sporu. 4. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl“. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 5. Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve výroku I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. 6. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve výroku II. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce. 7. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl výrokem III. usnesení o vrácení části soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 3 000 Kč, a to ve výši 2 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že uvedená částka bude žalobkyni vrácena z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 11. dubna 2023     Mgr. Václav Trajer v.r.předseda senátu  Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.