59 A 19/2023 - 17           ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Bc. Milanem Čmelíkem sídlem Lidická 405/3, Jablonec nad Nisou   proti   žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje                        sídlem U Jezu 642/2a, Liberec      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. OSH 550/22-3/67.1/22200/St KULK 18580/2023  takto:     I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant, odboru dopravy, ze dne 15. 7. 2022, č. j. MUF 1814/2022/OD/Vr-B-16 (dále jen „správní orgán I. stupně“). 2. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 10. 5. 2022 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). II. Žaloba 3. Žalobce považoval rozhodnutí za nepřezkoumatelné, vadné a nezákonné v důsledku nesprávného posouzení právní otázky v předcházejícím řízení.   4. V případě bloku ze dne 7. 11. 2021 podle žalobce není zřetelné, jakou formou zavinění měl být skutek spáchán, jedná se přitom o nezbytnou náležitost správního rozhodnutí. 5. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2007, č. j. 4 As 4/2007-46, a namítal, že pokud správní orgán rozhodl až pozdější den, než na který byl žalobce předvolán, měl na 15. 7. 2022, tj. den, kdy rozhodl, žalobce znovu předvolat. Pokud tak neučinil, postupoval v rozporu se správním řádem a žalobci neumožnil seznámit se s podklady pro rozhodnutí. 6. V dalším žalobním bodu žalobce namítal, že nebyl zákonným způsobem poučen o svých právech. Z poučení, kterému se mu dostalo, nebyl schopen seznat, kdy bude mít správní orgán I. stupně opatřen dostatek podkladů pro rozhodnutí a ve věci vydá rozhodnutí. Žalobce tak byl zkrácen na právu seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Žalobce argumentoval tím, že účastník řízení musí mít možnost seznámit se s obsahem správního spisu v době bezprostředně předcházející vydání rozhodnutí, musí mu být řádně procesně sděleno, kdy tento okamžik nastává. V podrobnostech odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 8 Afs 21/2009-248. Splnění poučovací povinnosti dle § 4 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, má vliv na zákonnost řízení. Splnění povinnosti seznámit účastníka řízení s podklady rozhodnutí před jeho vydáním musí být konkrétní, nestačí obecný odkaz na příslušné zákonné ustanovení. Protože je záznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů trestem ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 7 odst. 1 věty 2 Úmluvy, je třeba klást důraz na zachování uvedených procesních práv účastníka řízení. 7. V závěru žaloby žalobce uvedl, že rozhodnutí o jednotlivých blokových pokutách nepovažuje za přezkoumatelná. Pokladní bloky jsou nečitelné, není v nich dostatečně popsán skutkový stav tak, aby byl nezaměnitelný a mohl být přezkoumán. Žalobce nesouhlasil se samotnou konstrukcí blokového řízení, kdy nebyl zasahujícími policisty informován o tom, že podpisem bloku ztrácí právo na projednání přestupku ve správním řízení. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného   9. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný plně odvolal na napadené rozhodnutí. Žalobce v žalobě užil obdobné argumenty jako v odvolání, přičemž žalovaný na tyto námitky reagoval již v napadeném rozhodnutí. Podle žalovaného jsou všechny pokutové bloky, na jejichž základě byly žalobci zapsány body v bodovém hodnocení řidiče, ve spojení s oznámeními o uložení pokut za přestupky, způsobilými podklady pro zápis bodů. Na základě podaných námitek byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, kterého se žalobce účastnil a následně se k podkladům rozhodnutí vyjádřil. Žádné další podklady již správní orgán I. stupně do spisové dokumentace nedoplňoval. Vyjádření žalobce k podkladům rozhodnutí bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 8. 7. 2022, dne 15. 7. 2022 správní orgán I. stupně vypracoval rozhodnutí, které bylo vypraveno dne 18. 7. 2022. Rozhodnutí nemohlo být vydáno v den seznámení se s podklady, neboť žalobce dostal prostor pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. O svých právech byl žalobce poučen v oznámení o zahájení řízení, mj. byl poučen i o právu vyjádřit se k podkladům, kterého využil. 10. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů          řízení neuplatňuje. IV. Zjištění ze správního spisu   11.            Dne 30. 5. 2021, 21. 7. 2021, 7. 11. 2021 a 10. 5. 2022 byly žalobci příkazem na místě uloženy pokuty ve výši 200 Kč, 100 Kč, 200 Kč a 500 Kč, vždy pro spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Za uvedené přestupky byly žalobci pokaždé zaznamenány 3 trestné body do bodového hodnocení.   12.            Posledním přestupkem tedy dosáhl žalobce 12 bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán I. stupně proto vydal dne 12. 5. 2022 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval žalobce k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.   13. Dne 26. 5. 2022 podal žalobce, prostřednictvím svého zmocněnce – advokáta, námitky proti oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. V odůvodnění námitek uvedl, že nesouhlasí se záznamy bodů v registru řidičů, žádal o seznámení s podklady a možnost vyjádřit se k nim. Vyjádřil přesvědčení, že záznamy v registru řidičů neproběhly v souladu se zákonem a mělo by dojít k opravě.   14.                      Žalobci bylo oznámeno zahájení správního řízení a byl poučen o procesních právech ve smyslu § 33, § 36 a § 38 správního řádu a byl vyzván, aby se dostavil k nahlédnutí do podkladů rozhodnutí nejpozději sedmý den od doručení oznámení. Dne 29. 6. 2021 se žalobce osobně dostavil ke správnímu orgánu I. stupně, aby se seznámil s obsahem správního spisu, nechal si pořídit kopie podkladů, zejména oznámení o jednotlivých přestupcích a bloků. K vyjádření k podkladům mu byla stanovena lhůta do 11. 7. 2022. Podáním doručeným dne 8. 7. 2022 se žalobce k věci vyjádřil. Namítal vady pokutových bloků, požadoval opravu záznamu bodů v registru řidičů, doplnění podkladů nežádal.   15. Rozhodnutím datovaným dne 15. 7. 2022 byly žalobcovy námitky zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 10. 5. 2022 byl potvrzen. Správní orgán I. stupně se zabýval obsahem jednotlivých příkazových bloků z hlediska jejich určitosti a srozumitelnosti. Shledal, že všechny obsahují zákonem předvídané náležitosti. Rovněž doplnil, že při posuzování příkazových bloků správní orgán zkoumá pouze to, zda je tu způsobilý podklad pro záznam, již však nezkoumá správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě došlo k záznamu bodů. Dále uvedl, že řidič podpisem bloků s přestupky souhlasil. Položky na příkazových blocích byly náležitě vyplněny a příkazové bloky byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. 16. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění a nepochybil ani při právním hodnocení předmětné věci. Vyžádal si k oznámením přestupků, na jejichž základě se záznam bodů činí, kopie pravomocných rozhodnutí o přestupcích. Dále se žalovaný podrobně zabýval náležitostmi příkazových bloků, které se k jednotlivým přestupkům vztahovaly, a konstatoval, že jsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Následně s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu dovodil, že odvolací námitky jsou nedůvodné. K odvolací námitce, že v bloku na pokutu ze dne 7. 11. 2021 nebyla uvedena forma zavinění, poznamenal, že nedostatek nemá žádný vliv na počet zapisovaných bodu, zavinění zjevně shledáno bylo, když byl přestupek projednán příkazem na místě. V. Posouzení věci krajským soudem   17. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 18. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam dle odst. 3 téhož ustanovení potvrdí. 19. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě, kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v příkazním řízení, aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazovým blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 20. K obecně uplatněnému žalobnímu bodu, v němž žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, soud konstatuje, že vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ať již pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů neshledal. Z rozhodnutí žalovaného je zřejmé, jak bylo ve věci rozhodnuto, výroku pak odpovídá odůvodnění rozhodnutí, které tvoří jeden celek s odůvodněním prvoinstančního rozhodnutí. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, z jakého skutkového stavu žalovaný vyšel, jak vyhodnotil pro věc rozhodné skutkové okolnosti a právně je posoudil. Nesouhlas s odůvodněním a závěrem napadeného rozhodnutí nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 As 47/2013-30, ze dne 29. 4. 2010, č.j. 8 As 11/2010-163). Nepřezkoumatelnost není ani projevem nenaplněné subjektivní představy žalobce o tom, jak podrobně by mělo být napadené rozhodnutí odůvodněno, ale objektivní překážkou, která soudu znemožňuje přezkoumat napadené správní rozhodnutí (srov. obdobně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016-24, či ze dne 27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017-35). Takovou překážku bránící věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí soud neshledal, žalovaný se rovněž řádně vyjádřil ke všem odvolacím námitkám. 21. Otázkou náležitostí jednotlivých příkazových bloků, jak jsou definovány v § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, se žalovaný podrobně zabýval na str. 3 až 7 napadeného rozhodnutí. Žalobce proti podrobné argumentaci žalovaného žádné konkrétní výhrady neuplatnil. Ve shodě s žalovaným považuje soud jednotlivé příkazové bloky za řádné podklady pro zápis bodů do registru řidičů, kopie jednotlivých příkazových bloků, které si správní orgán I. stupně vyžádal, jsou podle názoru soudu čitelné, lze z nich zjistit jednotlivé údaje tak, jak žalovaný rozvedl v napadeném rozhodnutí. Soud nevylučuje, že kopie příkazových bloků, které byly žalobci poskytnuty správním orgánem I. stupně, mohou být čitelné hůře, jak ostatně vyplývá z protokolu o nahlížení do spisu ze dne 29. 6. 2022. Podstatné je, že jsou čitelné kopie příkazových bloků založené ve správním spisu. Z jednotlivých příkazových bloků lze seznat protiprávní jednání, za které byl žalobce potrestán příkazy vydanými na místě, skutek byl vždy popsán dostatečně, aby nebyl zaměnitelný, a to místem, časem a popisem skutku (vždy řízení motorového vozidla bez užití bezpečnostních pásů). V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 22. Konkrétní výhradu žalobce uplatnil vůči příkazovému bloku ze dne 7. 11. 2021, kterému vytýkal absenci uvedení formy zavinění. S touto námitkou se žalovaný vypořádal na str. 5 napadeného rozhodnutí, s jeho závěry se soud ztotožnil. 23. V příkazovém bloku ze dne 7. 11. 2021 skutečně nebyla v kolonce č. 7 uvedena forma zavinění přestupku. Forma zavinění je podle § 92 odst. 2 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky zákonnou náležitostí příkazového bloku. Avšak ne vždy je následkem formálních či obsahových nedostatků příkazového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. V rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, Nejvyšší správní soud konstatoval: „podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v pokutovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním a že bude umožňovat řádně subsumování pod konkrétní porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích, které je uvedeno v příloze k zákonu o silničním provozu. Správný počet bodů, jež mají být podle § 123b odst. 1 zmíněného zákona zaznamenány v registru řidičů, lze totiž stanovit pouze tehdy, pokud popis jednání řidiče uvedený v rozhodnutí o přestupku umožňuje určit, kterou povinnost uvedenou v příloze k danému zákonu řidič porušil, neboť právě tato příloha zároveň určuje počet bodů za jednotlivá jednání, která podléhají záznamu bodů. …Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba odsuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů.“ 24. V projednávané věci z příkazového bloku ze dne 7. 11. 2021 vyplývá, kdy a v jakém místě se žalobce protiprávního jednání dopustil, dále že spočívalo v tom, že žalobce jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil povinnost dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Protiprávní jednání tedy bylo popsáno natolik určitě, že bylo možné subsumovat ho pod § 125c odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a zařadit ho i dle přílohy k tomuto zákonu určující počet bodů, které se žalobci zapíší do registru řidičů. Absence údaje o zavinění v posuzovaném příkazovém bloku nemohla mít ve světle citovaných závěrů judikatury dopad na jeho způsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Ke shodným závěrům dospěla i judikatura krajských správních soudů (srov. např. rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2022, č. j. 22 A 7/2021-33, či Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 2. 2023, č. j. 16 A 87/2021-45). Žalobní námitka není důvodná. 25. Pokud jde o podstatu blokového řízení, nelze výhradám žalobce přisvědčit. Z § 91 zákona o odpovědnosti za přestupky vyplývá, že souhlas obviněného se zjištěným stavem, právní kvalifikací skutku a uloženou pokutou je podmínkou pro uložení pokuty na místě. Svůj souhlas obviněný z přestupku vyjadřuje připojením podpisu na příkazovém bloku podle § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, čímž se příkazový blok stává pravomocným. Podle § 92 odst. 2 písm. l) zákona o odpovědnosti za přestupky je součástí příkazového bloku poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, která je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným. Jak již uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí, žalobce ve všech čtyřech případech, kdy mu byla pokuta uložena příkazem na místě, připojil na příkazový blok svůj podpis po příslušném poučení, jak vyplývá z kolonky č. 11. Tím projevil souhlas s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrdil tím, že údaje uvedené ve všech částech příkazových bloků souhlasí a potvrdil převzetí části B bloku o úhradě pokuty na místě. Každá rozumně uvažující osoba, která při takovém poučení připojí na příkazový blok svůj podpis, tím vyjadřuje souhlas s projednáním přestupku na místě a úhradou pokuty. Tím se rozhodnutí o přestupku stává pravomocným a je zřejmé, že věc již nebude dále řešena. 26. Důvodnými soud neshledal ani námitky porušení procesních práv žalobce. Správní orgán I. stupně nebyl povinen předvolat žalobce k ústnímu jednání na den 15. 7. 2022, tedy v den, kdy bylo vypracováno prvoinstanční rozhodnutí. Z žádného zákonného ustanovení správního řádu takovou povinnost nelze dovodit. Závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2007, č. j. 4 As 4/2007-46, nelze na žalobcův případ vztáhnout. Ve věci Nejvyšším správním soudem řešené v označeném rozsudku se jednalo o přestupek, který byl správní orgán I. stupně povinen podle tehdy platného § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, projednat při ústním jednání, tato právní úprava nebyla v žalobcově věci aplikována. 27. Na základě obsahu správního spisu soud dále konstatuje, že žalobce byl dostatečně poučen o svých procesních právech. Soud připomíná, že od zahájení správního řízení byl žalobce zastoupen advokátem, tedy právním profesionálem. I se zřetelem k této skutečnosti je třeba považovat poučení o procesních právech ve smyslu § 33, § 36 a § 38 správního řádu, jak bylo obsaženo v oznámení o zahájení správního řízení, za zcela dostačující. Žalobce byl poučen o právu seznámit se s podklady rozhodnutí i právu vyjádřit se k nim. Současně správní orgán I. stupně žalobci sdělil, v jaké lhůtě se nejpozději může se shromážděnými podklady seznámit. Z obsahu poučení jednoznačně vyplývá, že podklady pro rozhodnutí měl správní orgán I. stupně za shromážděné a kompletní, proto také žalobce vyzval k realizaci jeho práv ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Žalobce svého práva využil, dne 29. 6. 2022 se osobně dostavil ke správnímu orgánu I. stupně, kde se seznámil s kompletním spisovým materiálem a byly mu vydány kopie podkladů pro rozhodnutí. Žalobci byla současně poskytnuta lhůta k vyjádření k věci. I procesního práva vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k věci a shromážděným podkladům žalobce využil. Žádné další důkazy v písemném vyjádření ze dne 8. 7. 2022 žalobce nenavrhoval. Muselo mu být s ohledem na obsah oznámení o zahájení řízení a příslušné poučení a výzvu k seznámení se s podklady zřejmé, že podklady pro rozhodnutí byly již shromážděny a správnímu orgánu po obdržení jeho písemného vyjádření k věci nic nebrání ve věci rozhodnout. VI. Závěr a náklady řízení 28. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 29. Ve věci soud rozhodoval, aniž nařídil ústní jednání, za výslovného souhlasu žalovaného a presumovaného souhlasu žalobce, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.   30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 31. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 11. červenec 2023   Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu