59 A 23/2023 - 23       ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobkyně:            X, narozena dne X                             bytem X proti žalovanému:         Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Liberci                             sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, 460 01 Liberec 1   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.      Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 4. 2023 domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení, v němž je rozhodováno o poskytování dávky doplatek na bydlení měsíčně od července 2019. Uvedla, že žalovaným a Ministerstvem práce a sociálních věcí původně vydaná rozhodnutí byla zrušena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2023, č. j. 60 Ad 8/2022-20, a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Vůči žalobkyni následně nebyly ve správním řízení činěny úkony směřující k rozhodnutí ve věci. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009-82, dle něhož poté, co bylo předcházející rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání, pokračuje správní orgán v již zahájeném řízení a lhůta pro jeho rozhodnutí běží znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2022, č. j. 10 Azs 170/2020-30, kasační soud výslovně odmítl výklad, dle kterého by počátek lhůty měl být vázán na den předání správního spisu odvolacím správním orgánem správnímu orgánu I. stupně. Pokud žalovaný neměl k dispozici správní spis, je taková skutečnost plně přičitatelná k jeho tíži. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2022, č. j. 10 Azs 170/2020-30, také vyplývá, že je-li v řízení vydáno rozhodnutí o prodloužení lhůty až po uplynutí lhůty pro rozhodnutí, jedná se o nečinnost správního orgánu, lhůta k vydání rozhodnutí ve věci samé se v takovém případě neobnovuje. Žalobkyně konstatovala, že žalovaný rozhodnutí o prodloužení lhůty řádně neodůvodnil, když nesdělil, v čem spočívá mimořádná složitost případu v situaci, kdy o stejné věci rozhoduje opakovaně. Žalobkyně uvedla, že dne 12. 4. 2023 obdržela oznámení žalovaného, že se v případě nároku na dávku doplatek na bydlení v měsíci červenci 2019 jedná o zvlášť složitý případ, a proto bylo použito ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Na návrh žalobkyně z téhož dne na vydání opatření proti nečinnosti reagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 14. 4. 2023 tak, že návrhu nevyhovělo. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud žalovanému uložil do tří dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí ve věci. 2.      V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že k porušení lhůt pro vydání rozhodnutí dle § 71 správního řádu nedošlo, ani fakticky prozatím dojít nemohlo. Žalovaný obdržel rozhodnutí Krajského soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 3. 2023, č. j. 60 Ad 8/2022-20, v listinné podobě spolu se spisovým materiálem dne 15. 3. 2023 a teprve od tohoto data mohl objektivně pokračovat ve správním řízení. Žalovaný zdůraznil, že nebyl účastníkem řízení vedeným před soudem ve věci sp. zn. 60 Ad 8/2022 a meritorní rozhodnutí mu nebylo soudem doručováno. Žalovanému by měl být poskytnut přiměřený prostor pro vydání rozhodnutí, neboť požadavky na něj kladené citovaným rozsudkem zdejšího soudu lze pro jejich specifické zadání subsumovat pod zvlášť složitý případ. V posuzované věci musela být pro složitost věci (algoritmus výpočtu v oblasti energií) oslovena i společnost OK SYSTÉM, a. s., tj. programový autor příslušné softwarové agendové aplikace. Žalovaný odmítl tvrzení žalobkyně, že by byl prvoplánově nečinný, když stále v zákonné, byť v prodloužené, lhůtě pro vydání rozhodnutí dle § 71 správního řádu intenzivně shromažďoval podklady pro své rozhodnutí a dne 2. 5. 2023 již žalobkyni vyzval k případnému uplatnění práva na vyjádření se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 3.      Podanou žalobu soud dle jejího obsahu posoudil jako žalobu na ochranu proti nečinnosti, když záměrem žalobkyně bezpochyby bylo docílit vydání rozhodnutí ze strany žalovaného ve vedeném správním řízení o poskytování dávky doplatek na bydlení. Podáním žaloby tak bylo zahájeno řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v němž se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 4.      V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, když ověřil, že žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky, které správní řád stanoví k její ochraně proti nečinnosti správního orgánu, jak předpokládá § 79 odst. 1 s. ř. s. Za takový prostředek k ochraně proti nečinnosti soud v projednávaném případě považuje návrh na vydání opatření proti nečinnosti ze dne 12. 4. 2023, který žalobkyně stejně jako na jeho podkladě vydané usnesení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. 4. 2023, č. j. MPSV-2023/82579-917/1, jímž návrhu nebylo vyhověno, doložila. 5.      V daném případě nebylo mezi účastníky sporu o tom, že je vedeno řízení o poskytování dávky doplatek na bydlení žalobkyni měsíčně od července 2019, žalobkyně se nicméně domnívala, že žalovaný je v tomto řízení nečinný, když po zrušení předchozích rozhodnutí správních orgánů o poskytování dávky doplatek na bydlení měsíčně od července 2019, k němuž došlo ze strany zdejšího soudu, otálí s vydáním rozhodnutí ve věci. 6.      Soudu je z úřední činnosti známo, že v průběhu nyní vedeného soudního řízení žalovaný ve správním řízení pokročil, když dne 16. 5. 2023 vydal rozhodnutí č. j. 35895/2023/LIB, jímž rozhodl poskytovat žalobkyni doplatek na bydlení ve výši 11 064 Kč měsíčně od července 2019, a toto rozhodnutí žalobkyni doručil. Aktuálně je u zdejšího soudu vedeno řízení o správní žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 6. 2023, č. j. MPSV-2023/128712-917, jímž bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2023, č. j. 35895/2023/LIB, potvrzeno nadřízeným orgánem. 7.      Protože podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, nezbývá než konstatovat, že ke dni rozhodnutí soudu bylo žalovaným rozhodnuto ve věci, čímž bylo docíleno stavu, jehož se žalobkyně podanou žalobou domáhala, a žalovaný tedy není v řízení nečinný. 8.      Vzhledem k výše uvedenému posoudil soud podanou žalobu jako nedůvodnou a podle § 81 odst. 3 s. ř. s. ji zamítl. 9.      Podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně úspěch ve věci neměla, úspěšný žalovaný správní orgán nemá na náhradu nákladů řízení právo podle § 60 odst. 2 s. ř. s. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec dne 23. června 2023   Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu