59 A 84/2022 - 27               ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně:  X, narozená X    bytem X    zastoupená advokátem Mgr. Václavem Voříškem    sídlem Pod Kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 - Dejvice proti   žalovanému:   Městský úřad Česká Lípa    sídlem náměstí T. G. Masaryka 1/1, 470 01 Česká Lípa   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:   I. Soud žalovanému ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl ve věci vedené pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč k rukám Mgr. Václava Voříška, advokáta, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: 1.         Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 11. 2022 se žalobkyně domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného Městského úřadu Česká Lípa. Nečinnost správního orgánu žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaný dosud nerozhodl v řízení vedeném pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK. 2.         Žalobkyně uvedla, že ji žalovaný před zahájením řízení o přestupku provozovatele vozidla vyzval k úhradě určené částky za přestupek na úseku dopravy nebo sdělení totožnosti řidiče. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 7. 5. 2021, v němž oznámila totožnost řidiče a uvedla, že pro případ zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zmocňuje ke svému zastupování X. Žalovaný následně vydal příkaz, kterým bylo přestupkové řízení zahájeno. Tento příkaz doručil přímo žalobkyni, která o jeho doručení telefonicky informovala svého zmocněnce, který následně podal proti příkazu odpor. Usnesením ze dne 20. 9. 2021, sp. zn. MUCL/7756/2021/SK, č. j. MUCL/98887/2021, vyzval žalovaný zmocněnce žalobce k doložení plné moci k zastupování. Na toto usnesení žalobkyně reagovala prostřednictvím svého zmocněnce písemností „vyhovění výzvě - odkaz na spis“, ve které odkázala na zmocnění již doložené do spisu a připojila kopii podacího lístku prokazující odeslání zmocnění žalovanému. Žalovaný přesto v řízení nepokračoval a rozhodnutí nevydal. Žalobkyně proto dne 25. 8. 2022 požádala nadřízený správní orgán, Krajský úřad Libereckého kraje, o uplatnění opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán žalovaného na žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nereagoval. Žalobkyně zopakovala své podání dne 11. 10. 2022. Nadřízený správní orgán žádné opatření proti nečinnosti nepřijal ani žádost usnesením nezamítl. Dle žalobkyně jde o typický případ tzv. dvojité nečinnosti. Zákonná lhůta k vydání rozhodnutí uplynula dne 9. 11. 2021, zákonná lhůta k přijetí opatření proti nečinnosti uplynula dne 26. 9. 2022.  Žalobkyně navrhovala, aby povinnost k vydání rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK žalovanému uložil soud, a požadovala náhradu nákladů řízení. 3.         V písemném vyjádření k žalobě žalovaný konstatoval, že ve věci byl dne 30. 8. 2021 vydán příkaz, který byl žalobkyni doručen dne 2. 9. 2021. K podání X ze dne 9. 9. 2021 nemohl žalovaný přihlédnout, protože v řízení nebyla ani na opakovanou výzvu žalovaného předložena řádná plná moc pro zastupování žalobkyně ve správním řízení. Jediné zmocnění bylo žalobkyní ve věci založeno do spisu ještě před zahájením řízení s odkazem na § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Uvedené ustanovení upravuje procesní plnou moc udělenou pro celé řízení. Vzhledem k tomu, že není možné předem stanovit, jak dlouho bude takové řízení trvat, není dle názoru žalovaného možné procesní plnou moc omezit časově. Podání, ve kterém byla tato neúplná plná moc udělena navíc nebylo nijak datováno. V posuzovaném případě proto dle žalovaného není zapotřebí, aby žalovaný dále konal, neboť ze strany žalobkyně nebyl podán odpor v zákonem stanovené lhůtě osobou, která by byla k takovému jednání zmocněna. Rozhodnutí ve věci tak nabylo právní moci dne 11. 9. 2022. Žalovaný proto navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 4.         V souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) rozhodoval soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, když ověřil, že žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky, které stanoví správní řád k její ochraně proti nečinnosti správního orgánu, jak předpokládá § 79 odst. 1 s. ř. s. Takovým prostředkem ochrany proti nečinnosti je ve správním řízení žádost k nadřízenému správnímu orgánu podle ustanovení § 80 odst. 3 správního řádu, přičemž k přijetí konkrétního opatření k ochraně před nečinností je vždy příslušný nadřízený správní orgán. Za takový prostředek k ochraně proti nečinnosti soud v projednávaném případě považuje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 25. 8. 2022 adresovanou žalobkyní Krajskému úřadu Libereckého kraje, která je založena ve správním spise. 5.         Mezi stranami není sporné, že dne 10. 5. 2021 obdržel žalovaný od žalobkyně písemné sdělení, ve kterém žalobkyně jako provozovatel vozidla sdělila totožnost osoby, která měla vozidlo, s nímž měl být spáchán přestupek na úseku dopravy, dlouhodobě v užívání. Sporné není ani to, že žalobkyně dále v tomto sdělení uvedla, že pro případ zahájení přestupkového řízení o přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu zmocňuje ke svému zastupování dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu X, nar. X, trvale bytem X. Toto zmocnění je však časově omezeno do 31. 12. 2021. Sdělení žalobkyně doručené žalovanému dne 10. 5. 2021 je ostatně založeno ve správním spise. 6.         Spor mezi stranami je v tom, zda měl žalovaný po podání odporu proti příkazu ze dne 30. 8. 2021 vést řízení o přestupku a v tomto řízení vydat rozhodnutí, či zda se příkaz stal pravomocným. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný je v řízení vedeném pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK povinen vydat rozhodnutí, neboť žalovaným vydaný příkaz ze dne 30. 8. 2021 byl ex lege zrušen podáním odporu, avšak žalovaný, jako správní orgán I. stupně, nepokračoval ve správním řízení a nevydal rozhodnutí ve věci. Žalovaný naopak zastává názor, že předmětný příkaz nabyl právní moci, jelikož odpor proti němu podal X, který k tomu nebyl oprávněn, neboť on ani žalobkyně nedoložili plnou moc, která by X k podání odporu opravňovala. 7.         Pro posouzení sporné otázky je přitom klíčové posoudit, zda obsahem písemného sdělení doručeného žalovanému dne 10. 5. 2021 bylo udělení plné moci X pro řízení vedeném pod. sp. zn. MUCL/7756/2021/SK o přestupku provozovatele vozidla. Jak bylo konstatováno shora žalobkyně v tomto sdělení uvedla, že pro případ zahájení přestupkového řízení o přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu zmocňuje ke svému zastupování dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu X, nar. X, trvale bytem X. Toto zmocnění je však časově omezeno do 31. 12. 2021. 8.         Žalovaný namítal, že citované nedatované písemné sdělení žalobkyně bylo žalovanému doručeno ještě před zahájením řízení o přestupku provozovatele vozidla a odkazovalo na § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, které upravuje procesní plnou moc udělenou pro celé řízení. Dle žalovaného není možné procesní plnou moc časově omezit, proto k uvedenému sdělení nepřihlížel. 9.         Krajský soud připomíná, že podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Plná moc je podle ustálených judikatorních i doktrinálních závěrů jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka správního řízení) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna, přičemž dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem), a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva (ať již ústní či písemná). 10.     Dle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 27. 7. 2005, č. j. 7 As 13/2015-62, publ. pod č. 1044/2007 Sb. NSS) musí při posuzování toho, zda písemná plná moc má potřebné náležitosti, správní orgán vzít především v úvahu, zda obsah předložené plné moci spolehlivě prokazuje oprávnění označeného zmocněnce jednat za účastníka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z obsahu plné moci, popřípadě z okolností, za kterých byla písemná plná moc soudu doručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné další vady plné moci význam.  11.     Zmocněnec přitom nemá povinnost předložit správnímu orgánu písemnou plnou moc na listině nadepsané jako “plná moc“ obsahující jak zmocňující projev vůle zastoupeného účastníka řízení, tak akceptační projev zmocněnce. Na druhou stranu musí být obsahem písemné plné moci konkrétní rozsah zmocnění, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu, aby bylo zřejmé, od kterého okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26, či ze dne 9. 11. 2015, č. j. 1 As 100/2015-57). 12.     Veškeré tyto náležitosti také plná moc udělená žalobkyní X v písemnosti doručené žalovanému dne 10. 5. 2021 splňuje. Je v ní jasně uveden rozsah zmocnění; okamžik, od kterého zmocnění platí; označena osoba zmocněnce i podpis žalobkyně. 13.     Není vadou, že byla udělena před zahájením řízení o přestupku provozovatele vozidla vedeném pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK. Plnou moc lze totiž udělit jak před zahájení řízení, tak po jeho zahájení, kdykoliv po dobu jeho vedení. Dle krajského soudu je z udělené plné moci také zcela zřejmé, že je udělena pro řízení o přestupku provozovatele vozidla, tj. od zahájení řízení o tomto přestupku byl X oprávněn činit úkony za žalobkyni. Časové omezení plné moci do 31. 12. 2021 rovněž nezpůsobuje neplatnost podaného odporu, neboť odpor byl zmocněncem žalobkyně podán dne 9. 9. 2021. 14.     Jako podpůrný argument je též třeba připomenout, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu je třeba při pochybnostech hodnotit plnou moc „ve prospěch zastoupení “ (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 8 Azs 16/2007-158, publ. pod č. 1811/2009 Sb. NSS). 15.     Žalovaný tedy nemohl legitimně presumovat, že žalobkyně odpor nepodala, a že příkaz ze dne 30. 8. 2021 nabyl právní moci a vykonatelnosti. Tento příkaz byl proto podáním odporu bez dalšího zrušen a přestupkové řízení bylo zapotřebí završit meritorním rozhodnutím. Žalovaný se však věcí dále meritorně nezabýval, rozhodnutí ve věci nevydal, a proto byl nečinný. 16.     Návrh žalobkyně proto soud shledal důvodným a uložil žalovanému dle § 81 odst. 2 s. ř. s., aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl ve věci vedené pod sp. zn. MUCL/7756/2021/SK. 17.     Soud není oprávněn rozhodnout namísto nečinného správního orgánu, neboť tím by došlo k nepřípustnému nahrazení moci výkonné mocí soudní. Soud tudíž ukládá pouze povinnost vydat rozhodnutí, a to ve stanovené lhůtě. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti se nelze zabývat meritem řízení před správním orgánem, nýbrž jen tím, zda správní orgán postupuje v přiměřeném čase, resp. v zákonné lhůtě a bez zbytečných průtahů. 18.     O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni náhradu nákladu řízení v plné výši. 19.     Ty byly v jejím případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 000 Kč a odměnou a náhradou hotových výdajů jejího zástupce. Odměna zástupkyně činí za dva úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby) v hodnotě 3 100 Kč za jeden úkon [§ 1 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] celkem částku 6 200 Kč. Náhrada hotových výdajů pak sestává z paušální částky 600 Kč (2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se nárok o částku odpovídající této dani, která činí 1 428 Kč. Soud uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 228 Kč uhradil žalobkyni k rukám jejího právního zástupce.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec dne 10. ledna 2023     Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu