č. j. 60 A 26/2022-45       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce:    M. V.    bytem X    zastoupený advokátem JUDr. Petrem Doležalem    sídlem Mazovská 476, Praha 8 proti žalovanému:  Krajský úřad Ústeckého kraje  sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2022, č. j. KUUK/180505/2022/ODSA/Fid takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 12. 12. 2022, č. j. KUUK/180505/2022/ODSA/Fid, se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě řízení částku 15 342 Kč, k rukám JUDr. Petra Doležala, advokáta, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání podané zmocněncem M. B., MBA, a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Roudnice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 5. 2022, č. j. MURCE/18922/2022. 2. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků z nedbalosti podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 3 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a dle § 16 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Uvedených přestupků se měl žalobce dopustit dne 22. 5. 2021 v 16:10 hod. jako řidič vozidla Škoda, když nepředložil doklad o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla – zelenou kartu; dále tím, že byla při kontrole vozidla zjištěna neschválená úprava předních směrových světel (permanentní svícení) a nebezpečná závada dle vyhlášky č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích, spočívající v tom, že jakákoliv část systému tlumení hluku chybí, dále byl zjištěn zjevný zásah do výfukového systému, kterým je bezprostředně zatěžováno životní prostředí nadměrným hlukem; současně bylo zjištěno, že vozidlo nemá platnou technickou kontrolu. Za spáchání přestupků byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců od právní moci rozhodnutí a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Žaloba 3. Ve včasně žalobě žalobce zamítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Odvolání podal jménem žalobce M. B., MBA, plná moc však byla udělena s omezenou platností do 30. 9. 2021. Na první pohled je zřejmé, že odvolání nebylo přípustné. Nebylo-li podáno přípustné odvolání, nabylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně právní moci marným uplynutím odvolací lhůty, žalovaný měl odvolání zamítnout jako nepřípustné. Zároveň však žalovaný nebyl oprávněn zamítnout odvolání jako nepřípustné bez dalšího, jeho povinností bylo vyzvat žalobce prostřednictvím jeho zmocněnce k doložení oprávnění podat odvolání. Absenci průkazu zmocnění nelze konvalidovat v následném soudním řízení. 4. V dalším žalobním bodu žalobce namítal překážku věci pravomocně rozhodnuté. Tu mělo tvořit rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27. 10. 2021, č. j. MURCE/42308/2021, kterým byl žalobce uznám z přestupků vinným. Žalobce se proti rozhodnutí neodvolal, z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že odvolání podal dne 11. 11. 2021 M. B., MBA, avšak v době, kdy žalobce již nezastupoval. 5. Závěrem žalobce namítal, že jednání, která mu jsou kladena za vinu, nebyla prokázána bez důvodných pochybností. Žalobce od počátku řízení zejména namítal, že předložil zelenou kartu, avšak vytištěnou na bílém papíře, což je v souladu s právní úpravou. Oproti tomu správní orgány tvrdily, že žalobce nepředložil zelenou kartu vůbec. Svá skutková zjištění však opřely opírají pouze o úřední záznamy policistů. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu žalobce namítal, že úřední záznamy a jiné jednostranné záznamy policistů nemohou spáchání přestupku prokázat. Správní orgán měl provést řádné důkazy, sám žalobce navrhoval provést svědeckou výpověď spolujezdce J. S., správní orgán mohl ex offo vyslechnout policisty. Proto stojí napadená rozhodnutí na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a žalovanému uložil, aby žalobci nahradil náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. K otázce přípustnosti odvolání žalovaný uvedl, že řízení ve věci vede od 2. 6. 2021 a plná moc udělená zmocněnci byla na dobu určitou do 30. 9. 2021. Po celou dobu řízení žalovaný nezpochybnil zastupování zmocněncem, zásilky byly zasílány současně zmocněnci i žalobci, žalobce byl seznámen s tím, že se činí úkony ve věci, dne 2. 11. 2021 převzal žalobce do vlastních rukou rozhodnutí, které je adresováno jak žalobci, tak zmocněnci. Rovněž výzva k doplnění odvolání ze dne 15. 11. 2021 byla adresována na oba jmenované, stejně tak rozhodnutí, kterým žalovaný zrušil prvostupňové rozhodnutí. Pokud by žalobce nesouhlasil se zastupováním zmocněncem, určitě by se bránil tím, že ho zmocněnec již nezastupuje. Zmocněnec se dne 19. 4. 2022 dostavil k nahlédnutí do spisu, poté se dne 10. 5. 2022 omluvil z ústního jednání, ani tehdy nebylo zastupování zpochybněno. Kdyby se žalovaný dne 29. 9. 2022 nedotázal žalobce, zda ho stále zastupuje zmocněnec, žalobce by se i nadále nechal zastupovat zmocněncem. Navíc zmocněnec vždy vystupoval ve prospěch žalobce. 8. K námitce překážky věci rozhodnuté žalovaný poznamenal, že trvá na tom, že žalobce byl seznámen s tím, že bylo podáno odvolání. Pokud by tuto informaci žalobce neměl, měl povinnost odevzdat řidičský průkaz do 5 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. 9. K poslednímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že k dané otázce se vyjádřil správní orgán I. stupně tak, že dle sdělení policie žalobce nepředložil zelenou kartu vůbec. K předvolání spolujezdce S. žalovaný namítl, že pokud by se ve vozidle opravdu nacházela další osoba, byla by hlídkou policie ztotožněna. Policisté na věci neměli žádný zájem, jednalo se o běžný výkon služebních povinností, dle přiloženého CD s fotografiemi je zřejmé, že další osoba se ve vozidle nenachází. 10. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobce 11. K argumentaci žalovaného žalobce namítal, že je relevantní, jaké úkony činil zmocněnec, který nebyl oprávněn jednat jeho jménem. Odkaz na doručování písemností žalobci je nepodstatný, zmocnění může být založeno toliko plnou mocí, nikoliv konkludentně či dokonce „doručováním písemností“. Nadto žalobci žádná písemnost od správních orgánů doručena nebyla, fakticky se s nimi neseznámil, vyjma oznámení o nařízeném jednání, avšak to mu bylo doručeno dne 6. 9. 2021, tedy v období, kdy byl zmocněnec řádně zmocněn. 12. Není srozumitelná argumentace žalovaného týkající se dotazu žalobce dne 29. 9. 2022. Žalobce se nikdo na nic netázal, žalobce pak určitě žalovanému nesděloval, že by jej zmocněnec nadále zastupoval. Žalobci není zřejmé, proč je zpochybňována jeho vůle být zmocněncem zastoupen jen do 30. 9. 2021, tím spíše za situace, kdy žalovaný věděl, že tuto vůli žalobce projevil. Adekvátní reakcí žalovaného by měla být omluva za neoprávněné nakládání s osobními údaji žalobce spočívající v zasílání zejména rozhodnutí třetím osobám namísto účelového dovozování údajné vůle být zastoupen. 13. Žalobce rovněž nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že zmocněnec činil úkony ve prospěch žalobce. Argumentem ad absurdum by bylo možné dovodit, že správní orgán může komukoliv určit jakéhokoliv zástupce bez ohledu na jeho vůli, pokud se bude jevit, že úkony budou činěny ve prospěch účastníka. Nadto projednání věci v nepřítomnosti, nedoplnění odvolání se nejeví jako činění úkonu ve prospěch žalobce. 14. K argumentu, že pokud nabylo správní rozhodnutí právní moci, odevzdal by řidičský průkaz, žalobce poznamenal, že jej skutečně neodevzdal, a to z důvodu jeho ztráty. Skutečnost, že odsouzený řidič neodevzdá řidičský průkaz, není nijak výjimečná, z této skutečnosti nelze ničeho dovozovat. 15. Žalobce dodal, že pan S. byl hlídkou policie ztotožněn jako spolujezdec, je uveden ve spise, jeho přítomnost je zřejmá z videozáznamu pořízeného policií i z fotografií. Argumentace žalovaného je ryze účelová a nepravdivá. V. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 17. Při posouzení věci vycházel soud na základě spisového materiálu z následujících rozhodných skutečností: 18. Oznámením ze dne 24. 5. 2021 policie oznámila přestupky žalobce správnímu orgánu I. stupně. Dne 15. 6. 2021 byl žalobci doručen příkaz, kterým byl z přestupků uznán vinným. Žalobce si proti příkazu podal odpor, následně správnímu orgánu I.  stupně oznámil, že v přestupkovém řízení ho bude zastupovat zmocněnec M. B., MBA. Zmocnění žalobce prokazoval plnou mocí udělenou tomuto zmocněnci pro dané řízení, a to na dobu určitou do 30. 9. 2021. Zmocněnec žalobce se dostavil k ústnímu projednání přestupků, které bylo nařízeno na 30. 9. 2021. Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2021, které bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 2. 11. 2021, a bylo doručeno rovněž zmocněnci, byl žalobce shledán z uvedených přestupků vinným. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 11. 11. 2021 zmocněnec odvolání. K podanému odvolání žalovaný prvostupňové rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne 16. 3. 2022. Správní orgán I. stupně pokračoval v dalším projednávání přestupku, ústní jednání se již konalo bez přítomnosti zmocněnce, který se omluvil. Rozhodnutím ze dne 11. 5. 2022 byl žalobce uznán z přestupků vinným, rozhodnutí bylo doručováno jak zmocněnci, tak žalobci, jemuž bylo doručeno tzv. fikcí.  Proti tomuto rozhodnutí podal dne 6. 6. 2022 blanketní odvolání zmocněnec, přes výzvu správního orgánu I.  stupně nebylo odvolání doplněno. Žádostí o sdělení zmocněnce ze dne 29. 9. 2022 žalovaný vyzval žalobce, aby sdělil, zda jej bude nadále v řízení zastupovat zmocněnec, vzhledem k tomu, že platnost udělené plné moci skončila dne 30. 9. 2021. Žalovaný žádal žalobce o zaslání plné moci, zároveň mu dal znovu možnost doplnit odvolání. Tato žádost byla žalobci doručena tzv. fikcí, žalobce na výzvu žalovaného reagoval. Následně žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 12. 12. 2022, po věcném přezkumu prvostupňového rozhodnutí, žalobcovo odvolání podané prostřednictvím zmocněnce zamítl jako nedůvodné podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. 19. Po provedeném přezkumu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 20. V souladu s § 92 odst. 1 věta první správního řádu platí, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Nepřípustné odvolání je mj. odvolání podané osobou, která k jeho podání není oprávněna. V případě, že se o opožděné či nepřípustné odvolání nejedná, přistoupí odvolací orgán k přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí v intencích § 89 správního řádu a rozhodne o odvolání některým ze způsobů uvedených v § 90 správního řádu. 21. Odvolání, stejně jako jiné úkony v řízení, může učinit účastník řízení osobně nebo prostřednictvím zmocněnce, kterého si může zvolit podle § 33 odst. 1 správního řádu. Zmocnění k zastoupení se prokazuje plnou mocí. Zmocnění může být podle § 33 odst. 2 správního řádu uděleno buď a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, nebo b) pro celé řízení, anebo c) jako tzv. prezidiální, případně d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. Nic tedy účastníku řízení nebrání, aby zmocnění ve smyslu § 33 odst. 1 písm. a) správního řádu časově omezil a vyjádřil tak svou vůli být zastoupen zmocněncem jen po určitý časový úsek řízení. 22. Takto postupoval v projednávané věci žalobce, který zmocnění pro M. B., MBA, časově omezil a zmocnění prokazoval plnou mocí platnou pouze do 30. 9. 2021. Tato skutečnost není mezi účastníky řízení sporná. Správní orgány tedy měly zmocnění pro zmocněnce jednat jménem žalobce v přestupkovém řízení prokázáno pouze do 30. 9. 2021. Pokud k úkonům zmocněnce učiněným jménem žalobce bez doložení platné plné moci přihlížely bez dalšího i po tomto datu, dopustily se závažného procesního pochybení. 23. Právě uvedené platí rovněž pro posouzení odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 11. 5. 2022. Odvolání podal jménem žalobce zmocněnec dne 6. 6. 2022, tj. v době, kdy oprávnění jednat jménem žalobce nebylo správním orgánům ve smyslu § 33 odst. 1 věta druhá správního řádu doloženo. Nedostatek prokázání zmocnění jednat jménem účastníka řízení je odstranitelným, bylo proto povinností žalovaného, pokud tak neučinil již správní orgán I. stupně, vyzvat k doložení oprávnění podat odvolání jménem žalobce. Žalovaný takto postupoval, žádostí ze dne 29. 9. 2022 žalobce vyzval k předložení plné moci prokazující zastupování zmocněncem i po datu 30. 9. 2021, v tomto směru mu pochybení nelze vytýkat. Pokud však žalobce na výzvu žalovaného nereagoval a zmocnění k podání odvolání žalovanému neprokázal platnou plnou mocí, žalovaný pochybil, pokud odvolání podané zmocněncem neposoudil jako nepřípustné (podané zjevně neoprávněnou osobou) a nepostupoval podle § 92 odst. 1 správního řádu a namísto toho prvostupňové rozhodnutí věcně přezkoumal. Jak příhodně upozorňuje žalobce, pouze včas podané a přípustné odvolání má podle § 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek, prvostupňové rozhodnutí tak nabylo právní moci marným uplynutím odvolací lhůty žalobci. 24. Důvodným je i druhý uplatněný žalobní bod. Ze shora shrnutého průběhu přestupkového řízení vyplývá, že i v pořadí první odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27. 10. 2021 podal zmocněnec, konkrétně dne 11. 11. 2021, ačkoli jeho oprávnění jednat jménem žalobce nebylo prokázáno a nedostatek průkazu plné moci nebyl zhojen zpětně ani k výzvě žalovaného ze dne 29. 9. 2022. Proto rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27. 10. 2021, které bylo žalobci do vlastních rukou doručeno dne 2. 11. 2022, nabylo právní moci uplynutím odvolací lhůty žalobci.  Toto rozhodnutí tak vytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu. O vině a správním trestu za tytéž přestupky nemohlo být správními orgánu znovu rozhodováno. 25. Argumentace žalovaného, který poukazoval na to, že po celou dobu řízení žalobce nezpochybnil zastupování zmocněncem M. B., MBA, ačkoli mu současně se zmocněncem byly jednotlivé písemnosti zasílány, je třeba odmítnout. Je zásadně věcí správních orgánů, aby v průběhu správního řízení, zde přestupkového, jednaly pouze s tím, kdo je oprávněn v řízení, případně v jeho určité fázi, jednat; písemnosti pak doručovat výhradně v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu, se zohledněním rozsahu udělené plné moci podle § 33 odst. 2 správního řádu. Skutečnost, že jednotlivé písemnosti byly i po datu 30. 9. 2021 doručovány kromě zmocněnce i žalobci a ten aktivně nepřipomenul správním orgánům, že nejsou oprávněny nadále jednat se zmocněncem, nedostatek průkazu plné moci zhojit nemůže. Nadto je třeba poukázat na to, že kromě předvolání k ústnímu jednání na 30. 9. 2021, tedy den, kdy byl naposledy zmocněnec oprávněn jednat jménem žalobce, a prvního rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27. 10. 2021, žalobce žádnou z písemností fakticky nepřevzal, všechny byly doručeny tzv. fikcí. Rovněž argument, že úkony byly činěny ve prospěch žalobce, neobstojí. Žalobci je třeba přisvědčit, že nikoli vždy lze úkony zmocněnce označit za učiněné ve prospěch žalobce. Příkladem je neúčast při ústním projednání přestupků, nereagování na výzvy k doplnění odvolaní. Jak již soud uvedl shora, nedostatek oprávnění jednat jménem zmocněnce může být odstraněn pouze doložením řádné plné moci v souladu s § 33 odst. 1 věta druhá správního řádu, případně postupem podle § 34 odst. 4 správního řádu. Pokud se tak nestalo, byl žalovaný povinen respektovat v řízení projevenou vůli žalobce být zmocněncem v přestupkovém řízení zastupován pouze do 30. 9. 2021. 26. Za dané situace bylo již nadbytečné zabývat se věcně žalobními námitkami, které směřovaly do zjištění skutkového stavu věci, ze kterého nezákonné rozhodnutí žalovaného vycházelo.   VI. Závěr a náklady řízení   27. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí je nezákonné. Proto soud postupoval podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a rozhodnutí žalovaného zrušil a v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil k dalšímu řízení žalovanému. 28. O žalobě soud rozhodl, aniž nařídil ústní jednání, v souladu s § 51 odst. 2 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobce i žalovaného. 29. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným názorem soudu vázán. Bude jeho povinností o odvolání ze dne 6. 6. 2022 rozhodovat znovu, přičemž bude vycházet z toho, že jde o odvolání podané neoprávněnou osobou, a tedy nepřípustné.  30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věcech úspěch neměl. 31. V uvedené věci měl úspěch žalobce, soud mu proto proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení před soudem zastoupen advokátem, náleží mu tedy náhrada nákladů spojených se zastoupením. Výše odměny a náhrady hotových výdajů byla stanovena v rozsahu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna byla stanovena v souladu s § 7, § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž soud odměnu počítal za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby a podání repliky), tedy ve výši 9 300 Kč. Náhrada hotových výdajů byla stanovena podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tedy celkem ve výši 900 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů byla v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. zvýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 2 142 Kč. Celkem činily náklady na odměnu a zastoupení žalobce částku 12 342 Kč, k níž soud připočetl částku 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalovanému soud uložil, aby celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč zaplatil žalobci k rukám jeho advokáta v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 1. březen 2023.   Mgr. Lucie Trejbalová, v. r. samosoudkyně               Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.