č. j. 141 A 32/2022-67 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci žalobce: Ing. M. K., Ph.D., narozen X, bytem X, zastoupen Mgr. Štěpánem Malčíkem, advokátem, sídlem Hlinky 138/27, 603 00  Brno, proti   žalovanému: Katastrální úřad pro Ústecký kraj, sídlem Krčínova 797/2, 400 07  Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhal, aby soud určil, že neprovedení výmazu zástavního práva zapsaného v řízení Z-54400240/1994-531 na základě smlouvy V2 239/1994, účinnost ke dni 14. 3. 1994, ve prospěch zástavního věřitele TITUS CZ s.r.o. "v likvidaci", IČO: 25919652, se sídlem Chrudim IV., Tovární 1112, 537 36, zapsaného na listu vlastnictví 1070, k. ú. Varnsdorf, na základě návrhu na vklad – výmaz zástavního práva ze dne 1. 7. 2022, bylo nezákonným zásahem. 2. Zdejší soud vydal v této věci dne 13. 3. 2023 rozsudek č. j. 141 A 32/2022-44, kterým byla žaloba zamítnuta. Následně však na základě kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 8 As 63/2023-29, zrušil zmíněný rozsudek krajského soudu z procesních důvodů, když dovodil, že krajský soud nesprávně jednal s Katastrálním pracovištěm Rumburk, které není správním orgánem a nemá procesní subjektivitu. Nejvyšší správní soud zároveň uvedl (bod 20 odůvodnění rozsudku), že je třeba, aby krajský soud v dalším řízení poučil žalobce o nesprávném označení žalovaného v žalobě (Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Rumburk) a umožnil mu upravit žalobu. 3. Soud postupoval dle pokynu Nejvyššího správního soudu a přípisem ze dne 15. 11. 2023 vyzval žalobce k opravě označení žalovaného. Zároveň soud upozornil žalobce na právní názor Nejvyššího správního soudu ve zrušujícím rozsudku, kde Nejvyšší správní soud s odkazem na svou dřívější judikaturu naznačil věcnou nedůvodnost žaloby. 4. Na zmíněnou výzvu reagoval žalobce podáním ze dne 5. 12. 2023, ve kterém opravil označení žalovaného tak, že žalovaným je Katastrální úřad pro Ústecký kraj. Zároveň vzal žalobce svou žalobu zpět s odůvodněním, že s ohledem na právní názor Nejvyššího správního soudu, ze kterého vyplývá věcná nedůvodnost žaloby, je další pokračování řízení zbytečné. 5. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. platí, že navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 6. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě zastavil. 7. Při posouzení náhrady nákladů řízení vycházel soud z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ V posuzované věci je zjevné, že žaloba nebyla vzata zpět pro pozdější chování žalovaného, jelikož důvodem zpětvzetí žaloby byl žalobcem očekávaný neúspěch žaloby v dalším soudním řízení, a to jak u zdejšího soudu, tak i u Nejvyššího správního soudu. Zároveň soud nepovažuje žalobu za důvodně podanou. Za této situace se uplatní § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal podmínky pro vrácení části soudního poplatku za žalobu žalobci podle § 10 odst. 3 věty první ve spojení s § 10 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jelikož ve věci již jednou bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu, čímž byl zkonzumován zaplacený soudní poplatek za žalobu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 12. února 2024 Mgr. Václav Trajer v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.