č. j. 15 A 43/2023-29 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce:  X. T. N., narozený X, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem, sídlem Opletalova 1417/25, 110 00  Praha, proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,  sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34  Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 5. 6. 2023 o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 2. 10. 2023, se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 5. 6. 2023 o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie vedené pod č. j. OAM-7688/PP-2023, a to ve lhůtě stanovené soudem, neboť lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula dne 4. 8. 2023. 2. Podáním ze dne 27. 11. 2023, které soud obdržel téhož dne, žalobce soudu oznámil, že dne 23. 11. 2023 jej žalovaný telefonicky informoval o tom, že jeho žádosti bylo vyhověno a byl mu stanoven termín na pořízení biometrických údajů dne 5. 12. 2023. Žalobce proto vzal svou žalobu zpět s odůvodněním, že tak činí z důvodu pozdějšího chování žalovaného. Uvedl, že ačkoli žalovaný v průběhu soudního řízení rozhodl ve věci samé, ke dni podání žaloby byl prokazatelně nečinný, neboť zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula již před více než třemi měsíci. Žalobce s odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uvedl, že žalovaný jeho žádosti vyhověl teprve po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. Žalobce zdůraznil, že byl vyzván k převzetí pobytové karty až dne 23. 11. 2023, tedy 171 dnů po podání žádosti a 63 dnů od okamžiku, kdy odstranil vady své žádosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přitom v opatření proti nečinnosti ze dne 21. 9. 2023, č. j. MV-146106-3/SO-2023, stanovila žalovanému dodatečnou lhůtu k vydání rozhodnutí v délce 60 dnů od odstranění vad žádosti, přičemž rovněž tuto lhůtu žalovaný nedodržel. Žalobce dále plně odkázal na odůvodnění podané žaloby s tím, že lhůta stanovená opatřením proti nečinnosti byla nepřiměřeně dlouhá a neurčitá. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, žalobce uvedl, že je-li žaloba na ochranu proti nečinnosti podána předčasně, je správným postupem řízení přerušit a vyčkat, jak bude žalovaný správní orgán dále postupovat. Nerozhodne-li pak v zákonné lhůtě, je dán důvod žalobě vyhovět. Žalobce shrnul, že mu v souvislosti s nečinností žalovaného vznikly nemalé náklady na právní zastoupení, a proto požádal soud, aby řízení zastavil a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. 3. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. platí, že navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 4. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě výrokem I. tohoto usnesení zastavil. 5. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem II. tohoto usnesení o vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Podle zmíněného ustanovení platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobce soudu uhradil za žalobu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, srážka odpovídající 20 % zaplaceného soudního poplatku činí 400 Kč, a proto soud snížil zaplacený soudní poplatek o 1 000 Kč a žalobci vrátí částku 1 000 Kč. V souladu s citovaným ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že uvedená částka bude žalobci vyplacena z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (viz § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno; vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Soud se k návrhu žalobce zabýval tím, zda byl žalovaný nepřípustně nečinný a zda vzal žalobce svoji žalobu zpět v důsledku pozdějšího chování žalovaného. Soud připomíná, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jakožto nadřízený správní orgán opatřením proti nečinnosti ze dne 21. 9. 2023, č. j. MV-146106-3/SO-2023, přikázala žalovanému vydat rozhodnutí ve věci do 60 dnů ode dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání nebo ode dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žalobci poskytnuta k odstranění vad podání. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce požadované podklady doložil dne 21. 9. 2023, lhůta určená nadřízeným správním orgánem pro vydání rozhodnutí tedy uplynula dne 20. 11. 2023. Z § 169t odst. 8 a 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu“), vyplývá, že hodlá-li ministerstvo žádosti o povolení k přechodnému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu. Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn uvedený záznam do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu. Ze správního a soudního spisu vyplývá, že uvedený záznam podle § 169t odst. 8 zákona o pobytu označený jako předkládací zpráva, ve které se navrhuje vydat povolení k přechodnému pobytu, byl učiněn dne 20. 11. 2023, tedy poslední den lhůty určené opatřením proti nečinnosti ze dne 21. 9. 2023. Soud proto nepřisvědčil 7. tvrzení žalobce, že žalovaný byl nečinný, neboť ten jednal v souladu s uloženým opatřením proti nečinnosti, a proto žalobci náhrada nákladů nepřísluší. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 16. ledna 2024 JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.