č. j. 15 Na 208/2024-11 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci podatele: T. M., narozený X, bytem X, o podání doručeném soudu dne 26. 4. 2024, takto: I. Podání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Dne 26. 4. 2024 Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel podání označené jako odvolání a směřující proti „vyrozumění osoby dotčeného vydané u městského úřadu v Klášterci nad ohří“. Podání dále obsahovalo několik výtek směřujících proti fungování policie a Městského úřadu Klášterec nad Ohří a souvisejících se sporem podatele o hrob jeho syna s matkou zemřelého syna podatele. K podání bylo doloženo sdělení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Most, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 22. 3. 2017, sdělení Městského úřadu Klášterec nad Ohří ze dne 8. 4. 2024 označené jako „Vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci“, sdělení Oddělení soudního lékařství a toxikologie, Krajská zdravotní, a.s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., ze dne 2. 9. 2016 a fotografie hrobu. Jelikož soudy v rámci správního soudnictví jsou oprávněny rozhodovat toliko o žalobách, které je možno podřadit pod jeden ze sedmi typů řízení vyjmenovaných v § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a nikoli toliko o výtkách směřujících proti fungování obecní policie a Městského úřadu Klášterec nad Ohří v souvislosti se sporem podatele o hrob jeho syna s bývalou manželkou, soud kvalifikovaně vyzval podatele podle § 37 odst. 5 s.  ř. s., a to usnesením ze dne 13. 5. 2024, č. j. 15 Na 208/2024-7, aby odstranil ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení nedostatky svého podání. Podatel byl poučen o nutnosti podřazení svého podání pod některý z přípustných žalobních typů a zároveň podrobně o náležitostech, které musí jednotlivé žalobní návrhy splňovat. Byl rovněž poučen o možnosti požádat o ustanovení právního zástupce. Současně bylo podateli uděleno náležité poučení o následcích nerespektování předmětné výzvy, tj. že pokud neodstraní nedostatky svého podání a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud jeho podání odmítne. Tento procesní postup soudu plně odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu, jak je patrno např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2007, č. j. 6 Ads 82/2007‑23. Výše zmíněné usnesení ze dne 13. 5. 2024 bylo podateli doručeno vhozením do schránky dne 22. 5. 2024, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu. Na usnesení k odstranění vad podání ze dne 13. 5. 2024 však do dnešního dne podatel nikterak nereagoval. Poslední den soudem stanovené lhůty k odstranění vad podání připadl na čtvrtek 6. 6. 2024. Podatel tedy vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. S ohledem na právě uvedené soud konstatuje, že podatel přes vydání usnesení s výzvou k odstranění vad podání v soudem stanovené lhůtě neodstranil vady podání tak, aby odpovídalo jednomu ze sedmi žalobních typů vyjmenovaných v § 4 s. ř. s. V důsledku toho soud podání odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal podateli právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání bylo odmítnuto. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 8. července 2024 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.