č. j. 40 A 2/2024-31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Jany Satrapové ve věci navrhovatele: P. Š., bytem X,   proti   odpůrci: Magistrát města Chomutov, sídlem Zborovská 4602, 430 03  Chomutov, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy „Stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci v ul. Budovatelů, Prokopa Diviše, Koněvova, Obránců míru, U Dubu a J. B. Foerstera v obci Jirkov“ vydaného Magistrátem města Chomutov dne 2. 11. 2023 pod č. j. MMCH/127751/2023, takto: I. Opatření obecné povahy „Stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci v ul. Budovatelů, Prokopa Diviše, Koněvova, Obránců míru, U Dubu a J. B. Foerstera v obci Jirkov“ vydané Magistrátem města Chomutov dne 2. 11. 2023 pod č. j. MMCH/127751/2023 se zrušuje uplynutím dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Návrhem na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) podaným v zákonem stanovené lhůtě se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy „Stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci v ul. Budovatelů, Prokopa Diviše, Koněvova, Obránců míru, U Dubu a J. B. Foerstera v obci Jirkov“ vydané Magistrátem města Chomutov dne 2. 11. 2023 pod č. j. MMCH/127751/2023 (dále jen „opatření obecné povahy“), jímž odpůrce stanovil místní úpravu provozu na pozemní komunikaci – dopravní značení – v souvislosti se změnou místní úpravy dle projektové dokumentace „Změna organizace dopravy a parkování v lokalitě Osada Jirkov“, Situace dopravního značení, č. v. 2, 2xA4, 08/2023 s navrženou místní úpravou silničního provozu, která je nedílnou součástí opatření obecné povahy. Návrh 2. V návrhu navrhovatel namítal, že odpůrce nevypořádal jeho námitky, které proti návrhu opatření obecné povahy uplatnil, a které dle jeho názoru uplatnil včas. Odpůrce nevypořádání námitek odůvodnil jejich opožděností. S tímto názorem odpůrce navrhovatel nesouhlasil. 3. Navrhovatel konstatoval, že odpůrce zveřejnil návrh opatření obecné povahy na své úřední desce dne 22. 8. 2023 a současně tento návrh odeslal ke zveřejnění Městskému úřadu Jirkov na jeho úřední desce. Městský úřad Jirkov návrh zveřejnil až dne 16. 10. 2023, tedy až po uplynutí lhůty pro podání námitek. Navrhovatel podal námitky proti návrhu dne 30. 10. 2023, k nimž však odpůrce při vydání opatření obecné povahy nepřihlédl. Svůj nesouhlas s tímto postupem sdělil navrhovatel odpůrci. S jeho vysvětlením, že dle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) je požadavek doručení veřejnou vyhláškou naplněn vyvěšením na úřední desce doručujícího správního orgánu, přičemž vyvěšení na úředních deskách příslušných obecních úřadů slouží pouze k lepší informovanosti občanů, odpůrce nesouhlasil. Dle navrhovatele nelze spravedlivě po občanech požadovat, aby sledovali úřední desky všech relevantních správních orgánů. 4. Navrhovatel rovněž poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 487/03, z něhož vyplývá, že nepřesné poučení o lhůtě k podání námitek nemůže být přičteno občanu k tíži. Navrhovatel je přesvědčen, že závěry obsažené v nálezu dopadají na daný případ bez ohledu na skutečnost, že Ústavní soud řešil případ, na který aplikoval ustanovení starého správního řádu účinného do 31. 5. 2006. Vyjádření odpůrce k návrhu 5. Odpůrce navrhl odmítnutí, resp. zamítnutí návrhu pro nedůvodnost. Připustil sice nesprávný postup Městského úřadu Jirkov, pokud nepochopitelně nepřistoupil k vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na své úřední desce neprodleně, ale měl za to, že tento nesprávný postup neměl žádný vliv na počítání lhůt pro doručení návrhu a od něj se odvíjejících lhůt pro podání námitek či připomínek. Připuštění, aby nezveřejnění návrhu opatření obecné povahy, byť jen na úřední desce jedné obce, bylo způsobilé zmařit celé řízení, by bylo dle odpůrce nesmyslné. 6. Odpůrce nesouhlasil s názorem navrhovatele, že návrh opatření obecné povahy obsahoval nepřesné poučení o lhůtě k podání námitek. Poučení obsahovalo doložku o možnosti podat ke správnímu orgánu připomínky či námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění na úřední desce. Tímto správním orgánem je ten orgán, který řízení vede a touto úřední deskou je právě úřední deska tohoto správního orgánu. Tato skutečnost je dle odpůrce zřejmá již z označení, kdy jak návrh, tak samotné opatření obecné povahy nesou označení svého tvůrce - Magistrát města Chomutov, který je také doručujícím orgánem, byť pro území jiné obce v jeho rozšířené působnosti. 7. Odpůrce je toho názoru, že povinnost vyvěšovat opatření obecné povahy na úřední desce není stanovena v § 25 odst. 3 správního řádu, ale v § 172 odst. 1 správního řádu, a to právě z důvodu následného počítání lhůt po jeho zveřejnění na úřední desce správního orgánu, který řízení vede. Z toho dle odpůrce vyplývá, že zveřejnění na úředních deskách ostatních úřadů nemá na určování následných lhůt v případě vedení řízení podle § 172 správního řádu vliv a jako takové slouží pouze k lepší informovanosti veřejnosti. 8. Dle odpůrce mohlo sice dojít k nedostatečné informovanosti veřejnosti v důsledku velmi pozdního vyvěšení návrhu na úřední desce Městského úřadu Jirkov, nicméně doručení dokumentu se odvíjí od jeho vyvěšení na úřední desce doručujícího orgánu, tedy Magistrátu města Chomutov.  Posouzení věci soudem 9. O návrhu soud rozhodl v souladu s § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez jednání, neboť přistoupil ke zrušení napadeného opatření obecné povahy pro vadu řízení, která měla za následek nezákonnost přezkoumávaného opatření obecné povahy. Navíc oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 10. Soud nejprve považuje za vhodné připomenout, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, která zakládá pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by měly být podle obecné zákonné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je nutno považovat za opatření obecné povahy“ (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017-46, a ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 3/2008-100, publ. pod č. 1794/2009 Sb. NSS). Z této judikatury zdejší soud při svém rozhodování vycházel. 11. Napadené opatření obecné povahy soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé sedmého dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 101b odst. 2 a § 101d odst. 1 s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává opatření obecné povahy pouze v rozsahu, který navrhovatel uplatnil v návrhu, přičemž obsahuje-li návrh předepsané náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Povinností navrhovatele je proto tvrdit, že opatření obecné povahy nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec návrhových bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného opatření obecné povahy, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného opatření obecné povahy podle § 101b odst. 4 ve spojení s § 76 odst. 2 s. ř. s. 12. Soud může shledat, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je důvodný, pokud opatření obecné povahy nebo jeho část jsou v rozporu se zákonem, nebo pokud ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo pokud opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem (srov. § 101d odst. 2 s. ř. s), avšak pouze v případě, je-li to navrhovatelem ve lhůtě pro podání návrhu stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. namítáno. 13. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předložené spisové dokumentace dospěl k závěru, že návrh je důvodný. 14. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že odpůrce vyhotovil dne 21. 8. 2023 návrh opatření obecné povahy, téhož dne jej zaslal Městskému úřadu Jirkov k vyvěšení na úřední desce a sám tento návrh vyvěsil na úřední desku Magistrátu města Chomutov dne 22. 8. 2023. Návrh obsahuje toto poučení: „K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky, a to ve lhůtě 30-i dnů ode dne jeho zveřejnění. Připomínky lze zasílat na adresu správního orgánu uvedenou v zápatí tohoto oznámení.“ Mezi účastníky není sporu o tom, že Městský úřad Jirkov návrh zveřejnil dne 16. 10. 2023. Z odůvodnění opatření obecné povahy vyplývá, že navrhovatel podal dne 30. 10. 2023 námitky. Odpůrce zhodnotil tyto námitky jako opožděně podané, neboť lhůta pro jejich podání skončila dne 6. 10. 2023, a proto k nim nepřihlížel. 15. Předně je třeba konstatovat, že se odpůrce mýlí, pokud se domnívá, že na zveřejňování opatření obecné povahy nelze aplikovat ustanovení § 25 správního řádu. Toto ustanovení spadá do dílu 4 správního řádu, v němž jsou stanovena společná ustanovení o doručování a pokud jde o způsob doručování (návrhu) opatření obecné povahy, pak je třeba postupovat v souladu s tímto ustanovením.  Ustanovení § 172 správního řádu upravuje již samotný proces projednávání opatření obecné povahy, a nikoli postup při doručování veřejnou vyhláškou. Pokud tedy § 172 odst. 1 správního řádu ukládá povinnost doručit návrh opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou, pak byl odpůrce povinen při doručování návrhu opatření obecné povahy dodržet způsob jeho doručení tak, jak je stanoven v § 25 správního řádu. 16. Podle § 25 odst. 1 správního řádu se veřejnou vyhláškou doručuje mj. v případech, které stanoví zákon. 17. V daném případě byl doručován návrh opatření obecné povahy a § 172 odst. 1 správního řádu stanoví jeho doručení veřejnou vyhláškou. 18. Podle § 172 odst. 1 věty prvé a třetí správního řádu doručí správní orgán návrh opatření obecné povahy s odůvodněním veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. 19. Podle § 25 odst. 3 správního řádu doručující správní orgán (v daném případě odpůrce) zašle písemnost (v daném případě návrh opatření obecné povahy) nejpozději v den vyvěšení příslušným obecním úřadům (v daném případě Městskému úřadu Jirkov), a ty jsou povinny písemnost na dobu nejméně 15 dnů vyvěsit na svých úředních deskách. Za den vyvěšení se považuje den vyvěšení na úřední desce doručujícího správního orgánu. 20. Posledně citované zákonné ustanovení naplňuje zásadu obsaženou v § 4 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgány umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Součástí zásady součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami je rovněž poučovací povinnost správního orgánu stanovená v § 4 odst. 2 správního řádu. Tato zásada je odrazem ústavní zásady obsažené v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Tato zásada nebyla v daném případě odpůrcem dodržena.  21. Jak vyplývá z obsahu správního spisu (bod 14. tohoto rozsudku), návrh opatření obecné povahy obsahoval poučení o možnosti podat k němu připomínky do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Poučení však neobsahovalo informaci o tom, že 30denní lhůta je počítána ode dne zveřejnění návrhu na úřední desce odpůrce (tedy správního orgánu, která návrh doručuje). Městský úřad Jirkov zveřejnil návrh dne 16. 10. 2023. Navrhovatel, občan obce Jirkov (tato skutečnost vyplývá z obsahu spisu), podal proti návrhu námitky dne 30. 10. 2023. 22. Je-li doručováno rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu, od jehož doručení je počítána lhůta k podání opravného prostředku nebo jiná lhůta poskytnutá účastníku správním orgánem, mělo by být i z obsahu informačního vyvěšení na úředních deskách příslušných obecních úřadů zřejmé, co se považuje za den vyvěšení, tedy den vyvěšení na úřední desce toho správního orgánu, který písemnost doručuje. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 19. 1. 2007, č. j. 4 As 68/2005 105, konstatoval že při absenci takové informace je nesprávné poučení o tom, do kdy by měl nebo mohl být učiněn úkon adresáta doručované písemnosti. Ke stejným závěrům dospěl i Ústavní soud v žalobcem zmíněném nálezu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 487/03, který je plně aplikovatelný i na daný případ. Námitka odpůrce, že Ústavní soud posuzoval případ za účinnosti starého správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení), je nedůvodná, neboť i dnes již neúčinný správní řád zajišťoval dotčeným osobám právo na poskytování pomoci a poučení ze strany správních orgánů, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěly v řízení újmu, a to v § 3 odst. 2. Zásada součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami přitom nedoznala oproti předchozí úpravě žádné významné změny. 23. Vzhledem k tomu, že poučení obsažené v návrhu opatření obecné povahy vyvěšené na úřední desce Městského úřadu Jirkov neobsahovalo informaci o tom, že dnem zveřejnění je den vyvěšení návrhu na úřední desce odpůrce, tedy Magistrátu města Chomutov, pak se jednalo o nesprávné poučení. Pokud navrhovatel postupoval podle tohoto nesprávného poučení, pak nemůže jít k jeho tíži, že námitky, které proti návrhu podal ve 30 denní lhůtě od vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na úřední desce obce Jirkov, byly podány po uplynutí lhůty, tedy opožděně. Bylo proto třeba pohlížet na tyto námitky jako na včasně podané. Rozhodnutí o námitkách je součástí opatření obecné povahy. Odpůrce v daném případě o námitkách nerozhodl a v opatření obecné povahy toto rozhodnutí (včetně odůvodnění) absentuje. Nesprávné posouzení včasnosti námitek je vadou, která má za následek nezákonnost přezkoumávaného opatření obecné povahy.  24. Z důvodů výše uvedených tedy přistoupil soud ke zrušení napadeného opatření obecné povahy podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. Soud zároveň zdůrazňuje, že považuje s ohledem na bezpečnost silničního provozu za vhodné poskytnout odpůrci čas k tomu, aby mohl opatření obecné povahy vydat znovu, a to s vypořádáním všech včas uplatněných námitek a připomínek. Soud proto napadené opatření obecné povahy zrušil uplynutím dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku, přičemž tuto dobu považuje za dostatečnou k zajištění nápravy. 25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Navrhovatel měl ve věci plný úspěch, a proto soud uložil procesně neúspěšnému odpůrci povinnost zaplatit mu do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek za návrh na zrušení opatření obecné povahy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 30. dubna 2024 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.