č. j. 41 A 11/2024-31 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: S. M., narozený dne X státní příslušník Ukrajiny bytem X zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Císařem sídlem Vyšehradská 415/9, 128 00  Praha 2 proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00  Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-19104-23/TP-2023 ze dne 4. 7. 2024 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2024 žalovaný podle § 87k odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítl žalobcovu žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. 8. 2024 žalobu ke zdejšímu soudu. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobce podal, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle speciální úpravy v § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců musí být žaloba podána do třiceti dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 4. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno do vlastních rukou dne 10. 7. 2024, jak vyplývá z doručenky, která je k napadenému rozhodnutí připojena a je opatřena podpisem žalobce potvrzujícím doručení právě dne 10. 7. 2024. Na doručence je zároveň otištěno podací razítko dokládající, že se již dne 15. 7. 2024 vrátila žalovanému. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě uváděl odlišné datum, kdy mu mělo být napadené rozhodnutí doručeno (17. 7. 2024), soud přípisem ze dne 10. 10. 2024 informoval jeho zástupce o tom, že z doručenky založené ve správním spisu předloženém žalovaným vyplývá, že k doručení napadeného rozhodnutí došlo již dne 10. 7. 2024. Současně soud poskytl žalobci lhůtu jednoho týdne (tj. do 17. 10. 2024) k tomu, aby se k uvedenému zjištění vyjádřil, případně předložil důkazy k prokázání svého tvrzení, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 17. 7. 2024. Na žalobcovu žádost soud následně lhůtu prodloužil do 31. 10. 2024. Žalobce svého práva vyjádřit se nevyužil a na zmíněný přípis věcně nereagoval. Soud proto vycházel z toho, že napadené rozhodnutí bylo žalobci skutečně doručeno dne 10. 7. 2024. 7. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle dnů byla tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí středa 10. 7. 2024, třicetidenní lhůta pro podání žaloby počala plynout ve čtvrtek 11. 7. 2024 a skončila v pátek 9. 8. 2024. 8. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 9. 8. 2024 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť jeho zástupce žalobu soudu prostřednictvím datové schránky zaslal až dne 16. 8. 2024, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 9. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená třicetidenní lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 11. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 4. listopadu 2024 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.