č. j. 41 A 4/2024-21 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: M. H. N., narozen X, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, bytem X, zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem, sídlem Berní 2261/1, 400 01  Ústí nad Labem, proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. MV-38504-4/SO-2024, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023 zamítlo žalobcovu žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (§ 44a odst. 3 a § 35 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky). Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 4. 2024 zamítl. Proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek podle § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Poplatníkem soudního poplatku je ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Poplatková povinnost vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích]. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby (§ 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích). Žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, a proto jej soud usnesením ze dne 3. 6. 2024, č. j. 41 A 4/2024-11, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč. Zároveň soud žalobce poučil, že pokud soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatí, soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla zástupci žalobce řádně doručena do datové schránky dne 6. 6. 2024, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku za žalobu tak uplynul v pátek 21. 6. 2024. Kontrolou v účtárně soud zjistil, že k poslednímu dni lhůty nebyl soudní poplatek zaplacen. Jelikož žalobce i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení ve stanovené lhůtě neuhradil soudní poplatek v příslušné výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobce upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudních poplatků zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud samostatně nerozhodoval o žalobcově návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 1. července 2024 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.