č. j. 42 Ad 10/2024-58 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, ve věci žalobce: M. Z., narozený dne X, bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Danielem Bartošem, sídlem Bílinská 1147/1, 400 01  Ústí nad Labem, proti žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem, sídlem Revoluční 3289/13, 400 01  Ústí nad Labem,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. 132795/24/UL,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 14. 6. 2024, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 17. 6. 2024, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. 132795/24/UL, kterým žalovaný podle § 34 odst. 1 a § 34b zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zamítl žádost žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 2. S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 3. Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správního orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníku správního řízení k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v § 5 s. ř. s., podle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v § 5 s. ř. s. dále rozvádí § 68 písm. a) s. ř. s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.  4. Z podané žaloby soud zjistil, že žalobce předmětnou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného, vydané v I. stupni. Z žaloby však nebylo zřejmé, zda žalobce proti napadenému rozhodnutí uplatnil řádný opravný prostředek, tj. odvolání podle § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost, zda žalobce proti napadenému rozhodnutí uplatnil odvolání si soud ověřil u žalovaného, který k dotazu soudu dne 20. 6. 2024 sdělil, že proti žalobou napadenému nebylo podáno odvolání a napadené rozhodnutí dne 10. 5. 2024 nabylo právní moci. V žalobou napadeném rozhodnutí byl přitom žalobce náležitě poučen o tom, že vůči němu může podat odvolání prostřednictvím žalovaného k Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. 5. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[p]odmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, publ. pod č. 672/2005 Sb. NSS). 6. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v projednávané věci nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat. Jelikož žalobce před podáním žaloby nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, je podaná žaloba nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s., a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. 7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť je řízení od soudního poplatku osvobozeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 25. června 2024 Mgr. Václav Trajer v.r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.