č. j. 42 Ad 24/2023-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: Ing. V. B., narozený X bytem X   proti   žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2023, sp. zn. SZ/MPSV-2023/131327-916, č. j. MPSV-2023/177508-916,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 8. 2023, sp. zn. SZ/MPSV-2023/131327-916, č. j. MPSV-2023/177508-916, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí  Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem, (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 7. 6. 2023, č. j. 186054/23/DC, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením z průkazu ZTP na průkaz ZTP/P. Žaloba 2. Žalobce v žalobě uvedl, že průkaz ZTP mu byl přiznán v roce 1999, a to z důvodu podstatného omezení pohybových schopností. Poukázal dále na skutečnost, že i z rekomandace Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín z roku 2009 vyplývá, že již tehdy nezvládal chůzi na delší vzdálenost a bez pomoci nezvládal ni stoj u sporáku, či ve vaně. V rámci správního řízení pak akcentoval podstatně se zhoršující orientaci, a to jak v interiéru, tak zejména i v exteriéru. Uváděl, že samostatně již nezvládá ani dávkování léků. Stává se mu, že poplete dávkování nebo je zamění za jiné, nebo si je zapomene vzít. Zdůraznil, že bez pomoci rodiny by nezvládl samostatně fungovat. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný trval na tom, že v předmětném řízení postupoval v souladu s platnými právními předpisy. Závěr byl přijat na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Posudek posudkové komise žalovaný považoval za odborný, stěžejní a úplný důkazní prostředek, na jehož základě bylo možné rozhodnout. Skutečnost, že žalobce nebyl přítomen jednání posudkové komise, nebyla dle žalovaného v rozporu s právními předpisy. Posudková komise měl k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci praktického ošetřujícího lékaře žalobce včetně odborných lékařských zpráv. 4. Posudková komise ve svém zhodnocení konstatovala, že u žalobce shledala těžké funkční postižení v důsledku dominujícího onemocnění liberace totální endoprotézy pravé kyčle. Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobce jedná o funkční ztrátu dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. Posudková komise konstatovala, že ze zdravotního hlediska nebylo shledáno zvlášť těžké omezení funkční pohyblivosti a orientace, a to ani z důvodu dalších onemocnění, na která odkazoval žalobce. Žalovaný trval na tom, že posudek posudkové komise se řádně vyrovnal s předloženou zdravotní dokumentací a že ji posudková komise řádně vyhodnotila ve vztahu k posudkovým kritériím vztahujícím se k průkazu osoby se zdravotním postižením. Rovněž trval na tom, že žalobou napadené rozhodnutí vycházelo z objektivních podkladů, které jsou v něm uvedeny. Posouzení věci soudem 5. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný se po řádném poučení, že můžou vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřili. 6. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 7. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce požádal o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a požadoval přiznání průkazu ZTP/P. Po posouzení zdravotního stavu bylo správním orgánem prvního stupně konstatováno, že žalobce je trvale považován za osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Proto byla žádost žalobce jako držitele průkazu ZTP o změnu nárok u na průkaz osoby se zdravotním postižením zamítnuta. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. V rámci druhostupňového řízení si žalovaný nechal vyhotovit posudek posudkovou komisí. Posudková komise konstatovala, že dospěla k závěru, že v případě žalobce jde o těžké funkční postižení v důsledku liberace totální endoprotézy pravé kyčle, které odpovídá postižení uvedenému v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále jen „prováděcí vyhláška“) pod bodem 2 písmenem c) a jde o funkční ztrátu dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. V posudku bylo rovněž konstatováno, že si posudková komise vyžádala zdravotní dokumentaci žalobce k ověření, zda nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce vlivem interních onemocnění, zhoršením smyslových funkcí či pohybových funkcí v důsledku úrazu nebo degenerativních změn kloubních, ale tyto skutečnosti nebyly ve zdravotní dokumentaci deklarovány. Rovněž nebylo deklarováno závažné duševní onemocnění žalobce. Na základě posudku posudkové komise žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí. 8. Dle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále jen „zákon o poskytování dávek“) má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. V souladu s § 9 odst. 3 zákona o poskytování dávek se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. 9. Dle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek  má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“  osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 10. Dle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. 11. Dle § 34b odst. 2 prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Tímto prováděcím předpisem je prováděcí vyhláška. V příloze č. 4 bodu 2 prováděcí vyhlášky jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za postižení pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení (nárok na průkaz ZTP). Jedná se o tyto stavy: a)      anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy, b)      anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci, c)      funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, d)      anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí, e)      anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí, f)       těžké omezení funkce dvou končetin, g)      postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence, h)     postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku, i)        těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích, j)        celková ztráta sluchu podle Fowlera 85 % a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku, k)     kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65 %, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena, l)        oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, m)   psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí, n)     neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů. 12. V příloze č. 4 bodu 3 prováděcí vyhlášky jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za postižení pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého nebo úplného funkčního postižení (nárok na průkaz ZTP/P). Jedná se o tyto stavy: a)      anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu, b)      anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše, c)      anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna, d)      funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny, e)      funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí, f)       zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina, g)      disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm, h)     multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti, i)        celková ztráta sluchu podle Fowlera 85 % a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku, j)        neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, k)     kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera horší než 65 %, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, l)        střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50, m)   psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace; u těžkého stupně autistické poruchy s těžkou poruchou verbální a nonverbální komunikace, těžce abnormálním nebo rušivým chováním, s minimální odpovědí nebo těžce abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí, n)     neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy. 13. Žalobce se svojí žádostí domáhal přiznání průkazu ZTP/P. V žalobě poukazoval na skutečnost, že není schopen chůze na větší vzdálenost a samostatného delšího stoje u sporáku či ve sprše. Současně poukazoval na svoji zhoršující se orientaci v exteriéru i domácím prostředí. Z tvrzení žalobce ani z posudku posudkové komise nevyplývá, že by žalobce nebyl schopen samostatné chůze v exteriéru a jeho pohyb v exteriéru by byl možný pouze na invalidním vozíku, což je podmínkou pro přiznání nároku na průkaz ZTP/P uvedenou v § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek. Ovšem dle soudu stav žalobce, který popisuje sám ve své žalobě odpovídá podmínkám uvedeným v § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek, kde je jako podmínka přiznání nároku na průkaz ZTP uvedena omezená pohyblivost v domácím prostředí a schopnost v exteriéru chodit se značnými obtížemi. 14. Rovněž souhrn postižení hybnosti žalobce na základě jeho lékařského posouzení odpovídá stavu uvedenému v příloze 4 odst. 3 písm. c) prováděcí vyhlášky, tedy funkční ztrátě dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. Jedná se tedy o postižení hybnosti, které odpovídá nároku na přiznání průkazu ZTP. Soud konstatuje, že nepřehlédl, že v anamnéze žalobce figuruje i implantace reverzní totální endoprotézy pravého ramene, po které přetrvává bolestivost a omezení rozsahu pohybu nad horizontálu, ovšem toto postižení horní končetiny (omezení hybnosti) nedosahuje takového rozsahu, aby je bylo možné považovat za funkční ztrátu horní končetiny nebo její závažné postižení. Ostatně to ani žalobce ve své žalobě ani v rámci správního řízení nenamítal. Nebylo tedy možné jeho zdravotní stav hodnotit dle odst. 4 písm. d) přílohy 4 prováděcí vyhlášky jako funkční ztrátu dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce současně s funkční ztrátou horní končetiny či dle odst. 4 písm. f) přílohy 4 prováděcí vyhlášky jako zvlášť těžkou poruchu pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí. 15. K potížím s orientací, na které žalobce poukazoval ve své žalobě soud podotýká, že z obsahu posudku posudkové komise vyplývá, že se zabývala i otázkou psychického zdravotní stavu žalobce a neshledala, že by v jeho zdravotní dokumentaci bylo deklarováno závažné duševní onemocnění. Soud dále konstatuje, že žalobce deklarované potíže pak jistě nelze podřadit pod zdravotní stavy uvedené v odst. 4 písm. l) či m) přílohy 4 prováděcí vyhlášky, které se týkají duševního zdraví, kdy pod písm. l) je uvedena střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence s IQ nižším než 50 a pod písm. m) je uvedeno psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace. Duševní potíže takového rozsahu žalobce ve své žalobě neuváděl ani nevyplývaly z jeho zdravotní dokumentace. 16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí v souladu s náležitě zjištěným skutkovým stavem a že ani žalobcem tvrzené potíže nemohly být důvodem k přiznání nároku na průkaz ZTP/P. Pro úplnost soud s ohledem na poukaz žalobce uplatněný v rámci odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, že je držitelem průkaz ZTP již 20 let, uvádí, že délka nároku na přiznání průkazu ZTP nemůže mít žádný vliv na vznik nároku na přiznání průkazu ZTP/P. 17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není v rozsahu uplatněných žalobních bodů důvodná. Soud proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl jako nedůvodnou. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náhrada nákladů řízení ze zákona nepřísluší, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 1. října 2024 Mgr. Václav Trajer v.r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.