č. j. 42 Ad 34/2023-20   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce:  P. K., narozený X,    bytem X,    proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí,      sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha 2,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2023, č. j. MPSV-2023/139295-916, takto: I.  Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění: Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla dne 14. 12. 2023 doručena žaloba ze dne 13. 12. 2023 proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. 6. 2023, č. j. MPSV‑2023/139295-916, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Duchcov, ze dne 25. 5. 2023, č. j. 6827/2023/DUC, jímž bylo na základě žádosti žalobce ze dne 9. 5. 2023 rozhodnuto, že se žalobci doplatek na bydlení nepřiznává. Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., správní řád soudní (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   K výzvě soudu žalovaný předložil doklady o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobci. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy žalobci začala běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří. Z předložené doručenky soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 3. 7. 2023. Tento den, tj. 3. 7. 2023, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 3. 7. 2023, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 4. 7. 2023 a skončila v pondělí 4. 9. 2023, tj. nejblíže následující pracovní den po neděli 3. 9. 2023, na kterou by konec lhůty jinak připadl). Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 4. 9. 2023 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť žalobu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence zaslal až dne 13. 12. 2023, jak vyplývá z údaje na poštovní obálce založené na č. l. 6 soudního spisu. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. výrokem II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 4. ledna 2024   Mgr. Václav Trajer v.r. samosoudce                 Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.