58 Ad 8/2023 - 74     ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci   žalobkyně :             X, narozená dne X                                bytem X          zastoupena Mgr. Bc. Zuzanou Dvořákovou, advokátkou          sídlem Generála Svobody 25/108, Liberec proti   žalované:                Česká správa sociálního zabezpečení                                sídlem Křížová 1292/25, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2023, č. j. X takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Bc. Zuzaně Dvořákové, advokátce, se určuje odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5 200 Kč, splatná z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 22. 12. 2022, č. j. X, jímž byl žalobkyni podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zvýšen invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, který činí 5 747 Kč měsíčně. 2. Žalobkyně v žalobně tvrdila, že jí byl napadeným rozhodnutím přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, k čemuž mělo dojít změnou rozhodnutí ze dne 22. 12. 2022. Žalobkyně namítala, že tak byla připravena o právo vyjádřit se ke skutečnostem odůvodňujícím snížení invalidního důchodu, zejména o právo podat námitky proti rozhodnutí o snížení invalidního důchodu. Odkazovala na případ řešený Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 11. 10. 2013, č. j. 4 Ads 42/2013-43. V posudku ze dne 17. 4. 2023, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí vydáno, dospěl posudkový lékař k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).  Žalobkyně namítala, že posudkový lékař dospěl k uvedenému i závěru, aniž by reagoval na její tvrzení, že má trvale bolest v bedrech, bolesti levé dolní končetiny, zakopává, padá, noha je necitlivá, chodí o francouzských holích. Posudkový lékař neuvedl, zda zohlednil léčbu v ambulanci bolesti, a hodnoceny nebyly ani lékařské zprávy, které popisují psychické problémy žalobkyně. Tvrzení, že dne 16. 1. 2023 byla zavedena neuromodulace, efekt však trval pouze 14 dní, se dle žalobkyně nezakládá na pravdě, dle doložené dokumentace je modulace funkční, nahrazuje užívání opiátů a žalobkyně je na modulaci plně závislá. Vliv modulace na soukromý a pracovní život nebyl zhodnocen. Žalobkyně nesouhlasila ani s tvrzením, že je nadále schopna pracovat jako obsluha čerpací stanice. V této souvislosti odkazovala na lékařskou zprávu z psychiatrie MUDr. Kordové ze dne 29. 5. 2023. Žalobkyně považovala posudek za nepřesvědčivý a nesrozumitelný. Z uvedených důvodů navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. 3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že vycházela z lékařského posudku ze dne 17. 4. 2023 vypracovaného pro účely řízení o námitkách posudkovou lékařkou žalované, která invaliditu žalobkyně posoudila tak, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je dle uvedeného posudku postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalovaná zdůraznila, že o snížení výše invalidního důchodu rozhodne samostatně, aby žalobkyně nebyla připravena o právo vyjádřit se k důvodům jeho snížení. S ohledem na námitky žalobkyně žalovaná navrhovala provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). 4. Z předloženého správního spisu zjistil, že na základě žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu byla dne 9. 11. 2022 provedena zjišťovací prohlídka lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Liberec (dále jen „OSSZ“). Lékař OSSZ dospěl k závěru, že žalobkyně již není invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale pro invaliditu druhého stupně, neboť míra poklesu pracovní schopnosti dosahuje 60 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti lékař OSSZ označil zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen středem procentuálního rozmezí dle dané položky a do celkového hodnocení pracovní schopnosti byly zahrnuty i funkční dopady přidružených komorbidit. Datum změny stupně invalidity byl určen ustáleným zdravotním stavem žalobkyně dle doložené lékařské zprávy MUDr. Foukalové ze dne 10. 10. 2022. 5. Žalovaná následně vydala dne 22. 12. 2022 rozhodnutí, kterým rozhodla, že žalobkyni se od 10. 10. 2022 zvyšuje výše invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 5 747 Kč měsíčně. 6. V řízení o námitkách posoudila zdravotní stav žalobkyně dne 17. 4. 2023 posudková lékařka žalované. Vyšla ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. F. ze dne 10. 10. 2022, propouštěcí zprávy z rehabilitačního oddělení MUDr. P. ze dne 23. 8. 2022, zprávy z ambulance bolesti MUDr. Ž. ze dne 13. 10. 2021 a 1. 12. 2021, MUDr. Z. ze dne 3. 2. 2022 a MUDr. K. ze dne 15. 9. 2022, propouštěcí zprávy z rehabilitačního oddělení MUDr. L. ze dne 21. 1. 2023, zprávy z urgentního příjmu MUDr. F. ze dne 23. 2. 2023, zprávy z algeziologické ambulance MUDr. K. ze dne 27. 1. 2023, zprávy z ambulance bolesti MUDr. K. ze dne 27. 2. 2023 a MUDr. Ž. ze dne 22. 3. 2023 a zprávy z psychiatrické ambulance MUDr. D. ze dne 2. 3. 2023. Měla k dispozici také dokumentaci OSSZ a profesní dotazník ze dne 3. 10. 2022. Posudková lékařka žalované dospěla k závěru, že lékař OSSZ nadhodnotil stupeň zdravotního postižení žalobkyně. Dle posudkové lékařky žalované je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický vertebrogenní algický syndrom, FBSS po opakovaných operačních zákrocích v oblasti bederní páteře, je reziduální chronická lehká léze kořene L5 vlevo. Zdravotní stav svým dopadem na funkci organismu odpovídá obsahu kapitoly XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Dle posudkové lékařky žalované zdravotní postižení nedosahuje postižení, které je uvedeno v položce 1d, neboť nejde o zdravotní postižení s těžkým poškozením nervů, nejsou přítomny závažné paresy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, poruchy funkce svěračů. Dle posudkové lékařky žalované je žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, v menším rozsahu a intenzitě. Snížený pracovní potenciál lze využít v oblasti fyzicky nenáročných prací bez přetěžování páteře. Není vhodná práce se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práce ve vynucených polohách. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti jsou zachovány. Jako obsluha čerpací stanice je nadále schopna pracovat. Zachována je i schopnost rekvalifikace. 7. Žalovaná v žalobou napadeném rozhodnutí námitky žalobkyně podle § 90 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítla a rozhodnutí vydané v prvním stupni potvrdila. Konstatovala, že vyhověla požadavku žalobkyně a nechala její zdravotní stav přezkoumat, avšak lékařka posudkové služby žalované v přezkumném posudku ze dne 17. 4. 2023 konstatovala, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni invalidity ode dne 3. 6. 2021. Žalovaná v rámci námitkového řízení prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 12. 2022 potvrdila, avšak s odkazem na posudek lékařky posudkové služby žalované ze dne 17. 4. 2023 konstatovala, že následně bude samostatně rozhodnuto o snížení výše invalidního důchodu. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska námitek žalobkyně, které se týkaly nesprávného posouzení zdravotního stavu a určení procentní míry poklesu její pracovní schopnosti, přitom byl soud vázán skutkovým i právním stavem v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, odst. 2. s. ř. s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí žalované o nároku žalobkyně na invalidní důchod. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 citovaného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Způsob posouzení pracovní schopnosti obsahuje § 39 odst. 3 až 8 zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláška o posuzování invalidity. 10.            Protože se námitky žalobkyně soustředily do posouzení jejího zdravotního stavu, doplnil soud posouzení zdravotního stavu posudkem PK MPSV, pracoviště Ústí nad Labem, v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle kterého PK MPSV posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení. 11.            Ve věci proběhlo dne 8. 2. 2024 ústní jednání, při němž soud provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 11. 12. 2023. PK MPSV v posudku konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí došlo u žalobkyně v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem k poklesu její pracovní schopnosti o 50 %. Jako dominující příčinu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti PK MPSV označila shodně s posudkem lékařky posudkové služby žalované zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, tuto hodnotu dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila o 10 %. Dle PK MPSV se jedná o bolestivý syndrom páteře po opakovaných operacích se závažnou poruchou dynamiky, insuficienci svalového korzetu, často recidivujícími projevy kořenového dráždění, kdy vzhledem k nedostatečnému efektu analgetik byl zaveden neurostimulátor. V objektivním neurologickém nálezu jsou prokázány známky radikulopatie (senzomotorický zánik). Z těchto důvodu se PK MPSV přiklonila k horní hranici rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti. Tuto hodnotu se dále rozhodla navýšit hodnotu o 10 % v souvislosti s celoživotně vykonávanou dělnickou profesí. PK MPSV nezařadila zdravotní postižení do stejné kapitoly a oddílu položky 1d, protože u žalobkyně nebyly prokázány neurologickým vyšetřením závažné parézy, svalové atrofie ani trvalý funkčně významný neurologický nález. Z funkčního hlediska se dle PK MPSV jednalo o invaliditu druhého stupně, kritéria pro invaliditu třetího stupně naplněna nebyla. Žalobkyně je schopna vykonávat obecně fyzicky nenáročné práce bez přetěžování páteře a bez nutnosti prací spojených s celodenní chůzí a ve vynucených polohách. Žalobkyně je schopna obecně lehkých pomocných dělnických prací ve zkráceném úvazku, schopnost rekvalifikace je zachována. 12.            Žalobkyně při ústním jednání předložila zprávu z algeziologické ambulance Fakultní nemocnice Motol MUDr. F. ze dne 16. 1. 2024 popisující funkci neurostimulátoru zavedeného v lednu 2023 a namítala, že v posudku PK MPSV nebylo vůbec zhodnoceno, jaký vliv na pracovní schopnost žalobkyně neuromodulace má. Soud proto požádal PK MPSV o vypracování doplnění posudku, a to o zhodnocení vlivu zavedené neuromodulace na pracovní schopnost žalobkyně. Zprávu MUDr. F. ze dne 16. 1. 2024 dal soud PK MPSV k dispozici. PK MPSV v doplnění posudku ze dne 25. 3. 2024, jímž soud provedl důkaz na ústním jednání dne 16. 5. 2024, konstatovala, že neurostimulátor funguje jako jakási rušička bolesti, která umožňuje návrat ke každodenním běžným činnostem. Způsob aplikace je individuální, intenzivnější programy jsou spouštěny vleže. Stimulace probíhá maximálně 25 minut, reakce na míšní úrovni je rychlá, není důvod setrvávat v dané poloze delší dobu. PK MPSV konstatovala, že praktické dopady neuromodulace telefonicky konzultovala s odborníkem v oboru algeziologie Fakultní nemocnice Motol. PK MPSV dále uvedla, že prosté zavedení neurostimulátoru ji neopravňuje k zařazení žalobkyně do položky s vyšším poklesem pracovní schopnosti. Z důvodu ztíženého pracovního uplatnění i vzhledem k dosaženému vzdělání byla hodnota míry poklesu pracovní schopnosti navýšena o 10 %. I dle závěru ošetřující algezioložky je žalobkyně schopna vykonávat lehkou pracovní činnost ve zkráceném pracovním úvazku s možností měnit polohy a v případě potřeby zaujmout polohu vleže a spustit stimulaci. PK MPSV uzavřela doplnění posudku s tím, že neshledala důvody pro změnu přijatého posudkového závěru. 13.            Provedený důkaz posudkem PK MPSV a jeho doplněním byl soudem zhodnocen podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při hodnocení posudku PK MPSV soud zjišťuje, zda byla během posudkového řízení dodržena příslušná zákonná ustanovení upravující činnost PK MPSV a náležitosti posudku, posudek hodnotí z hlediska jeho úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti. Pokud soud neshledá žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující, respektuje jeho závěr o hodnotě míry poklesu pracovní schopnosti, neboť sám nedisponuje pravomocí hodnotit zdravotní stav posuzované. 14.            V souzeném případě PK MPSV vypracovala posudek i jeho doplnění v řádném složení. Přítomnost odborného lékaře z oboru fyziatrie a rehabilitační lékařství byla zvolena s ohledem na to, jaká rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena při posouzení posudkovými službami OSSZ a žalované a také při předchozím posouzení invalidity. Soud ověřil, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů. V posudku je uvedeno, že zjištěné postižení zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a v jakém rozsahu v jeho důsledku poklesla pracovní schopnost žalobkyně, a to v souladu s vyhláškou o posuzování invalidity. Žádná z lékařských zpráv předložených žalobkyní nevyvrací, že by byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena nesprávně či že by zdravotní postižení neodpovídalo zařazení dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. PK MPSV vysvětlila, proč stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí stanoveného příslušnou položkou přílohy k vyhlášce (jedná o bolestivý syndrom páteře po opakovaných operacích se závažnou poruchou dynamiky, insuficienci svalového korzetu, často recidivujícími projevy kořenového dráždění, v objektivním neurologickém nálezu jsou prokázány známky radikulopatie - senzomotorický zánik), i proč tuto hodnotu navýšila dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o dalších maximálně možných 10 % . Zdůvodnila také, proč zdravotní postižení žalobkyně zařadila pod příslušnou položku vyhlášky. Zdůraznila, že položku 1d stejné kapitoly a oddílu použít nemohla, protože zde uvedená neurologická symptomatologie nebyla v klinickém obrazu posuzované přítomna. K neurostimulaci zavedené v lednu 2023 se PK MPSV vyjádřila v doplnění posudku. Měla přitom k dispozici zprávu ošetřující algezioložky ze dne 16. 1. 2024. PK MPSV konstatovala, že prosté zavedení neurostimulátoru ji neopravňuje k zařazení žalobkyně do položky s vyšším poklesem pracovní schopnosti. Ztížené společenské uplatnění bylo zohledněno navýšením hodnoty poklesu pracovní schopnosti dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity o maximálně možných 10 %. 15.            Krajský soud opakuje, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, sám neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. 16.            PK MPSV přesvědčivě určila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, a to ve shodě s předchozím posudkem lékařky posudkové služby žalované. Jedná se o zdravotní postižení podřaditelné pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla dle výše uvedeného zařazení stanovena na 40 %. PK MPSV přihlédla v souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity i k dosavadnímu výkonu zaměstnání žalobkyně, které míru poklesu pracovní schopnosti ovlivňuje vyšší měrou. Z důvodu ztížení pracovního uplatnění (i se zohledněním zavedení neurostimulace) byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti navýšena o dalších 10 % na celkových 50 %. Posudek PK MPSV tedy zohlednil, že ani zákonem stanovená horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti 40 % u žalobkyně plně neodráží pokles její pracovní schopnosti. Podle názoru soudu tedy bylo v nejvyšší možné míře zohledněno, že žalobkyně má významné zdravotní potíže, které nepříznivě ovlivňují její pracovní schopnost. 17.            Soud nedoplňoval dokazování výpisem z neurostimulace, výslechem technika starajícího se o neurostimulátor ani revizním znaleckým posudkem, jak požadovala žalobkyně, protože to pro posouzení důvodnosti žaloby považoval za nadbytečné. Dle krajského soudu je odůvodnění posudku PK MPSV a jeho doplnění postačující. S ohledem na to, že soud nenalezl důvody vyvracející závěr o hodnotě poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, má za to, že uvedeným posudkem a jeho doplněním bylo prokázáno, že žalobkyně v době vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění pro invaliditu třetího stupně. Soud nijak nezpochybňuje skutečnost, že žalobkyně trpí onemocněním, se kterým jsou spojena velká omezení a obtíže v jejím každodenním životě. Tento závěr soudu vyplývá z posudku PK MPSV i ostatních posuzujících lékařů, neboť všichni se, jak bylo již uvedeno výše, shodli na tom, že se v případě žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Tento dlouhodobě nepříznivý stav však nebyl při objektivním posouzení takové povahy, aby v tuto chvíli, a především za daných zákonných podmínek zvrátil závěr o tom, že žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro invaliditu třetího stupně, nýbrž jen druhého stupně. 18.            Z uvedených důvodů nebyla žaloba soudem shledána důvodnou, neboť napadené rozhodnutí potvrdilo prvostupňové rozhodnutí žalované, jímž byl žalobkyni zvýšen invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.  Žalobkyně se mýlí, pokud má za to, že jí byl napadeným rozhodnutím přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Soud proto žalobu zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 19.            O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaná na ni nemá podle § 60 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nárok. 20.            Výrokem III. přiznal soud ustanovené advokátce odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování žalobkyně. Výše odměny a náhrady hotových výdajů byla stanovena v rozsahu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna byla stanovena v souladu s § 7, § 9 odst. 2 uvedené vyhlášky ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž soud odměnu počítal za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, další porada s klientkou a účast na jednáních dne 8. 2. 2024 a 16. 5. 2024) ve smyslu § 11 písm. b), c) a g) uvedené vyhlášky, celkem tedy ve výši 4 000 Kč. Náhrada hotových výdajů byla stanovena podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Nahlížení do spisu a studium spisu, které ustanovená advokátka prováděla dne 30. 1. 2024, je třeba pro určení odměny a náhrady hotových výdajů advokáta považovat za součást úkonu právní služby spočívajícího v přípravě a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, nikoliv za samostatný úkon právní služby (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 Azs 33/2008-40).Celková částka, jež bude vyplacena ustanovené advokátce z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve stanovené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tak činí 5 200 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 16. května 2024   Mgr. Karolína Tylová, LL.M. samosoudkyně