ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: X, narozený dne X   bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem sídlem Koperníkova 822/25, Plzeň proti   žalovanému:    Krajský úřad Libereckého kraje                        sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2    o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2024, č. j. OSH 157/23-2/67.1/23062/St KULK 26950/2024 takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa, odboru správního (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 17. 1. 2023, č. j. MUCL/7947/2023. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 15. 10. 2022 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Ke dni 15. 10. 2022 byl žalobci zaznamenán počet 12 bodů v registru řidičů, a to na základě rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa ze dne 25. 9. 2018, které nabylo právní moci 7. 12. 2018 (7 bodů), dále na základě oznámení Policie ČR ve spojení s jednotlivými příkazy na místě, a to ze dne 2. 2. 2020 (2 body), ze dne 7. 6. 2021 (2 body), ze dne 3. 1. 2022 (3 body) a konečně ze dne 15. 10. 2022 (3 body), s přihlédnutím k odečtu 4 bodů z důvodu, že žalobci nebylo po dobu po sobě 12 jdoucích měsíců uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin. 3. Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu byly žalobci doručeny dne 24. 10. 2022. Proti oznámení o dosažení 12 bodů podal žalobce námitky. V průběhu správního řízení správní orgán I. stupně vyžádal příkazové bloky, porovnal údaje na nich s údaji na oznámení policie o uložení pokut. Dne 20. 12. 2022 žalobce nahlédl do spisu, seznámil se s podklady a převzal kopii spisového materiálu. Dne 2. 1. 2023 se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně a do protokolu k poslednímu případu uložené pokuty za přestupek spočívající v překročení rychlosti podal vysvětlení. 4. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 17. 1. 2023 žalobcovy námitky zamítl, konstatoval, že přestupky byly zavedeny řádně a záznam bodů byl učiněn v souladu se zákonem o silničním provozu na podkladě pravomocných rozhodnutí, přičemž nebyly shledány důvody pro vymazání uložených bodů. 5. V napadeném rozhodnutí dospěl žalovaný k závěru, že správní orgán I. stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění a nepochybil. Vyžádal si k oznámením přestupků příkazové bloky, zabýval se jejich náležitostmi a konstatoval, že jsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) žalovaný zdůraznil, že v řízení o námitkách správní orgán nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle kterých byl záznam proveden, do okamžiku, než je příslušný orgán zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné nebo je zruší, což se v daném případě nestalo a zápisy byly provedeny v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu ve správné výši. II. Žaloba 6. Ve včasné žalobě žalobce namítal, že prvostupňové rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť správní orgán I. stupně nezohlednil jeho argumentaci uplatněnou při ústním jednání 2. 1. 2023, kdy uvedl, že: „bylo to na přehledném místě v horizontu a viděl jsem, že za mnou blikají a myslel jsem, že je to sanitka. V tu chvíli jsem si neuvědomil, že je tam omezená rychlost na 70 km/h.“  Toto podání správní orgán I. stupně nevyhodnotil správným způsobem, nezabýval se jím. Podání měl vyhodnotit jako podnět k zahájení přezkumného řízení ve smyslu § 92 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a s ohledem na právní úpravu obsaženou v § 12 správního řádu podání postoupit věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, v daném případě Policii ČR. Řízení o námitkách měl správní orgán I. stupně přerušit do doby, než bude o dané otázce rozhodnuto. Rovněž žalovaný se v napadeném rozhodnutí s argumentací žalobce nevypořádal. 7. Žalobce odkázal na rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, jehož závěry citoval. Podle žalobce judikatura připouští, že je možno se v rámci námitkového řízení bránit argumentací, že účastník řízení žádný přestupek nespáchal, resp. spáchal jiný, popřípadě namítat, že podkladové rozhodnutí nenabylo právní moci, a jestliže se jedná o podnět k přezkumu, má být postoupen příslušnému orgánu. Námitka žalobce byla tedy správná a přípustná, správní orgán ji vyhodnotil nesprávně. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného i prvostupňové rozhodnutí zrušil, věc vrátil zpět k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.       III.Vyjádření k žalobě 9. K žalobním námitkám odkázal žalovaný na napadené rozhodnutí, v němž se dostatečně vyjádřil k tomu, že se ověřené kopie čtyř příkazových bloků a rozhodnutí ze dne 25. 9. 2018 jsou způsobilé podklady pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, náhradu nákladů řízení neuplatnil. IV.Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 11. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam dle odst. 3 téhož ustanovení potvrdí. 12. V obecné rovině soud připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již NSS v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o pokutě (srov. rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury NSS (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v příkazním řízení, aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazovým blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 13. Soud se nejprve musel vypořádat s namítanou nepřezkoumatelností prvostupňového rozhodnutí a rozhodnutí žalovaného a jejich nedostatečným odůvodněním, které dle žalobce neodpovídá § 68 odst. 3 správního řádu. 14. Přezkoumatelnost správního rozhodnutí je základní podmínkou jeho věcného přezkumu. Podle ustálené judikatury jsou nepřezkoumatelná taková rozhodnutí, z nichž není zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení skutkových a právních otázek řídil (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52. Nepřezkoumatelný je také rozsudek, ve kterém soud opřel své rozhodnutí o skutečnosti v řízení nezjišťované či zjištěné v rozporu se zákonem (rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS). Nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů je i takový rozsudek, jehož odůvodnění si vnitřně odporuje (rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008-76). Tyto závěry jsou přiměřeně aplikovatelné též ve vztahu k nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost má místo v případě zásadních vad rozhodnutí, které pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze věcně přezkoumat. To může nastat také tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela, tedy i implicitně, reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45; či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64). Lze dodat, že nesouhlas s odůvodněním a závěrem napadeného rozhodnutí nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 As 47/2013-30; ze dne 29. 4. 2010, č.j. 8 As 11/2010-163). Nepřezkoumatelnost není ani projevem nenaplněné subjektivní představy žalobce o tom, jak podrobně by mělo být napadené rozhodnutí odůvodněno, ale objektivní překážkou, která soudu znemožňuje přezkoumat napadené správní rozhodnutí (srov. obdobně rozsudky NSS ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016-24; ze dne 27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017-35). 15. Žádnou z uvedených vad rozhodnutí vydaná v obou stupních řízení netrpí. Je z nich v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu zřejmé, jakou právní úpravu považovaly správní orgány za rozhodnou, jak nahlížely na podstatu řízení o námitkách. Rozvedly na základě konstantní judikatury NSS, že předmětem řízení nejsou samotné přestupky a že není možné přehodnocovat skutkové okolnosti a právní kvalifikaci rozhodnutí o přestupcích, ať již vydaná ve správním řízení či v příkazním řízení příkazovými bloky na pokuty na místě. Tomu pak odpovídají skutkové okolnosti, které považovaly za rozhodné pro vypořádání námitek žalobce proti záznamu 12 bodů v rámci bodového hodnocení. Tyto rozhodné skutečnosti mají oporu ve spisovém materiálu, žalobce ostatně proti nim neuplatnil konkrétní výhrady. 16. Není pravdou, že správní orgán I. stupně pominul žalobcovo vyjádření učiněné do protokolu dne 2. 1. 2023. Toto vyjádření v rozhodnutí citoval, ovšem vypořádal se s ním v duchu shora citovaných závěrů týkajících se podstaty řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení. Tedy že v rámci vedeného řízení není zkoumáno naplnění skutkových podstat přestupků, ale pouze to, zda pro záznam bodů existují relevantní podklady (pravomocná rozhodnutí o přestupcích) a zda počet zapsaných bodů odpovídá příloze k zákonu o silničním provozu. Konstatoval rovněž, že až do okamžiku, než příslušný orgán prohlásí zákonem předvídaným způsobem rozhodnutí o přestupcích za nezákonná či nicotná, je třeba vycházet ze zásady presumpce jejich správnosti. Ve stejném duchu pak koncipoval odůvodnění rozhodnutí o odvolání žalovaný, který se závěry prvostupňového rozhodnutí ztotožnil, čímž na vyjádření žalobce implicitně reagoval. Zdůraznil rovněž, že příkazové bloky mají všechny náležitosti a byly žalobcem podepsány. 17. Soud neshledal pochybení v postupu správního orgánu I. stupně, pokud žalobcovo vyjádření „bylo to na přehledném místě v horizontu a viděl jsem, že za mnou blikají a myslel jsem, že je to sanitka. V tu chvíli jsem si neuvědomil, že je tam omezená rychlost na 70 km/h.“ nepostoupil jako podnět k zahájení přezkumného řízení Policii ČR. Je povinností správního orgánu v souladu s § 37 odst. 1 věta druhá správního řádu hodnotit podání podle jeho skutečného obsahu, bez ohledu na jeho označení. Podle přesvědčení soudu bylo možné žalobcovo vyjádření chápat jen jako vysvětlení k posledně spáchanému přestupku, které doplňovalo jeho předchozí obecnou obranu, že přestupky nespáchal. Z obsahu tohoto podání nelze dovodit ani náznak žalobcovy vůle, aby byl naposledy vydaný příkazový blok přezkoumán v samostatném přezkumném řízení a byl pro konkrétní nesprávný postup policie týkající se skutkových zjištění či právní kvalifikace zrušen, jak o tom hovoří závěry rozsudku NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44. Není namístě, aby správní orgány v řízení o námitkách proti záznamu bodů obecný nesouhlas přestupce s rozhodnutími o přestupku či vysvětlení k okolnostem, za nichž k přestupku došlo, považovaly za podnět k zahájení přezkumného řízení a z tohoto důvodu řízení o námitkách přerušily. 18. Konkrétní námitky proti obsahu a náležitostem rozhodnutí a příkazových bloků žalobce neuplatnil ani ve správním řízení ani v žalobě. V.Závěr a náklady řízení   19. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 20. Ve věci soud rozhodoval, aniž nařídil ústní jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobce i žalovaného.  21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 22. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 23. červenec 2024   Mgr. Lucie Trejbalová, předsedkyně senátu