ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: X   bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín   proti   žalovanému:     Krajský úřad Libereckého kraje                          sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2024, č. j. OSH 690/23-2/67.1/23239/Rg KULK 45622/2024 takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa, odboru správního (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 28. 6. 2023, č. j. MUCL/32480/2022/OS/DŠ. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 30. 11. 2023 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). II. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že žalovaný řádně nereflektoval na odvolací důvody, nezabýval se předloženými důkazy. Odkázal na rozhodnutí v obdobných věcech, konkrétně rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j HLUC/00590/2020/OD/Vo, a Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č. j. KUCJK-24343/2020 (které soudu spolu s dalšími rozhodnutími správních orgánů předložil), z nichž, jakož i dalších rozhodnutí odvolacího orgánu, vyplývá praxe správního orgánu, který v prakticky shodných věcech posuzoval, zda i jednotlivé podklady (rozhodnutí vydaná v blokových řízeních) mohou být způsobilým podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z hlediska právní jistoty považoval žalobce za nemyslitelné, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným. 3. Následně žalobce uplatnil žalobní námitku, která směřovala do nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nesouhlasil se závěrem žalovaného jako odvolacího orgánu, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady, když, jak uvedl dříve, správní praxe je odlišná. Žalovanému vytýkal, že jako jediné důkazy, které posuzoval, byla oznámení od oddělení policie o spáchání přestupku, která však podle žalobce nemohou být dostatečným důkazem, a mají být porovnána s předmětným rozhodnutím. Žalobce předložil spolu s žalobou rozhodnutí v blokových řízeních týkajících se jiných přestupců, kdy tato rozhodnutí mají sloužit jako důkaz praxe vyplňování bloků z hlediska jejich náležitostí. Například série X č. bloku X a série X č. bloku X nesplňují dostatečnou individualizaci skutku podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, naproti tomu z rozhodnutí v blokovém řízení série X č. bloku X plyne dodržení zákonem stanovených požadavků. 4. K tomuto žalobnímu bodu následně žaloba v obecné rovině rozvedla, za jakých okolností není pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobce identifikoval případy, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, upozornil na nepřípustnost použití zkratek, ze kterých nelze dostatečným způsobem seznat vytýkané jednání, kdy nestačí uvést pouze zkratky, které žalobce citoval, k popsání jednání přestupce. Také musí být z rozhodnutí zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo vyloučeno, že se přestupek stal mimo pozemní komunikaci, údaje musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. 5. K jednotlivým pokutovým blokům pak žalobce uplatnil následující výhrady: 6. K pokutovému bloku ze dne 30. 11. 2022 žalobce namítal, že v kolonce č. 5 z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačně skutková podstata, ani její propojení s porušenou povinností. Právní kvalifikace přestupkového jednání byla uvedena zkratkovitě, kdy byl uveden konkrétní paragraf, ale ne už body ustanovení atd. Tato vada znemožňuje přesné určení protiprávního jednání a odpovědnost žalobce za tato jednání. Ze zápisu vyplývá porušení § 7 zákona o silničním provozu, ale ne jakého písmena či bodu. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, opět vyplývá pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, nikoli ostatní body, což znemožňuje přesné určení jednání, a tedy i odpovědnosti žalobce, a znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. Zápis týkající se protiprávního jednání je vágní a neodborný a také částečně nečitelný, což potvrzuje nesprávnost napadeného rozhodnutí. 7. K pokutovému bloku ze dne 25. 9. 2022 žalobce namítal, že v kolonce č. 5 je nečitelné místo spáchání přestupku. Není jednoznačně popsáno místo spáchaní přestupku, absentuje právní kvalifikace povinnosti stanovené zákonem, z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačně skutková podstata, ani její propojení s porušenou povinností. Ze zápisu vyplývá porušení § 4 zákona o silničním provozu, ale ne jakého písmena či bodu. V kolonce č. 6 je opět uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, opět vyplývá pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, nikoli ostatní body, což znemožňuje přesné určení jednání, a tedy i odpovědnosti žalobce, a znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. 8. Ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 26. 10. 2021 žalobce namítal, že v kolonce č. 5 je uvedeno porušení povinnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb. a v kolonce č. 6 je uveden přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb., ale na oznámení přestupku je uveden přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zák. č. 361/2000 Sb., údaje tedy nelze porovnat a nemůže jít o způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. 9. Naposledy k pokutovému bloku ze dne 2. 10. 2019 žalobce namítal, že kopie je nečitelná, nejsou tak zjevné veškeré na pokutovém bloku uvedené údaje. 10. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.   III. Vyjádření žalovaného 11. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný plně odvolal na napadené rozhodnutí a více se k žalobě nevyjádřil, protože žalobní námitky korespondují s odvolacími námitkami, k nimž se žalovaný vyjádřil v napadeném rozhodnutí. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl. IV. Zjištění ze správního spisu   12. Dne 9. 12. 2022 podal žalobce námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění ze dne 2. 12. 2022. V odůvodnění námitek žalobce uvedl, že nesouhlasí s veškerými záznamy bodů v registru řidičů a navrhl, aby spisový materiál byl doplněn o rozhodnutí, kterými byl žalobce uznán vinným z přestupků a které mají být přezkoumány z hledisek vytyčených Nejvyšším správním soudem, konkrétní výhrady proti jednotlivým záznamům bodů neuplatnil. 13. Správní orgán I. stupně měl k dispozici výpis z bodového hodnocení řidiče a jednotlivá oznámení o uložení příkazem na místě. Dále byly vyžádány kopie bloků na pokutu, konkrétně i příkazových bloků ze dne 2. 10. 2019, 28. 5. 2020, 18. 3. 2021, 26. 10. 2021, 25. 9. 2022 a 30. 11. 2022. 14. Řízení o námitkách bylo přerušeno usnesením ze dne 1. 2. 2023 z důvodu podání návrhu na provedení přezkumného řízení ve věci přestupku ze dne 25. 9. 2022, č. bloku na pokutu zaplacenou na místě série X č. X, do 30. 4. 2023, po uplynutí stanovené lhůty správní orgán I. stupně v řízení pokračoval. Žalobce se vyjádřil ke shromážděným podkladům, uplatnil obecné výhrady jako v námitkách, jednotlivá oznámení ani příkazové bloky nezpochybňoval. 15. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 28. 6. 2023 byly námitky žalobce zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 30. 11. 2022 byl potvrzen. Správní orgán I. stupně předeslal, že při posuzování pokutových bloků vycházel z ustálené judikatury správních soudů, citoval závěry Nejvyššího správního soudu týkající se podstaty řízení o námitkách proti záznamů bodů, konkrétně závěry rozsudků č. j. 9 As 96/2008-44 a č. j. 4 As 3/2014-39. Následně shrnul obsah obdržených oznámení o přestupcích a uložených pokutách. Správní orgán I. stupně shledal, že bloky obsahují všechny náležitosti, údaje jsou srozumitelné a dostatečné. Ověřil, zda byl za uvedené přestupky zaznamenán správný počet bodů dle relevantní přílohy zákona o silničním provozu. Konkrétně se pak zabýval především záznamem 2 bodů ve spojitosti s přestupkem ze dne 26. 10. 2021.V závěru shledal námitky žalobce neodůvodněnými, neboť položky na blocích byly náležitě vyplněny a bloky byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče, příkazové bloky byly žalobcem podepsány. 16. Žalobce podal blanketní odvolání, které o odvolací důvody doplnil podáním ze dne 7. 8. 2023. Obecné odvolací námitky směřovaly do přezkoumatelnosti rozhodnutí a způsobilosti podkladů pro zápis. V odvolání bylo napadnuto i používání zkratek k popisu přestupkového jednání a citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39. Podle žalobce nebyly naplněny náležitosti pokutových bloků. Oznámení o uložení pokuty nemůže být dostatečným důkazem o tom, že pro záznam bodů v registru řidičů existoval způsobilý podklad. Důkazem mělo být detailní posouzení jednotlivých pokutových bloků. Dále se žalobce v odvolání vyjadřoval konkrétně k jednotlivým pokutovým blokům a zpochybňoval údaje uvedené v jednotlivých kolonkách, shodně jako v žalobě. 17. Napadeným rozhodnutím ze dne 5. 6. 2024 žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Podle žalovaného správní orgán I. stupně zajistil k jednotlivým přestupkům kopie příkazových bloků, nezjistil rozpory, ze záznamů je zřejmé, kde a kde došlo k přestupku, jaké ustanovení zákona o silničním provozu žalobce porušil, za odpovídající judikatuře správních soudů označil zkratkovité popisy záznamy na blocích. Následně se zabýval konkrétními odvolacími námitkami žalobce ve vztahu k označeným příkazovým blokům, v souhrnu dovodil, že jejich obsahové náležitosti odpovídají zákonným požadavkům.   V. Posouzení věci krajským soudem   18. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 19. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3). 20. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000 (usnesení Nejvyššího soudu dostupné na www.nsoud.cz), plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazovým blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky. 21. První žalobní bod, který se týká nerespektování odvolacích důvodů, v podstatě kopíruje žalobní námitky uplatněné již v žalobách projednávaných zdejším soudem pod sp. zn. 59 A 15/2015, sp. zn. 59 A 34/2015, sp. zn. 59 A 64/2015, sp. zn. 59 A 65/2015 či sp. zn. 59 A 68/2015, sp. zn. 59 A 118/2017, z poslední doby např. pod. sp. zn. 59 A 46/2018 či sp. zn. 59 A 63/2018, sp. zn. 59 A 86/2018 nebo sp. zn. 59 A 89/2018, naposledy sp. zn. 50 A 18/2024. Žaloba v tomto směru neobsahovala žádné žalobní výhrady, které by žalobcův případ individualizovaly a směřovaly do konkrétních částí napadeného rozhodnutí žalovaného a opomenutí konkrétních odvolacích námitek.  22. K uplatněnému žalobnímu bodu soud shodně jako v předchozích rozhodnutích v shora označených věcech uvádí, že je samozřejmě povinností žalovaného jako odvolacího orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, včetně vypořádání odvolacích námitek. Tuto povinnost však nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o odvolacích důvodech žalovaný uvážil a na základě jakého skutkového stavu, právních úvah a důvodů tak učinil. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá. 23. Soud má za to, že napadené rozhodnutí se plně vypořádalo jak s odvolacími důvody uplatněnými v obecné rovině, tak i s konkrétními výtkami, které žalobce vůči jednotlivým předmětným blokům následně vznesl. Soud považoval v daném případu rozhodnutí žalovaného za srozumitelné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné. 24. Odvolává-li se žaloba znovu v úvodní části na rozhodnutí jiných správních orgánů, které mají dokládat praxi při přezkumu pokutových bloků k uplatněným námitkám řidiče, uvádí soud, že nepovažoval za potřebné se jimi zabývat pro účely posouzení žalobních námitek. Žalobce nenavrhoval těmito listinami doplnit dokazování, neuváděl ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě správní praxe toho kterého správního orgánu. K tomu lze jen poznamenat, že případná jiná praxe správního orgánu či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného. Soud zdůrazňuje, že žalovaný oznámení o přestupcích nepovažoval za jediné dostatečné důkazy, ale shodně jako před ním správní orgán I. stupně měl k dispozici jednotlivé bloky na pokutu, které byly v řízení vyžádány, a v návaznosti na obsah odvolacích námitek se i jimi zabýval. Závěr, že se jednalo o dostatečné podklady pro zápis bodů, žalovaný neopřel výhradně o zjištění, že na příkazový blok žalobce připojil souhlas. 25. Další částí žaloby žalobce brojí (pozn. soudu opět shodně jako v žalobách podaných stejným právním zástupcem v již dříve projednávaných věcech) v obecné rovině proti nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. S tezemi, které žaloba ve vztahu k rozhodnutím o přestupcích a rozhodnutím vydaných v blokovém (příkazním) řízení soudu předestřela, lze v obecné rovině souhlasit. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v úvodní části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů. Ve vztahu k pokutovému (příkazovému) bloku [v návaznosti na oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu ve znění do 30. 6. 2017, resp. ve znění od 1. 7. 2017 příkazem na místě] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového, resp. příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového, resp. Příkazního řízení, jak je stanoví zejména § 84 a § 85 zákona o přestupcích, resp. od 1. 7. 2017 § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze blokového, resp. příkazního řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém, resp. příkazním řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v pokutovém (příkazovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39). 26. Teprve v další části žalobního bodu žalobce uvádí konkrétní výhrady vůči pokutovým blokům (pozn. soudu žalobce nereflektuje, že po 1. 7. 2017 jde o příkazové bloky). Soud zdůrazňuje, že žalobce tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkal, že záznam bodů byl nesprávný, přestupků se nedopustil, s vydáním příkazových bloků nesouhlasil, nepodepsal je apod., nikterak nezpochybňuje konkrétní závěry napadeného rozhodnutí. 27. Obsahuje-li příkazový blok ze dne 30. 11. 2022 právní kvalifikaci „§125c/1F1 zák. č. 361/2000 Sb.“ a dodatek „por. § 7/1c z. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku, považuje soud tyto údaje za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je zřejmé, že žalobcovo jednání bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1zákona o silničním provozu za porušení povinnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, současně byl uveden popis protiprávního jednání „za jízdy držel telefon v ruce“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jakou konkrétní právní normu žalobce porušil, tedy že jako řidič motorového vozidla držel v ruce telefonní přístroj. Je zde konkretizován čas a místo spáchání přestupku údaji „dne 30. 11. 2022 v 10:10 HODIN V OBCI ZAHRÁDKY U Č. P. 33 (72 KM)“, časově i místně bylo přestupkové jednání žalobce tedy dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Lze dodat, že údaje v kolonce č. 6 nejsou nečitelné, ani vágní. Žalovaný dospěl ke správnému závěru o tom, že předmětný pokutový blok obsahuje veškeré zákonné náležitosti a záznam bodů odpovídá. 28. Příkazový blok ze dne 25. 9. 2022 obsahuje dostatečně určitou identifikace žalobce jako přestupce uvedením jeho jména, adresy trvalého pobytu a čísla průkazu, z něhož byla jeho totožnost ověřena. V kolonce č. 2 je uvedeno datum narození „1. 4. 1980“, žalobce pouze neprávně přečetl číslici „9“ namísto číslice „4“ v měsíci narození. Pokud jde o námitky vůči popisu přestupku a jeho identifikaci, nejsou důvodné. O místě spáchání přestupku není, je-li příkazový blok interpretován ve spojení s následně učiněným oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 26. 9. 2022, pochyb, přestupek byl spáchán na místě popsaném „Stráž nad Nisou I/35 15,5 km směr Liberec mimo obec“. Obsahuje-li příkazový blok právní kvalifikaci „§125c 1 f 4 zák. č. 361/2000 Sb.“ a zmínku o porušení povinnosti „4 c“ s údaji o rychlosti „90/108/104“ v rámci popisu skutku, považuje soud tyto údaje za postačující z hlediska § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je zřejmé, že žalobcovo jednání bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, tedy jako přestupek spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec o méně než 30 km/h. Není pravdou, že by v příkazovém bloku byl zmíněn pouze § 4, opět bylo uvedeno, že se jednalo o nerespektování § 4 písm. c) zákona o silničním provozu zažitou zkratkou „§ 4 c“. Proti uvedené právní kvalifikaci žalobce konkrétní výhrady neuplatnil, ačkoli žalovaný již v napadeném rozhodnutí žalobci osvětlil, že příkazový blok obsahuje porušení povinnosti dle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, když konkrétně zmínil údaj „DZ § 4 c z. č. 361/2000 Sb.“. 29. Ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 26. 10. 2021 soud konstatuje, že obsahuje právní kvalifikaci „§125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ a dodatek o porušení „§ 7/1c z. č. 361/2000 Sb.“. V rámci popisu přestupku bylo uvedeno, že žalobce „během řízení držel mobilní telefon“. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, že žalobci byla pokuta 500 Kč, kterou zaplatil na místě, uložena za protiprávní jednání spočívající v držení telefonního přístroje v ruce, tedy za porušení povinnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. V porovnání s oznámením o uložení pokuty příkazem na místě z téhož dne je zřejmé, že na pokutovém bloku bylo neprávně uvedeno písm. k) namísto písm. f) bod 1 § 125c zákona o silničním provozu, čehož si byl vědom i žalovaný, který se namítaným rozporem zabýval v napadeném rozhodnutí. Za podstatné považoval slovní popis skutku a tomu odpovídající jednoznačnou identifikaci porušení právní povinnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Vůči jeho závěrům o zřejmé podstatě přestupkového jednání a porušení povinnosti vyplývající z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, jakož i správnosti zápisu 2 bodů v rámci bodového hodnocení řidičů žalobce neuplatnil konkrétní výhrady. Vzhledem k tomu, že dle Přílohy k zákonu o silničním provozu Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání se 2 body zaznamenávají za držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla, lze podle názoru soudu popis přestupku spolu s uvedením porušení povinnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu považovat za dostatečně určité údaje pro záznam uvedeného počtu bodů. 30. Jde-li o pokutový blok ze dne 2. 10. 2019, soud konstatuje, že jeho vyžádaná kopie je hůře čitelná. Nicméně ve spojení s oznámením o uložení pokuty v příkazním řízení ze dne 3. 10. 2019 žádné pochybnosti o podstatě přestupkového jednání, jeho místním ani časovém určení, ani právní kvalifikaci nevznikají, překročení nejvyšší povolené rychlosti je z bloku na pokutu na místě nezaplacenou č. B 0657936 patrné. 31. Ve vztahu ke všem předmětným blokům soud zdůrazňuje, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě (což jsou podmínky pro vyřešení přestupku na místě vydáním příkazu na místě a příkazového bloku podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky), toto neučinil. Obecně lze dodat, že v předmětných blocích nebylo nutné podrobněji rozepisovat přestupek, místo jeho spáchání atd., pokud nebylo sporu o tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Předmětné bloky považuje soud za dostatečně určité, srozumitelné, ve spojení s jednotlivými oznámeními o uložených pokutách za relevantní podklady pro zápis bodů. 32. Lze shrnout, že obecné námitky ohledně specifikace místa spáchání přestupkového jednání, které opět žalobce uplatnil ve vztahu ke všem pokutovým (příkazovým) blokům, neshledal soud důvodnými. I tyto náležitosti byly v rámci přezkumu oznámení o uložení pokut příkazem na místě správními orgány kontrolovány. Žalobce paušálně namítá pouze formální nedostatky, aniž by se současně bránil tomu, že daný přestupek v uvedeném místě nespáchal, že nesouhlasil na místě s jeho kvalifikací, netvrdí, že nepodepsal pokutový, resp. příkazový blok či byl k podpisu donucen. Za takové situace nebylo nutné v blocích ještě podrobněji popisovat místo přestupkového jednání, pokud nebylo sporu o tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, resp. si soud neumí představit podrobnější identifikaci místa než uvedením obce, ulice, případně jejího úseku uvedením přesného místa. 33. Soud tedy uzavírá tím, že předmětné příkazové bloky, jejichž nedostatky žalobce namítal, správní orgány správně posoudily jako způsobilé podklady pro zápis příslušného počtu bodů do registru řidičů. Nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek nezákonně.   VI. Závěr a náklady řízení   34. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 35. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobce a žalovaného.  36. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 37. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 27. srpen 2024   Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu