č. j. 59 A 35/2023-52           ČESKÁ REPUBLIKA Rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: Ing. J. F.   bytem X    proti   žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje   sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2        o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, který neprojednal jeho odvolání ze dne 9. 11. 2022 proti rozhodnutí Městského úřadu v České Lípě (dále jen „městský úřad“) ze dne 26. 10. 2022, č. j. MUCL/128715/2022, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku. II. Žaloba 2. Žalobce namítal, že podání, které označil jako Námitku zmatečnosti a označení nulity rozhodnutí, bylo svou povahou odvoláním, jež nebylo nikdy vyřízeno. Sdělení, že podání nebylo správnímu orgánu doručeno s podpisem žalobce, označil žalobce za lež, neboť podání dal podepsané do obálky a odeslal. Žalobce vyslovil domněnku, že bylo ze správního spisu ukradeno. Žalobce proto podal trestní oznámení na zaměstnance městského úřadu paní R. a pana A.pro neoprávněnou manipulaci se spisem. O přestupku se žalobce dozvěděl až z přípisu evidence přestupků, kam byl dne 17. 4. 2023 přestupek zaznamenán. Do té doby měl za to, že žalovaný šetří krádež úředních listin a jeho stížnost. Žalobce navrhoval, aby soud provedl listinné důkazy a vyslechl svědky pana A. a paní R. a dále zaměstnance žalovaného Mgr. L. T. a A. Š. 3. Žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o podaném odvolání proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 26. 10. 2022 ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku a žalovanému uložil, aby žalobci nahradil náklady řízení. III.            Vyjádření žalovaného 4. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odmítl, že by byl ve věci nečinný ve smyslu § 80 odst. 3 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Odvolání žalobce nebylo městským úřadem vyhodnoceno jako řádně učiněné, žalovanému nebylo předáno. Žalovaný odkázal na podrobnou komunikaci s žalobcem v průběhu ledna a února 2023, která se k dané záležitosti vztahovala. Dále upozornil na to, že dne 12. 6. 2023 mu bylo doručeno pravomocné usnesení Ministerstva vnitra č. j. MV-80882-8/VS-2023, kterým nebylo vyhověno žalobcově žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Ministerstvo vnitro konstatovalo, že proti rozhodnutí městského úřadu nebylo podáno odvolání, spis městského úřadu nemohl být předán žalovanému k odvolacímu řízení. 5. Předložená spisová dokumentace nasvědčuje výrazné neochotě žalobce spolupracovat se správním orgánem a neschopnosti postupovat zákonným způsobem dle poskytnutých poučení. A vypovídá o snaze žalobce správní orgán svými nenávistnými projevy zastrašit a zmanipulovat, k tomu slouží neustálé podávání dalších stížností, žalob, oznámení na polici apod. K žalobě nemá žalobce právní důvod, toho si musí být vědom, neboť mu byla situace opakovaně vysvětlena prvoinstančním i odvolacím správním orgánem, obdobně se vyjádřilo i Ministerstvo vnitra. IV.           Posouzení krajským soudem 6. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 7. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 8. Dle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon (§ 81 odst. 2 s. ř. s.). Soud žalobu zamítne, není-li žaloba důvodná, tj. není-li správní orgán s vydáním rozhodnutí nebo osvědčení nečinný (§ 81 odst. 3 s. ř. s.). 9. Žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 věta druhá správního řádu, jak o tom svědčí předložené usnesení Ministerstva vnitra ze dne 29. 5. 2023, č. j.  MV-80882-8/VS-2023, žaloba byla podána ve lhůtě dle 80 odst. 1 s. ř. s., soud tedy přistoupil k jejímu věcnému projednání. 10. Za tím účelem nařídil ústní jednání, v jehož průběhu setrvali účastníci na svém stanovisku. Žalobce zdůrazňoval formální přístup městského úřadu i žalovaného při vyřizování stížností na postup městského úřadu a jeho pověřených zaměstnanců. Předpokládal, že žalovaný věc vyřeší, nikoli že se pouze obrátí na tajemnici městského úřadu, u které lze předpokládat, jaké stanovisku zaujme. Správním orgánům žalobce vytýkal, že svým přístupem způsobily rozsáhly konflikt v osobní úrovni. Žalobce uvedl, že v řadě soudních sporů i jiných věcech podával podání obdobným způsobem, tedy e-mailem a poté je doplnil poštou, vždy byla podání řádně doručena. Je nepravděpodobné, že by právě písemné doplnění odvolání pošta ztratila. Z toho dovozoval, že podání úřednice R. ukradla, což měl žalovaný vyšetřit. Jako ucelenou řadu důkazů, které mají odeslání písemného podání poštou prokázat, žalobce označil spisy krajského soudu a spisy žalovaného, ze kterých má soud zjistit způsob podávání podání. Trval na provedení svědeckých výslechů úředníků R. a A., dále starosty a tajemnice Městského úřadu Česká Lípa. 11. Žalovaný trval na tom, že odvolání nebylo řádně podáno, přezkum nečinnosti městského úřadu provedlo Ministerstvo vnitra. Podle žalovaného postup žalobce v jiných kauzách neprokazuje řádné podání odvolání v projednávané věci. Žalovaný rovněž upozornil na e-mail, v němž žalobce předjímal že, se dopis s odvoláním ztratil. 12. Soud doplnil dokazování sdělením Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 8. 12. 2023, č. j. ZN 183/2022-12, z něhož vyplynulo, že obě trestní oznámení žalobce na podezřelé úřední osoby J. R. a Bc. M. A. pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, rovněž pohlavní zneužití a podvod byla vyhodnocena jako nedůvodná a bez dalšího opatření založená. O tomto postupu byl žalobce vyrozuměn, v případě druhého trestního podání byl postup okresního státní zastupitelství prověřen Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, nadřízené státní zastupitelství dospělo ke shodným závěrům. K provedenému dokazování žalobce namítal, že postup státního zastupitelství byl o ničem, neboť nedokázalo vyšetřit krádeže listin ze spisu úředními osobami, postup žalobce označil za formální a neuvěřitelný. Není mu jasné, jakým dokladem by prokazoval, že dopis odeslal, celý postup správních orgánů a soudů vede k nebezpečné situaci, kdy úřednice ukradne listiny ze správního spisu a nic se neděje. Žalobce poukazoval na situaci v covidové době, kdy běžně podání emailem stačilo, vyžadovat podpis je podle něj formalismem. Poukazoval na to, že byl odsouzen za podání e-mailem, v takovém případě správnímu orgánu absence podpisu nevadila. 13. Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí městského úřadu ze dne 26. 10. 2022, č. j. MUCL/128715/2022, bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 9. 11. 2022. Dne 9. 11. 2022 v 14:14 hod. bylo z e-mailové adresy X na služební e-mail J. R. X odesláno podání s předmětem Zmatečnost, s přílohou Námitka zmatečnosti doručeného dokumentu, označení nulity, a to bez elektronického podpisu odesílatele. Dne 9. 11. 2022 v 14:16 hod. bylo z e-mailové adresy X na e-mail elektronické podatelny podatelna@mucl.cz s předmětem Námitka zmatečnosti doručeno podání téhož obsahu, rovněž bez elektronického podpisu odesílatele, jak o to svědčí protokol o přijetí elektronického podání a o výsledcích kontroly digitálních podpisů dokumentu. Ze spisu dále vyplývá, že na služební e-mailovou adresu J. R. byly dne 10. 11. 2022 a 11. 11. 2022 zaslány urážlivé e-maily z adresy X, které nelze považovat za potvrzení předchozího e-mailového podání. Městský úřad dne 11. 11. 2022 v 11:00 hod. prostřednictvím e-mailu oprávněné úřední osoby J. R. s elektronickým podpisem sdělil žalobci, že jeho e-mail není opatřen elektronickým podpisem, dále že podání je možno učinit i v elektronické podobě bez elektronického podpisu za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, doplněno. Dne 11. 11. 2022 v 12:45 hod. byla z e-mailové adresy X na služební e-mail J. R. doručena urážlivá odpověď s vulgárními výrazy a výhružkami, ze které lze dovodit, že žalobce odesílá nějaké podání poštou. Téhož dne ve 12:55 hodin byla z téže emailové adresy odeslána další urážlivá odpověď na služební e-mail J. R. mj. s textem „a ještě něco: pokud by ti náhodou ten dopis “nepřišel“, což by znamenalo jedině to, žes ho ukradla, tak hezky vezmeš spis a pojedeš s ním do Nymburka na MÚ, oznámíš, kdy tam budeš – a tam to přijdu osobně podepsat. ….“ Písemné podání shodného znění jako e-mailové podání nazvané Námitka zmatečnosti ze dne 9. 11. 2022 se ve správním spisu nenachází. Mezi účastníky není sporu o tom, že o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí městského úřadu ze dne 26. 10. 2022 žalovaný nerozhodoval. 14. Soud má skutkový stav za dostatečně zjištěný na základě předloženého spisového materiálu. Soud nepřistoupil k výslechu žalobcem označených oprávněných úředních osob městského úřadu, neboť zde nebyly, kromě tvrzení žalobce, žádné indicie, že by si při vedení spisu a reagování na podání z e-mailové adresy žalobce nepočínaly řádně. Ze sdělení Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 8. 12. 2023, č. j. ZN 183/2022-12, vyplynulo, že trestní oznámení žalobce na úřední osoby městského úřadu J. R. a Bc. M. A. pro trestné činy mj. zneužití pravomoci úřední osoby byla vyhodnocena jako nedůvodná a bez dalšího byla založena. Toto sdělení tak závěry soudu o řádném počínání úředních osob potvrzuje. Svědecké výpovědi zaměstnanců žalovaného nemohly přinést pro danou věc rozhodné skutečnosti, neboť správní spis nebyl žalovanému předán dříve, než vznikla komunikace ohledně stížnosti žalobce na postup městského úřadu, který e-mailové podání ze dne 9. 11. 2022 nevyřídil jako odvolání. A rovněž svědecké výpovědi starostky města Česká Lípa a tajemnice městského úřadu považoval soud za nadbytečné v situaci, kdy postup úředních osob prověřilo na základě trestního oznámení okresní státní zastupitelství. Soud neprovedl dokazování ani spisy krajského soudu a správními spisy žalovaného vedených o řízeních, v nichž byl žalobce účastníkem, neboť má ve shodě s žalovaným za to, že postup žalobce při podávání žalob a dalších podání v jiných věcech nemůže být důkazem o tom, že skutečně podal písemné potvrzení e-mailového odvolání ze dne 9. 11. 2022 a toto doplnění bylo městskému úřadu doručeno. 15. Stěžejní otázkou v daném případu je posouzení, zda žalobce podal odvolání, které byl městský úřad povinen dle § 88 odst. 1 správního řádu se svým stanoviskem do 30 dnů od jeho doručení předložit žalovanému jako odvolacímu orgánu a žalovaný v souladu s § 90 odst. 6 správního řádu o odvolání rozhodnout ve lhůtách stanovených v § 71. 16. Dle § 37 odst. 2 správního řádu musí podání obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Dle odst. 3 stejného ustanovení nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 17. Dle § 37 odst. 4 správního řádu je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 18. K dané problematice Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 1. 2021, č. j. 8 As 193/2020-30, bod 11, uvedl: „K tomu, aby se však správní orgán dostal do režimu § 37 odst. 2 a 3 správního řádu, a tedy vůbec posuzoval obsahové vady podání, musí být podání učiněno v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu. Musí být tedy učiněno v zákonem uvedené formě, nebo alespoň do 5 dní v takové formě doplněno, jinak se k danému podání nepřihlíží. Takto se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2018, čj. 4 Azs 76/2018-39, kde uvedl, že nesprávným způsobem podané podání bez následného doplnění ve lhůtě a formě dle § 37 odst. 4 správního řádu nebylo způsobilé zahájit řízení a správní orgán nebyl povinen na tuto skutečnost podatele upozornit. V tomto rozsudku kasační soud rovněž citoval svůj rozsudek sp. zn. 9 As 90/2008, dle kterého „pokud by stěžovatelka učinila podání, které by bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, ale postrádalo by některou z předepsaných obsahových náležitostí, bylo by povinností správního orgánu v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu stěžovatelku vyzvat k jejich doplnění. Pokud však stěžovatelka neučinila podání v zákonem stanovené formě, bylo třeba postupovat podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, tj. podání do 5 dnů písemně nebo ústně do protokolu potvrdit či opatřit elektronickým podpisem. Nepostupovala-li stěžovatelka dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, pak její podání, nebylo způsobilé zahájit předmětné správní řízení a nelze k němu vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Správní orgán vždy přihlíží k podáním učiněným zákonem předepsanou formou, podání učiněná jinou formou se stanou v řízení relevantní pouze za předpokladu jejich následného doplnění (do 5 dnů) některou z uvedených kvalifikovaných forem podání.“ Není tedy pravda, že by tento názor byl již překonán, jak uvedl městský soud v napadeném rozhodnutí. Obdobně lze uvést i stěžovatelem citovaný rozsudek sp. zn. 4 Ads 5/2012, ve kterém Nejvyšší správní soud vyslovil, že pokud není odvolání v pětidenní lhůtě potvrzeno zákonem stanoveným způsobem, nepřihlíží se k němu.“ 19. V projednávané věci nebylo prokázáno, že by žalobce e-mailové podání ze dne 9. 11. 2022 učiněné bez elektronického podpisu doplnil v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu. O odeslání listinného podání s podpisem poštou žalobce soudu nenabídl žádné relevantní důkazy. Tvrzení žalobce, že bylo podání řádně odesláno a ze správního spisu ukradeno úředními osobami městského úřadu, soud neuvěřil. Správní spis byl řádně veden, došlá podání a úřední listiny byly vždy opatřeny čárovými kódy, zaevidovány, listy očíslovány. O veškerých e-mailových podáních doručených z e-mailové adresy X na e-mailové adresy úředních osoby byly činěny úřední záznamy. Oprávněná osoba J. R. přes obdržené urážky postupovala v duchu zásady dobré správy ve smyslu § 4 správního řádu a nad rámec povinného postupu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2018, č. j. 4 Azs 76/2018-39) poskytla žalobci přiměřené poučení, aby mohl e-mailové odvolání řádně potvrdit, resp. učinit podání řádnou formou ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu. Soud nemá důvod domnívat se, že by řádně doručené potvrzení odvolání odeslané poštou některá z oprávněných osoby do spisu nezařadila a nevyřídila zákonem předvídaným způsobem. Naopak z e-mailového urážlivého podání z e-mailové adresy X na služební e-mail J. R. odeslaného dne 11. 11. 2022 v 12:45 hod. s textem „a ještě něco: pokud by ti náhodou ten dopis“ nepřišel“, což by znamenalo jedině to, žes ho ukradla, tak hezky vezmeš spis a pojedeš s ním do Nymburka na MÚ, oznámíš, kdy tam budeš – a tam to přijdu osobně podepsat. ….“ lze dovozovat, že žalobce vytvoří situaci, kdy by mohl úřední osoby obvinit z nezákonného jednání, neboť už dopředu předvídal, že poštou zaslaný dopis se ztratí a oprávněná osoba J. R. bude muset nastalou situaci řešit způsobem, který si žalobce vymíní. 20. Městský úřad tedy nepochybil, pokud v souladu s § 37 odst. 4 věta druhá správního řádu k e-mailovému podání ze dne 9. 11. 2022, jež svým obsahem bylo odvoláním proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 26. 10. 2022, nepřihlížel a z tohoto důvodu je ani nepostoupil žalovanému. Protože žalobce nepodal odvolání v zákonem stanovené formě, není žalovaný s rozhodnutím o odvolání nečinný. 21. Závěrem si soud dovolí poznamenat, že důkazní břemeno ohledně odeslání písemného podání prostřednictvím držitele poštovní licence leží na podateli, proto je v jeho zájmu využít takového druhu poštovní služby, díky které bude disponovat důkazy, jež minimálně podání zásilky dokládají. V. Závěr 22. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 24. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 23. leden 2024     Mgr. Lucie Trejbalová, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.