č. j. 140 A 3/2024-69 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelů:    a) MgA. P. H., narozený X     bytem X b) Lauronemo s.r.o., IČO: 17282624 sídlem Dolní Týnec 38, 412 01  Třebušín oba zastoupeni Mgr. Lubošem Fojtíkem, advokátem sídlem Lazarská 1718/3, 110 00  Praha 1 proti odpůrci:   Obec Třebušín    sídlem Třebušín 33, 412 01  Třebušín    zastoupený JUDr. Tomášem Panáčkem, advokátem    sídlem Sborová 81, 742 45  Fulnek o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu Třebušín ze dne 22. 8. 2024, vydané usnesením Zastupitelstva obce Třebušín dne 21. 8. 2024, č. 7/26Z/2024, která nabyla účinnosti dne 12. 9. 2024, takto: Každý z navrhovatelů je povinen zaplatit odpůrci náhradu nákladů řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ve výši 2 057 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se společně podaným návrhem prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu Třebušín ze dne 22. 8. 2024, která nabyla účinnosti dne 12. 9. 2024 (dále jen „Změna č. 1“). 2. Zdejší soud následně rozsudkem ze dne 21. 1. 2025, č. j. 140 A 3/2024-48, výrokem I. návrh navrhovatelů zamítl a výrokem II. vyslovil, že navrhovatelé jsou povinni zaplatit odpůrci náhradu nákladů řízení v částce 8 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 3. Proti shora popsanému rozsudku zdejšího soudu poté podali navrhovatelé kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne 13. 11. 2025, č. j. 2 As 24/2025-46, tak, že rozsudek zdejšího soudu zrušil ve výroku II. a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku Nejvyššího správního soudu). Zároveň Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost ve zbytku zamítl (výrok II. rozsudku Nejvyššího správního soudu) a vyslovil, že každý z navrhovatelů je povinen zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 067,35 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III. rozsudku Nejvyššího správního soudu) a že navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (výrok IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu). 4. Nejvyšší správní soud přitom v odůvodnění svého rozsudku ke zrušující části výslovně uvedl, že „ačkoliv pořizovatel nebyl účastníkem řízení, sepsal pro potřeby odpůrkyně podrobné vyjádření ke všem návrhovým bodům, na které odpůrkyně pouze odkázala, aniž by k němu cokoliv dodala nebo prezentovala vlastní náhled na návrhové body. Za této situace má Nejvyšší správní soud za to, že úkon spočívající v sepisu vyjádření odpůrkyně ze dne 14. 11. 2024 nelze považovat za účelný úkon právní služby, za který by jí náležela náhrada nákladů řízení. Krajský soud tedy pochybil, jestliže výši nákladů řízení odpůrkyně stanovil za dva úkony právní služby, neboť podle obsahu soudního spisu zástupce odpůrkyně učinil pouze jeden účelný úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).“ 5. K tomu soud současně zdůrazňuje, že je v řízení podle § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu obsaženým v jeho rozsudku. 6. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud právě podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. a podle závazného právního názoru vysloveného v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 24/2025-46, podle něhož sepis vyjádření odpůrce ze dne 14. 11. 2024 nelze považovat za účelný úkon právní služby. Navrhovatelé neměli ve věci úspěch a naopak odpůrce v řízení úspěšný byl, neboť jeho opatření obecné povahy obstálo. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o složitou právní problematiku, přičemž k vypracování územního plánu a jeho změně je nutná externí odborná pomoc a odpůrce s přihlédnutím k personálnímu vybavení nemohl zajistit kompetentní obhajobu změny územního plánu vlastními silami, soud dospěl k závěru, že odpůrce má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v řízení o návrhu na zrušení Změny č. 1. Náhrada se skládá z částky 3 100 Kč za jeden úkon právní služby zástupce odpůrce po 3 100 Kč podle § 35 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“), [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a) AT]; z částky 300 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [jeden režijní paušál po 300 Kč podle § 35 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 13 odst. 1 a 4 AT] a z částky 714 Kč představující 21% DPH, kterou byl zástupce odpůrce podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů. Odpůrci tedy v souvislosti s řízením o návrhu na zrušení Změny č. 1 v řízení před krajským soudem vznikly náklady ve výši 4 114 Kč. Každý navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci jednu polovinu z této částky, tj. 2 057 Kč. Ke splnění povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení stanovil soud navrhovatelům obvyklou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku. 8. Pouze pro úplnost soud závěrem připomíná, že otázka náhrady nákladů řízení o kasační stížnosti účastníků řízení proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 1. 2025 byla vyřešena už výrokem III. a IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 24/2025-46.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s.). Ústí nad Labem 2. prosince 2025 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.