č. j. 141 A 19/2024-30   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobkyně: JUDr. P. M. Š., Ph.D., narozená X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Janem Rathem sídlem Na Poříčí 1070/19, 110 00  Praha 1 proti   žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/096057/2024 ze dne 26. 6. 2024 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Částka ve výši 3 000 Kč bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 24. 1. 2024, č. j. MDC/10456/2022, Magistrát města Děčín zamítl žádost žalobkyně ze dne 22. 8. 2022 o dodatečné povolení stavby „objekt (‚maringotka‘) na st. p. č. X k. ú. X“. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 26. 6. 2024, č. j. KUUK/029779/2024/10. 2. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou. Soud poznamenává, že žalobkyně v žalobě označila jako žalovaného nejen Krajský úřad Ústeckého kraje, ale také Magistrát města Děčín; v žalobním návrhu pak vedle zrušení rozhodnutí žalovaného o odvolání navrhla i zrušení prvostupňového rozhodnutí ze dne 24. 1. 2024, č. j. MDC/10456/2022. 3. K předchozímu odstavci soud uvádí, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí [§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] není soud vázán označením žalovaného v žalobě, neboť žalovaný je určen v § 69 uvedeného zákona takto: „Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.“ Žalovaným je tedy v tomto řízení toliko Krajský úřad Ústeckého kraje. Dále soud konstatuje, že žalobní návrh v části, jíž žalobkyně požaduje zrušení prvostupňového rozhodnutí Magistrátu města Děčín, vyhodnotil nikoli jako samostatnou (dílčí) žalobu proti prvostupňovému rozhodnutí, ale jako návrh, aby soud (budou-li k tomu splněny podmínky dle § 78 odst. 3 s. ř. s.) se zrušením rozhodnutí žalovaného zrušil i prvostupňové rozhodnutí. 4. Soud se předně zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. 5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 6. Takovým zvláštním zákonem je zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Soud podotýká, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsažené v § 305 a násl. – účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. 7. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Dané soudní řízení bylo zahájeno dne 27. 8. 2024, kdy byla žaloba doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobkyni (§ 306 odst. 1 nového stavebního zákona), k čemuž došlo dne 28. 6. 2024 doručením napadeného rozhodnutí do datové schránky jejího shora označeného zástupce (viz doručenka datové zprávy s ID 1378006665 ve správním spisu žalovaného zn. KUUK/029779/2024). 9. Z formulace § 331 nového stavebního zákona, že se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů, a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. 10. Na okraj soud podotýká, že kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu i citované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. Soud tak dospěl k závěru, že v nyní řešené věci je namístě uplatnit § 306 nového stavebního zákona stanovící kratší (jednoměsíční) lhůtu pro podání žaloby. 11. Soud dodává, že také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, vyjádřil názor, že úpravu žalobních lhůt podle § 306 nového stavebního zákona je třeba aplikovat i na případ, kdy adresátu správního rozhodnutí (pozdějšímu žalobci) bylo rozhodnutí žalovaného oznámeno ještě za účinnosti obecné úpravy dle § 72 odst. 1 s. ř. s., tj. ještě před 1. 7. 2024, avšak žaloba byla podána až po 30. 6. 2024. Zdejší soud v zájmu stručnosti odkazuje na podrobné odůvodnění prezentovaného závěru ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu. 12. V poměrech nynější věci je tedy podstatné, že dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl v případě žalobou napadeného rozhodnutí pátek 28. 6. 2024, jednoměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v soboru 29. 6. 2024 a skončila v pondělí 29. 7. 2024. 13. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 29. 7. 2024 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobkyně neučinila, neboť její zástupce žalobu soudu prostřednictvím datové schránky zaslal až dne 27. 8. 2024, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 14. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně podala žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená jednoměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 15. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 16. Žalobkyně zaplatila poplatek za řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč. Jelikož žaloba byla odmítnuta, rozhodl soud výrokem III. tohoto usnesení v souladu s § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni v plné výši 3 000 Kč. Poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 uvedeného zákona) na účet, který soudu sdělí zástupce žalobkyně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 3. března 2025 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.