č. j. 141 A 22/2025-20 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: R. T., narozen X bytem X proti   žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/048094/2025/DS/Hac ze dne 31. 3. 2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 27. 2. 2025 Městský úřad Žatec zamítl žalobcovy námitky proti záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů v evidenční kartě řidiče ke dni 14. 1. 2025 potvrdil jako správný. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 31. 3. 2025. 2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce brání žalobou, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 3. V návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žalobce uvedl, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něj měl zcela zásadní dopad – ztrátu zaměstnání, ohrožení obživy rodiny, psychické a existenční obtíže. Dodal, že věří, že bude možné ponechat mu do rozhodnutí soudu možnost řídit. 4. Žalovaný s přiznáním odkladného účinku žalobě nesouhlasil, neboť podle něj žalobcem uváděné skutečnosti nenaplňují podmínky pro jeho přiznání. Zdůraznil, že žalobce si měl být vědom všech důsledků svého protiprávního jednání a dopadu hrozících sankcí či opatření. 5. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 6. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 7. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převaha újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce. 8. Soud, veden shora uvedeným testem, dospěl po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět. 9. K přiznání odkladného účinku žalobě je nutné nejen to, aby žalobce ve svém návrhu tvrdil skutečnosti relevantní pro přiznání odkladného účinku, nýbrž také to, aby tyto relevantní skutečnosti doložil (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, č. j. 8 Afs 167/2023-64). To ovšem žalobce v nyní řešené věci neučinil. 10. Žalobce sice tvrdil, že mu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění hrozí újma v podobě ztráty zaměstnání, nicméně toto své tvrzení nijak nedoložil. Žalobcovo čestné prohlášení totiž nic takového neprokazuje. Žalobce nepředložil pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele ani žádný jiný doklad o tom, že je zaměstnán na pozici, pro kterou je nezbytné být držitelem řidičského oprávnění. Žalobce tedy podle názoru soudu své tvrzení o možné ztrátě zaměstnání neprokázal. 11. Další žalobcem uváděná tvrzení (ohrožení obživy rodiny, psychické a existenční obtíže) považuje soud toliko za možné důsledky ztráty zaměstnání, jejíž hrozbu žalobce nedoložil, nikoli za samostatné důvody pro přiznání odkladného účinku žalobě. Ostatně ani tyto skutečnosti žalobce ničím neprokázal. Soud tedy nemohl posoudit, zda v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí skutečně může být ohrožena obživa žalobcovy rodiny a zda mu hrozí existenční obtíže. 12. Bez doložení zásadních skutečností, jež jsou nezbytné pro věcné posouzení žalobcova návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, není možné zhodnotit, zda výkon či jiné právní následky napadeného rozhodnutí jsou způsobilé žalobci přivodit újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Tvrdit a prokázat negativní důsledek (újmu) spočívající ve výkonu nebo jiných právních následcích napadeného rozhodnutí, jakožto jednu z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, bylo výhradně na žalobci. Ten však tuto povinnost nesplnil, neboť soudu nepředložil relevantní doklady či jiné důkazní prostředky, na jejichž podkladě by bylo možno hodnověrně ověřit jeho tvrzení. 13. Veden těmito úvahami soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl. 14. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Soud proto uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit. 15. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1414902225. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ústí nad Labem 9. dubna 2025 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.