č. j. 142 A 1/2025-15   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatele: R. L., narozen X bytem X proti   odpůrci: město Chabařovice sídlem Husovo náměstí 183, 403 17  Chabařovice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2023 – Změny č. 10 územního plánu sídelního útvaru Chabařovice takto: I. Žádost o prominutí vady návrhu podaného dne 26. 1. 2025 se zamítá. II. Návrh se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Opatřením obecné povahy č. 1/2023 odpůrce vydal dne 28. 12. 2023 Změnu č. 10 územního plánu sídelního útvaru Chabařovice (dále jen „Změna č. 10“). 2. Proti tomuto opatření obecné povahy se navrhovatel brání nyní řešeným návrhem, ve kterém nesouhlasil s vynětím svých pozemků v katastrálním území X ze zastavitelného území. Současně navrhovatel požádal o prominutí vady návrhu, který podal již dne 26. 1. 2025. 3. Z obsahu napadeného opatření obecné povahy soud zjistil, že Změna č. 10 řešila pouze pozemky v katastrálním území Y, nikoli v katastrálním území X. Tuto skutečnost potvrdil i odpůrce ve svém vyjádření ze dne 24. 2. 2025, ve kterém zároveň uvedl, že došlo k chybě při zpracování úplného znění po změnách, jež ovšem není závazné. Odpůrce dodal, že tato chyba bude napravena opravou výkresů v projektové dokumentaci. 4. Podáním ze dne 10. 3. 2025 navrhovatel v reakci na uvedené vyjádření požádal soud, aby řízení na šest týdnů přerušil, aby odpůrce mohl své pochybení napravit. Soud v souladu s navrhovatelovým požadavkem s dalším postupem ve věci vyčkal po dobu šesti týdnů. Žádné podání však od navrhovatele neobdržel. 5. Soud se proto dále zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. 6. Lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je upravena v § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. 7. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Napadené opatření obecné povahy bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla na úřední desce odpůrce vyvěšena dne 11. 1. 2024 a sejmuta dne 26. 1. 2024; v souladu s § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů tedy nabylo účinnosti dne 26. 1. 2024. Jednoroční lhůta k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy skončila v pondělí 27. 1. 2025 (nejblíže následující pracovní den po neděli 26. 1. 2025, na kterou by jinak konec lhůty připadl). 9. Pro zachování lhůty k podání návrhu tudíž bylo třeba, aby jej navrhovatel nejpozději dne 27. 1. 2025 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost jej doručit. To však navrhovatel neučinil, neboť návrh podal osobně u soudu až dne 11. 2. 2025, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 10. K navrhovatelově žádosti o prominutí vady návrhu podaného dne 26. 1. 2025 soud připomíná, že navrhovatel svůj původní návrh podal dvěma podáními (první v 18:25:45 a druhé v 19:38:21) prostřednictvím elektronické pošty, aniž by byl odesílatel řádně autorizován. E-mailové zprávy nebyly opatřeny elektronickým podpisem a přiložené návrhy na zahájení řízení ve formátu PDF nebyly rovněž opatřeny uznávaným elektronickým podpisem. Návrh připojený k prvnímu podání obsahoval pouze sken vlastnoručního podpisu či podpis elektronickou tužkou. Návrh připojený ke druhému podání obsahoval sken vlastnoručního podpisu či podpis elektronickou tužkou a zároveň byl opatřen prostým elektronickým podpisem podatele (služba Podpisovna.cz), který nelze v souladu se závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem obsaženými v rozhodnutí ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 14 Co 38/2018, považovat za uznávaný podpis. Uznávaným podpisem ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se rozumí pouze elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Na uvedená podání je proto nutné pohlížet jako na podání nepodepsaná. 11. Podle § 37 odst. 2 věty první a druhé s. ř. s. platí, že podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. 12. Vzhledem k tomu, že navrhovatelova podání učiněná dne 26. 1. 2025 nebyla řádně elektronicky podepsána, šlo ve smyslu § 37 odst. 2 s. ř. s. o podání učiněná jinou formou. Bylo proto třeba tato podání do tří dnů (tj. do 29. 1. 2025) potvrdit postupem předvídaným v citovaném ustanovení. 13. Navrhovatel uvedená podání učiněná dne 26. 1. 2025 nepotvrdil. V souladu se závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2016, č. j. 8 As 78/2015-22, č. 3411/2016 Sb. NSS, a rozsudku téhož soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016-16, soud dospěl k závěru, že k uvedeným podáním podle § 37 odst. 2 s. ř. s. nemůže přihlížet. O této skutečnosti soud navrhovatele vyrozuměl přípisem ze dne 30. 1. 2025, č. j. 15 Na 203/2025-10, a na svém stanovisku i nadále trvá. 14. Navrhovatelova žádost o prominutí vady návrhu podaného dne 26. 1. 2025 tak de facto představuje žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu, což soudní řád správní výslovně zapovídá. Soud proto této žádosti nemohl vyhovět. 15. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že navrhovatel podal návrh opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená jednoroční lhůta k jeho podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. návrh pro opožděnost odmítl. 16. Z důvodu odmítnutí návrhu soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 17. Pro úplnost soud dodává, že podanému návrhu by nemohl vyhovět, ani kdyby byl podán včas. Za situace, kdy se Změna č. 10 vůbec netýkala pozemků v katastrálním území X, nemohl by soud tuto změnu zrušit z důvodů popsaných v návrhu, které se vztahují výhradně k tomuto – Změnou č. 10 neřešenému – katastrálnímu území. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 12. května 2025 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.