č. j. 15 A 41/2025-19   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelky:  Ing. I. K.       bytem X proti odpůrci:  Městský úřad Kryry sídlem Hlavní 1, 439 81  Kryry v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření takto: I.        Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem výslovně adresovaným a podaným Krajskému soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal kácení smrku v katastrálním území Kryry v ulici Vodní, které je plánováno na den 21. 11. 2025 od 8:00, a to do právní moci rozhodnutí Městského úřadu Kryry ze dne 11. 11. 2025, č. j. 1387/2025 (dále jen „rozhodnutí, kterým se povoluje kácení“), nebo do konečného rozhodnutí soudu ve věci. 2. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může soud usnesením na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat (důraz doplněn). 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Z citovaného § 38 odst. 1 s. ř. s. gramatickým výkladem vyplývá, že možnost vydání předběžného opatření soudem je vázána na podání návrhu na zahájení řízení. Ve správním soudnictví je tak, oproti občanskému soudnímu řízení, omezena možnost podání návrhu na vydání předběžného opatření pouze na ty případy, v nichž byl podán návrh na zahájení řízení, popř. pokud je současně podán s návrhem na zahájení řízení (srov. odst. 9 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2022, č. j. 6 As 251/2021-54). V řešené věci však takový návrh na zahájení řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem podán nebyl, což soud zjistil lustrací správních žalob, a vyplývá to i z tvrzení uvedených v návrhu na vydání předběžného opatření. 5. S ohledem na tuto skutečnost soud dospěl k závěru, že návrh na vydání předběžného opatření, který byl podán u Krajského soudu v Ústí nad Labem, aniž by u tohoto soudu byla podána žaloba ve věci samé, je nepřípustný, a proto jej podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. výrokem I. usnesení odmítl. 6. Z návrhu na vydání předběžného opatření současně vyplývá, že v řešené věci rozhodnutí o odvolání vydáno nebylo, neboť dosud neuplynula ani patnáctidenní lhůta pro podání řádného opravného prostředku proti rozhodnutí, kterým se povoluje kácení. Z tohoto důvodu, i kdyby žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření podala současně s návrhem na zahájení soudního řízení, byl by její návrh na zahájení soudního řízení nepřípustný podle § 68 písm. a) s. ř. s., a to z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem. Soud k tomu připomíná, že ve správním soudnictví jde o následné poskytnutí soudní ochrany dotčeným právům, přičemž soudní ochrany se lze domáhat jen v těch případech, v nichž žalobce vyčerpal řádné opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem. 7. V důsledku odmítnutí návrhu soud současně podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 8. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl navrhovatelkou uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 24. listopadu 2025 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.