č. j. 16 A 10/2025-11 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: J. Š., narozený X bytem X proti   žalovanému: obec Bystřany sídlem Pražská 32, 417 61 Bystřany v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2025, č. j. OÚB-999/2025/JK, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. V projednávané věci se žalobce žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2025, č. j. OÚB-999/2025/JK, kterým byla zamítnuta jeho námitka proti rozhodnutí správce poplatku o stanovení platby místního poplatku za systém odpadového hospodářství obce. Žalobce je přesvědčen, že jeho nemovitost není zkolaudována jako objekt pro rodinnou rekreaci a poplatková povinnost mu nevznikla.  2. Podanou žalobou se žalobce domáhá, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného, a aby žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náhradu nákladů řízení. Odkladný účinek 3. Žalobce v žalobě současně požadoval, aby soud „odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí“ podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Soud podle obsahu podání posoudil tento návrh jako návrh na přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s. ř. s., byť žalobce svůj návrh přesnými slovy zákona nenazval. Svůj návrh na přiznání odkladného účinku žalobce odůvodnil pouze tvrzením, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něho měl „nepřiměřené důsledky“, zatímco žaloba má reálnou naději na úspěch. Vyjádření žalovaného k odkladnému účinku 4. Žalovaný byl soudem dne 9. 6. 2025 vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, výzva mu byla doručena do datové schránky týž den. Uvedená lhůta marně uplynula a žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyjádřil.   Posouzení odkladného účinku soudem 5. Podle ustanovení § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s., platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 6. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění musí být prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí (např. rozhodnutí, jímž se ukládá majetková sankce), a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobci, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem. 7. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět. 8. V projednávané věci žalobce brojí proti rozhodnutí, jímž byla zamítnuta jeho námitka proti tomu, že vůči němu byla správcem daně uplatněna povinnost k úhradě místního poplatku na odpadové hospodářství stanoveného obecně závaznou vyhláškou obce. Je přesvědčen o tom, že na jeho nemovitost se poplatková povinnost nevztahuje a vyměření a vymáhání místního poplatku by proti žalobci nemělo být uplatňováno. Přestože to nevyplývá z žalobou napadeného rozhodnutí ani z žaloby, soud předpokládá, že byla uložena poplatková povinnost, neboť námitka je opravným prostředkem proti úkonu správce daně při placení daní. Z toho je zřejmé, že nastanou-li účinky tohoto rozhodnutí, majetek žalobce se zmenší, čímž mu bude způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tak zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou. 9. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že v návaznosti na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se  týká „toliko“ žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě. 10. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s. 11. Má-li mít návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě existence pravomocného správního rozhodnutí existuje veřejný zájem na jeho výkonu, musí vždy soud poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, která se poměřuje s důležitým veřejným zájmem, a tato svá tvrzení musí řádně doložit. 12. Žalobce v předmětné věci neuvedl, jaká konkrétní újma mu v tom, že bude muset uhradit vyměřený poplatek za systém odpadového hospodářství obce, vznikne.  Bez tvrzení rozhodných skutečností, jež jsou nezbytné pro věcné posouzení návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, není možné zhodnotit, zda hrozící újma převládá nad veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Veřejný zájem lze spatřovat především ve výkonu pravomocných správních rozhodnutí. Tvrdit a prokázat skutečnost, že negativní důsledek (hrozící újma) spočívající ve výkonu nebo jiných právních následcích žalobou napadeného rozhodnutí převažuje nad veřejným zájmem, bylo výhradně na žalobci. Ten tuto povinnost nesplnil, a soudu tak bylo znemožněno posoudit, zda  hrozící újma žalobce převažuje nad veřejným zájmem, či nikoli. 13. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl výrokem I. usnesení tak, že podané žalobě odkladný účinek nepřiznal. 14. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 15. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1649001025. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ústí nad Labem 14. července 2025 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.