č. j. 16 A 24/2025-25   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobců:  a) J. V., narozen X  b) Mgr. A. V., narozena X  oba bytem X  oba zastoupeni advokátem Mgr. Ladislavem Malečkem     sídlem Píšťany 99, 411 01  Píšťany proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01  Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2025, č. j. KUUK/157257/2024, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 27. 8. 2025, č. j. KUUK/157257/2024, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice, ze dne 24. 4. 2024, č. j. MULTM/0033276/24/SÚ/PKř, kterým stavební úřad zamítl žádost o dodatečné povolení stavby. 2. V nyní posuzované věci se soud nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobci podali, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 3. Podle § 306 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. 4. Z § 72 odst. 4 s. ř. s. vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 5. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Na výzvu soudu zaslal žalovaný soudu kopii rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, doklad o doručení tohoto rozhodnutí a listinu, z níž vyplývá zmocnění k zastupování žalobců ve správním řízení. Z doručenky plyne, že napadené rozhodnutí bylo do datové schránky zástupce žalobců doručeno ve středu 27. 8. 2025. Podle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci, přičemž doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Den doručení je třeba považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Měsíční lhůta pro podání žaloby uplynula dne 27. 9. 2025, a protože tento den připadl na sobotu, skončila lhůta dle § 40 odst. 3 s. ř. s. následující nejbližší pracovní den, tj. v pondělí 29. 9. 2025. 7. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobci nejpozději dne 29. 9. 2025 předali soudu nebo jemu zaslali prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předali orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobci neučinili. Žalobu podal ke zdejšímu soudu právní zástupce žalobců až dne 9. 10. 2024. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. 8. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobci podali žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená měsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 9. Pro úplnost soud dodává, že na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí žalovaný postupoval s ohledem na přechodné ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). Obdobnou situací se již judikatura Nejvyššího správního soudu opakovaně zabývala (srov. body 10 až 15 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025-34, a body 9 až 11 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2025, č. j. 1 As 25/2025-31). Podle uvedené judikatury platí, že se v takové situaci uplatní § 306 odst. 1 nového stavebního zákona bez dalšího. Tento závěr podporuje i rozhodovací praxe Ústavního soudu, podle níž se délka lhůty pro podání žaloby řídí právní úpravou, která je účinná v době doručení správního rozhodnutí (k tomu srov. bod 12 nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24). 10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 11. Závěrem soud připomíná, že za nyní posuzovanou žalobu nebyl žalobci zaplacen soudní poplatek, přičemž soud ani nevyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku za tuto žalobu, jelikož si byl vědom skutečnosti, že žaloba bude muset být odmítnuta a případný soudní poplatek by musel být vrácen žalobcům. Není proto třeba, aby v souvislosti s nynějším odmítnutím žaloby řešil soud vrácení soudního poplatku. 12. Ze stejného důvodu, tedy pro neúčelnost, nerozhodoval soud o návrhu o přiznání odkladného účinku žalobě. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 21. října 2025 Mgr. Václav Trajer v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.