č. j. 16 A 26/2024-63   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobkyně: K. A., narozená dne X   bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje   sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01  Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2024, č. j. KUUK/148349/2024, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč, která bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 12. 2024 (doručenou soudu dne 17. 12. 2024) domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2024, č. j. KUUK/148349/2024, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Teplice ze dne 7. 10. 2022, č. j. MgMT/112120/2022, kterým bylo podle § 79 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023 a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023, rozhodnuto o umístění stavby „rekonstrukce a dostavba úředního domu čp. XA, X“ na pozemcích p. č. XB, XC, XD, XE, XF a XG v katastrálním území X. Žalobkyně se současně domáhala toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. 2. Žaloba, kterou žalobkyně podala, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. 3. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 4. Takovým zvláštním zákonem je mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, (dále jen „nový stavební zákon“). Nutno k tomu doplnit, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsažené v § 305 a násl. – účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 nového stavebního zákona). 5. Podle § 306 nového stavebního zákona přitom platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). Přechodné ustanovení týkající se soudního přezkumu se pak nachází v § 331 nového stavebního zákona, podle kterého se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z formulace § 331 nového stavebního zákona tak a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. Jak také konstatoval Nejvyšší správní soud v recentním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26: „…nová úprava žalobních lhůt dle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024.“ 6. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 7. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. 8. K výzvě soudu žalovaný předložil doklady o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyni. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy žalobkyni začala běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří. 9. Z doručenky napadeného rozhodnutí soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni řádně doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 29. 10. 2024. Tento den je pak zapotřebí považovat za den doručení dotčeného rozhodnutí žalobkyni ve smyslu § 306 odst. 1 nového stavebného zákona. Soud tak dospěl k závěru, že poslední den lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí připadl na pátek 29. 11. 2024. 10. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 29. 11. 2024 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit (k tomu srov. § 40 odst. 4 s. ř. s.). To však žalobkyně neučinila, neboť žalobu soudu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 16. 12. 2024, jak vyplývá z razítka na obálce založené na č. l. 42 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. 11. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně podala žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta 1 měsíce k jejímu podání. Soud proto výrokem I. podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 12. V souvislosti s dříve uvedeným je případným doplnit též fakt, že kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí (specializovaného) stavebního úřadu, resp. žalovaného, i poukazované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s nimi seznámili. S ohledem na tyto okolnosti tak soud nepovažuje dopady nového stavebního zákona do práv žalobkyně za nepředvídatelné, či za nepřiměřeně tvrdé (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26). 13. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů účastníků řízení se poté opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. 14. Jelikož řízení skončilo odmítnutím návrhu před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl rovněž o vrácení žalobkyní zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby v částce 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 27. ledna 2025 Mgr. Václav Trajer v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.