č. j. 178 Ad 20/2025-13   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobkyně:  J. Z., narozená X  bytem X   proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2025, č. j. MPSV-2025/168014-916, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. 8. 2025, č. j. MPSV-2025/168014-916, kterým žalovaný zamítl odvolání nezletilé dcery žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ústí nad Labem, ze dne 12. 2. 2025, č. j. 8583/2025/LTV, kterým byl od března 2025 nezletilé dceři žalobkyně snížen příspěvek na péči s odůvodněním, že se považuje za osobu závislou ve II. stupni – středně těžká závislost, jelikož nezvládá pět základních životních potřeb. 2. V posuzované věci se soud nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobkyně podala, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č.  150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 3. Z § 72 odst. 4 s. ř. s. vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 4. Podle § 40 odst. 1 věty prvé s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 5. Na výzvu soudu zaslal žalovaný soudu kopii rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a doklad o doručení tohoto rozhodnutí. Z doručenky plyne, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno v pondělí 1. 9. 2025. Den doručení je třeba považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobkyni ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Měsíční lhůta pro podání žaloby uplynula dne 1. 11. 2025, a protože tento den připadl na sobotu, skončila lhůta dle § 40 odst. 3 s. ř. s. nejbližší pracovní den, tj. v pondělí 3. 11. 2025. 6. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 3. 11. 2025 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobkyně neučinila. Žalobu podala ke zdejšímu soudu až dne 28. 11. 2025. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. 7. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně podala žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 8. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 18. prosince 2025 Mgr. Lenka Havlíčková v.r.  samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.