česká republika rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobkyně: X   bytem X   zastoupena advokátem JUDr. Radkem Bechyně   sídlem Legerova 148, 28002 Kolín   proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje   sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2024, č. j. OSH 883/23-2/67.1/23284/Rg KULK 59305/2024   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa, odboru správního, ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. MUCL/5170/2023/OS/DŠ, č. j. MUCL/118305/2023. Tímto prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl námitky žalobkyně ve věci bodového hodnocení řidiče a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 9. 2. 2023. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaný řádně nereflektoval na odvolací důvody a nezabýval se předloženými důkazy. Z rozhodnutí různých správních orgánů vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních. Žalobkyně konkrétně označila a soudu předložila rozhodnutí Městského úřadu Hlučín, Městského úřadu Černošice či Krajského úřadu Jihočeského kraje, z nichž plyne, že se správní orgány zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče. Měla by existovat ustálená či obdobná praxe při posuzování obdobných věcí. Z hlediska rovnosti účastníků před zákonem považovala žalobkyně za nepřiléhavé, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným. 3. Následně žalobkyně uplatnila žalobní námitku, která směřovala do nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nesouhlasila se závěrem žalovaného jako odvolacího orgánu, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady, když, jak uvedla dříve, správní praxe je odlišná. Žalovanému vytýkala, že jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení od oddělení policie o spáchání přestupku, která však podle žalobkyně nemohou být dostatečným důkazem, a mají být porovnána s předmětným rozhodnutím. Žalobkyně předložila spolu s žalobou rozhodnutí v blokových řízeních týkajících se jiných přestupců, kdy tato rozhodnutí mají sloužit jako důkaz praxe vyplňování bloků z hlediska jejich náležitostí. Například série X č. bloku X a série X č. bloku X nesplňují dostatečnou individualizaci skutku podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, naproti tomu z rozhodnutí v blokovém řízení série X č. bloku X plyne dodržení zákonem stanovených požadavků. 4. K tomuto žalobnímu bodu následně žaloba v obecné rovině rozvedla, za jakých okolností není pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobkyně identifikovala případy, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, upozornila na nepřípustnost použití zkratek, ze kterých nelze dostatečným způsobem seznat vytýkané jednání, kdy nestačí uvést pouze „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP“. Z rozhodnutí musí být patrno, že přestupce porušil povinnost být připoután bezpečnostním pásem za jízdy jako řidič motorového vozidla. Také musí být z rozhodnutí zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo vyloučeno, že se přestupek stal mimo pozemní komunikaci. Údaje musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. 5. K jednotlivým pokutovým blokům pak žalobkyně uplatnila následující výhrady: 6. K pokutovým blokům ze dne 15. 12. 2022 a ze dne 17. 10. 2024 (pozn. soudu – zde žalobkyně zjevně míní blok ze dne 17. 10. 2022, když blok ze dne 17. 10. 2024 s ohledem na časovou souslednost ani nemohl být v této věci podkladem pro záznam bodů v registru řidičů) žalobkyně namítala, že jsou vlivem zápisu policisty zcela nečitelné. 7. K pokutovému bloku ze dne 7. 4. 2021 žalobkyně uvedla, že v kolonce č. 5 není uveden žádný údaj o čase a datu, kdy mělo dojít ke spáchání přestupkového jednání. 8. Není tedy bez důvodných pochybností patrné, komu, zejména kdy a kde a také za jaký skutek byly pokuty v blokových řízeních uloženy. V tomto směru se žalobkyně dovolávala rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39. 9. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že do spisu byly opatřeny kopie příkazových bloků, přičemž správní orgány se jejich způsobilostí pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče náležitě zabývaly. Žalovaný se proto plně odvolal na napadené rozhodnutí, kde se s argumenty žalobkyně vypořádal. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl. IV. Zjištění ze správního spisu 11. Výpisem z bodového hodnocení řidiče bylo doloženo, na základě jakých přestupků žalobkyně dosáhla 12 bodů. Dne 20. 2. 2023 podala žalobkyně námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Správní orgán I. stupně měl k dispozici jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Dále byly vyžádány kopie bloků na pokutu, konkrétně i příkazových bloků ze dne 15. 12. 2022, 17. 10. 2022 a 7. 4. 2021. Řízení o námitkách bylo přerušeno usnesením ze dne 10. 5. 2023 z důvodu podání návrhu na provedení přezkumného řízení. Po marném uplynutí doby, na niž bylo řízení přerušeno, pokračoval správní orgán I. stupně v řízení a po vyjádření žalobkyně vydal shora označené prvostupňové rozhodnutí. 12. V jeho odůvodnění shrnul obsah obdržených oznámení o přestupcích a uložených pokutách. Správní orgán I. stupně shledal, že bloky obsahují všechny náležitosti, údaje jsou srozumitelné a dostatečné. Ověřil, zda byl za uvedené přestupky zaznamenán správný počet bodů. Námitky žalobkyně shledal neodůvodněnými, neboť položky na blocích byly náležitě vyplněny a bloky byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Příkazové bloky byly žalobkyní podepsány. 13. K žalobcovu odvolání, které mj. obsahovalo shodnou argumentaci jako podaná žaloba, přezkoumal rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný. Ten v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí uvedl, že správní orgán I. stupně zajistil k jednotlivým přestupkům kopie příkazových bloků, nezjistil rozpory, ze záznamů je zřejmé, kdy a kde došlo k přestupku, jaké ustanovení zákona o silničním provozu žalobkyně porušila. Žalovaný se zabýval konkrétními odvolacími námitkami žalobkyně ve vztahu k označeným příkazovým blokům a dovodil, že jejich obsahové náležitosti odpovídají zákonným požadavkům. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 15. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3). 16. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44 (všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz), podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. 17. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazním blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky. 18. První žalobní bod, který se týká nerespektování odvolacích důvodů, v podstatě kopíruje žalobní námitky uplatněné již v žalobách projednávaných zdejším soudem pod sp. zn. 59 A 15/2015, sp. zn. 59 A 34/2015, sp. zn. 59 A 64/2015, sp. zn. 59 A 65/2015 či sp. zn. 59 A 68/2015, sp. zn. 59 A 118/2017, sp. zn. 59 A 46/2018, sp. zn. 59 A 63/2018, sp. zn. 59 A 86/2018, sp. zn. 59 A 89/2018, v poslední době sp. zn. 59 A 18/2024 či sp. zn. 59 A 24/2024. Žaloba v tomto směru neobsahovala žádné žalobní výhrady, které by případ žalobkyně individualizovaly a směřovaly do konkrétních částí napadeného rozhodnutí žalovaného a opomenutí konkrétních odvolacích námitek. 19. K uplatněnému žalobnímu bodu soud shodně jako v předchozích rozhodnutích ve shora označených věcech uvádí, že je samozřejmě povinností žalovaného jako odvolacího orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, včetně vypořádání odvolacích námitek. Tuto povinnost však nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o odvolacích důvodech žalovaný uvážil a na základě jakého skutkového stavu a právních úvah a důvodů. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá. 20. Žalobní námitka ohledně nevypořádání odvolací argumentace je obecná, soud má za to, že napadené rozhodnutí se plně vypořádalo jak s odvolacími důvody uplatněnými v obecné rovině, tak i s konkrétními výtkami, které žalobkyně vůči jednotlivým blokům vznesla. Soud považoval v daném případu rozhodnutí žalovaného za srozumitelné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné. 21. Odvolává-li se žaloba znovu v úvodní části na rozhodnutí jiných správních orgánů, která mají dokládat praxi při přezkumu pokutových bloků k uplatněným námitkám řidiče, uvádí soud, že nepovažoval za potřebné se jimi zabývat pro účely posouzení žalobních námitek. Žalobkyně nenavrhovala těmito listinami doplnit dokazování, neuváděla ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě správní praxe toho kterého správního orgánu. K tomu lze jen poznamenat, že případná jiná praxe správního orgánu či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného. Soud zdůrazňuje, že žalovaný oznámení o přestupcích nepovažoval za jediné dostatečné důkazy, ale shodně jako před ním správní orgán I. stupně měl k dispozici jednotlivé bloky na pokutu, které byly v řízení vyžádány, a v návaznosti na obsah odvolacích námitek se jimi zabýval. Závěr, že se jednalo o dostatečné podklady pro zápis bodů, žalovaný neopřel výhradně o zjištění, že na příkazový blok žalobkyně připojila souhlas. 22. Další částí žaloby žalobkyně brojí (pozn. soudu – opět shodně jako v žalobách podaných stejným právním zástupcem v již dříve projednávaných věcech) v obecné rovině proti nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. S tezemi, které žaloba ve vztahu k rozhodnutím o přestupcích a rozhodnutím vydaných v blokovém (příkazním) řízení soudu předestřela, lze v obecné rovině souhlasit. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v úvodní části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů. 23. Ve vztahu k pokutovému (příkazovému) bloku [v návaznosti na oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu ve znění do 30. 6. 2017, resp. ve znění od 1. 7. 2017 příkazem na místě] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového, resp. příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového, resp. příkazního řízení, jak je stanoví zejména § 84 a § 85 zákona o přestupcích, resp. od 1. 7. 2017 § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze blokového, resp. příkazního řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém, resp. příkazním řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v pokutovém (příkazovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39). 24. Teprve v další části žalobního bodu žalobkyně uvádí konkrétní výhrady vůči pokutovým blokům (pozn. soudu – žalobkyně nereflektuje, že po 1. 7. 2017 jde o příkazové bloky). Soud zdůrazňuje, že žalobkyně tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkala, že záznam bodů byl nesprávný, přestupků se nedopustila, s vydáním příkazových bloků nesouhlasila, nepodepsala je apod., nikterak nezpochybňuje konkrétní závěry napadeného rozhodnutí. 25. Ve vztahu k příkazovým blokům ze dne 15. 12. 2022 a ze dne 17. 10. 2022, jejichž kompletní nečitelnost žalobkyně namítá, soud konstatuje, že byly vydány Městskou policií Duchcov, rukopis na obou je shodný, je skutečně čitelný obtížněji, nicméně nečitelný není. Z obou příkazových bloků je patrno, kdy a kde žalobkyně porušila povinnosti řidiče. V obou případech byla žalobkyni v Duchcově naměřena nepovolená rychlost v obci, v blocích je k právní kvalifikaci uvedeno „§125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“ s údajem „50/61/58+-3 km/h“, resp. „50/64/61+- 3 km/h“. Je tedy seznatelné, za jaké přestupky byla žalobkyně postižena, bylo přihlédnuto k možné odchylce měření 3 km/h. Žalobkyně oba bloky podepsala. Údaje na příkazových blocích plně korespondují s oznámeními do systému bodového hodnocení řidičů vypracovanými Městskou policií Duchcov a jsou z hlediska čitelnosti postačující. Plný obsah příkazových bloků je detailně uveden v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí.  Jiné námitky než nečitelnost vůči nim žalobkyně ani nevznesla. Jde tedy o náležité podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. 26. Jde-li o příkazový blok ze dne 7. 4. 2021, také ten představuje dostatečný podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Podle § 92 odst. 4 písm. e) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se v příkazovém bloku mj. uvede popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání. Jediná námitka žalobkyně proti zmíněnému bloku spočívá v tom, že zde není uveden žádný údaj o čase a datu, kdy mělo dojít ke spáchání přestupkového jednání. Příkazový blok je však v tomto směru vyplněn dostatečně. Pokud jde o časový údaj, je zde výslovně uvedeno, že přestupky [dle § 125c odst. 1 písm. k) a písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb.] byly spáchány dne 28. 8. 2020. Je pravdou, že příkazový blok neobsahuje údaj o konkrétní hodině a minutě spáchání přestupků, což však zákon výslovně nepožaduje. 27. Dostatečnost vymezení skutku je třeba hodnotit podle okolností konkrétního případu, přičemž časový údaj nelze hodnotit izolovaně od dalších parametrů zachycujících skutek. V daném případě spočívala podstata jednání žalobkyně v nedání přednosti a nepřizpůsobení rychlosti při nájezdu na dálnici. Šlo o konkrétně identifikovaný nájezd ze silnice I/16 na dálnici D 10. Blok kromě výslovného popisu skutku přispívá k jeho nezaměnitelnosti také tím, že do části vyhrazené popisu skutku policista zapsal mj. spisovou značku věci DP-7651/2020, která je uvedena také na oznámení o uložení pokuty za účelem zápisu bodů do registru řidičů. Skrze tuto spisovou značku je přestupkové jednání žalobkyně propojitelné s dalším spisovým materiálem, což vedle popisu v příkazovém bloku dále přispívá k nezaměnitelnosti řešeného skutku. Dle spisového materiálu byla žalobkyně v důsledku přestupků účastna dopravní nehody, při níž byla dokonce těžce zraněna. Za takových okolností je zaměnitelnost řešeného skutku za jiný, kvůli níž je vyžadována náležitá časová specifikace, vyloučena. Jinak řečeno, uvedení konkrétního data lze v tomto případě považovat za naplnění požadavku výše uvedeného ustanovení na zachycení časového rámce přestupkového jednání. Příkazový blok je proto náležitým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. 28. Ve vztahu ke všem předmětným blokům soud zdůrazňuje, že žalobkyně se mohla na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě (což jsou podmínky pro vyřešení přestupku na místě vydáním příkazu na místě a příkazového bloku podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky), což neučinila. Žalobkyně paušálně namítá pouze formální nedostatky, aniž by se současně bránila tomu, že daný přestupek v uvedeném místě nespáchala, že nesouhlasila na místě s jeho kvalifikací, netvrdí, že nepodepsala příkazový blok či byla k podpisu donucena. Předmětné bloky považuje soud za dostatečně určité, srozumitelné a ve spojení s jednotlivými oznámeními o uložených pokutách za relevantní podklady pro zápis bodů. 29. Soud tedy uzavírá tím, že předmětné příkazové bloky, jejichž nedostatky žalobkyně namítala, správní orgány správně posoudily jako způsobilé podklady pro zápis příslušného počtu bodů do registru řidičů. Nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek nezákonně. VI. Závěr a náklady řízení 30. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 31. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobkyně a žalovaného.  32. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 33. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 1. dubna 2025     Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu