česká republika rozsudek jménem republiky Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci   žalobce:  Share CAR!, z.s.    sídlem Příbramská 67, Verneřice   zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou   sídlem Husovo náměstí 139, Ledeč nad Sázavou   proti   žalovanému:    Krajský úřad Libereckého kraje                        sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2024, č. j. OSH 25/24-2/67.1/24024/SK KULK 48893/2024, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 6. 2024, č. j. OSH 25/24-3/67.1./24003/SK KULK 50622/2024 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 19. 6. 2024, č. j. OSH 25/24-2/67.1/24024/SK KULK 48893/2024 se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 269 Kč, k rukám Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové, advokátky, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I.  Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 6. 2024, č. j. OSH 25/24-3/67.1./24003/SK KULK 50622/2024, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Liberec ze dne 27. 11. 2023, č. j. MML216309/23/5949/OD/Kro. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve spojení s porušením § 10 odst. 3 tohoto zákona, kterého se měl dne 6. 1. 2023 dopustit tím, že jako provozovatel nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, konkrétně aby nezjištěný řidič respektoval dopravní značku IP 12 (Vyhrazené parkoviště) s dodatkovou tabulkou E 13 (Pro držitele platné parkovací karty vydané SML). Za přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou 1 000 Kč. 3. Opravným usnesením byl v záhlaví rozhodnutí žalovaného opraven údaj o čísle jednacím a v zápatí první strany rozhodnutí údaj o telefonu a e-mailové adrese. II. Žaloba 4. Žalobce namítal, že rozhodnutí žalovaný nesprávně doručoval  X na základě prezidiální plné moci doručené správnímu orgánu I. stupně dne 21. 12. 2023. Touto plnou mocí žalobce zmocnil zmocněnce pro zastupování ve všech řízeních o přestupku dle § 125f zákona o silničním provozu, která budou zahájena v budoucnu. Řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí, bylo zahájeno dne 3. 10. 2023, tedy nikoli v budoucnu. Tomu odpovídá, že žalobce jednal po celou dobu řízení sám, správní orgán mu písemnosti doručoval do datové schránky a ze své datové schránky žalobce reagoval. Zmocněnec byl zmocněn pro nová řízení. K řádnému doručení napadeného rozhodnutí došlo teprve doručením do datové schránky žalobce, tedy dne 18. 12. 2024. 5. Dále žalobce uvedl, že rozhodnutí o přestupku bylo vydáno dne 28. 11. 2023. Odpovědnost za přestupek s odkazem na § 30 písm. a) a § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), zanikla dne 28. 11. 2024. Rozhodnutí, které bylo žalobci doručeno dne 18. 12. 2024, je nezákonné, protože nabylo právní moci poté, co odpovědnost žalobce za přestupek zanikla. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného ve spojení s opravným rozhodnutím zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a žalobci proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ponechal námitky ohledně doručování rozhodnutí a usnesení na soudu, náhradu nákladů řízení neuplatnil. IV.  Posouzení věci krajským soudem 8. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 9. Klíčovou otázkou v dané věci je, zda byl žalobce v řízení o přestupku zastoupen zmocněncem X. Na posouzení této otázky rovněž závisí splnění jedné z podmínek meritorního posouzení žaloby, totiž podání žaloby ve lhůtě 2 měsíců od doručení písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí podle § 72 odst. 1 s. ř. s. 10. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce byl z přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu shledán vinným příkazem ze dne 27. 9. 2023, který mu byl doručen do datové schránky dne 3. 10. 2023. Dne 11. 10. 2023 podal žalobce ze své datové schránky odpor, správní orgán I. stupně pokračoval v řízení o přestupku. 11. Poté co správní orgán I. stupně přestupek projednal při ústním jednání dne 14. 11. 2023, jehož se žalobce neúčastnil, vydal dne 27. 11. 2023 rozhodnutí, jímž uznal žalobce z přestupku vinným. Prvostupňové rozhodnutí bylo dne 28. 11. 2023 doručeno do datové schránky žalobce. 12. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne 13. 12. 2023 blanketní odvolání, proto ho usnesením ze dne 19. 12. 2023 správní orgán I. stupně vyzval k odstranění vad a doplnění náležitostí odvolání. Usnesení bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 22. 12. 2023. Dne 21. 12. 2023 byla správnímu orgánu I. stupně zaslána prezidiální plná moc udělená zmocněnci X, a to z datové schránky zmocněnce. Šlo o plnou moc pro řízení, která budou zahájena bez omezení v budoucnu, jejichž předmětem je obvinění žalobce z přestupku provozovatele vozidla. Dne 27. 12. 2023 doplnil žalobce náležitosti odvolání, doplnění odvolání bylo podáno žalobcem z jeho datové schránky. 13. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 19. 6. 2024 bylo žalobcovo odvolání zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí žalovaný doručil dne 22. 6. 2024 do datové schránky zmocněnce X. Rovněž opravné usnesení ze dne 27. 6. 2024 žalovaný dne 27. 6. 2024 doručil do datové schránky zmocněnce. 14. Následně se žalobce obrátil na Ministerstvo dopravy, uplatnil opatření proti nečinnosti žalovaného, neboť nerozhodl o žalobcovu odvolání. Usnesením ze dne 5. 12. 2024 Ministerstvo dopravy žádosti žalobce nevyhovělo z důvodu, že žalovaný rozhodnutí o odvolání vyhotovil dne 19. 6. 2024 a dne 22. 6. 2024 doručil zmocněnci žalobce. 15. Žalobce informoval žalovaného, že rozhodnutí ze dne 19. 6. 2024 nebylo doručeno do datové schránky žalobce a že si žádného zmocněnce v dané věci nezvolil. Žádal proto žalovaného o doručení napadeného rozhodnutí. Kopii rozhodnutí s doložkou právní moci a opravného usnesení doručil žalovaný do datové schránky žalobce dne 18. 12. 2024. 16. V daném případu měl žalovaný zjevně za to, že žalobce je v řízení o přestupku, včetně odvolacího řízení, zastoupen zmocněncem X na základě plné moci předložené správnímu orgánu I. stupně. Žalobce naopak zastává názor, že šlo o prezidiální plnou moc, která se na již zahájené řízení o přestupku nevztahovala, proto žalovaný nemohl doručovat napadené rozhodnutí zmocněnci, ale měl ho doručovat žalobci. 17. Pro posouzení věci je podstatná právní úprava zastoupení na základě plné moci obsažená v § 33 správního řádu. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí, plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. 18. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu upravuje čtyři základní typy plné moci z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal. 19. Podle § 33 odst. 2 správního řádu může být zmocnění uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení (tj. prostá plná moc), b) pro celé řízení (tzv. generální plná moc), c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřena a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu (tzv. prezidiální plná moc), nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 18. Správní řád obsahuje v § 33 odst. 2 písm. c) výslovnou úpravu tzv. prezidiální plné moci, na rozdíl od prosté plné moci a generální plné moci pro ni stanoví vyšší formální požadavky. Podpis na takové plné moci musí být úředně ověřen, plná moc musí být do zahájení příslušného konkrétního správního řízení, na které se má vztahovat a ve kterém má zmocněnec zmocnitele zastupovat, uložena u věcně a místně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena u tohoto správního orgánu do protokolu. Prezidiální plná moc se nadto musí vztahovat k určitému předmětu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30.6. 2016, č. j. 30 A 63/2015-44, Sb. NSS 3464/2016). 19. Doktrína k prezidiální plné moci uvádí: „Předmětem takové obecné plné moci může být např. určitá věc (kupř. nemovitost) nebo určitá činnost (např. podnikatelská činnost určité osoby). Ustanovení vyžaduje, aby byla taková plná moc uložena u správního orgánu „do zahájení řízení“ (§ 44 odst. 1 a § 46 odst. 1 upravující zahájení řízení), s ohledem na smysl a účel tohoto ustanovení je však nutno akceptovat i to, pokud by byla plná moc správnímu orgánu předána současně se zahájením řízení, např. současně s podáním žádosti (podmínka uložení plné moci u správního orgánu „do zahájení řízení“ by totiž byla formálně splněna i v případě, pokud by plná moc byla u správního orgánu uložena např. 1 hodinu nebo i několik minut před zahájením řízení, což už však není prakticky řádný rozdíl a trvání na doslovném výkladu by bylo zjevným formalismem odporujícím účelu ustanovení).“ (JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Vydání II, Praha, 2012, s. 385). 20. Zásadně platí, že vůči správnímu orgánu je prezidiální plná moc účinná až od okamžiku, kdy mu byla předložena. Není-li prezidiální plná moc předložena správnímu orgánu před zahájením správního řízení, nelze se jí dovolávat v průběhu tohoto správního řízení.  21. Při posuzování rozsahu zmocnění dle předložené plné moci je vždy třeba posoudit, jakým úmyslem byli zmocnitel a zmocněnec vedeni při sepisování plné moci (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 8 Azs 16/2007-158, Sb. NSS 1811/2009). Na úmysl stran je možné usuzovat z okolností o tomto úmyslu vypovídajících. Jednou z hlavních okolností v případě dohody o plné moci je text plné moci jakož listiny osvědčující její udělení. 22. Správnímu orgánu I. stupně byla v průběhu řízení o přestupku (konkrétně poté, co žalobci bylo do datové schránky dodána výzva k doplnění blanketního odvolání) zaslána z datové schránky zmocněnce X plná moc k zastupování žalobce. Tato plná moc byla výslovně nazvána „presidiální“, dle textu byla jako prezidiální udělena „dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.)“, výslovně „pro všechna řízení, která budou zahájena bez omezení v budoucnu“, s určitým předmětem řízení, kterým bylo řízení o přestupcích provozovatele vozidla dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Plná moc byla časově omezena pouze určením zániku plné moci. Jednalo se o kopii plné moci, opatřené ověřovací doložkou podpisu zmocnitele. Šlo tak o tzv. prezidiální plnou moc, neboť splňovala veškeré náležitosti stanovené v § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. Platila tedy pro všechna správní řízení o přestupcích žalobce jako provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, která budou po jejím předložení a uložení zahájena u správního orgánu I. stupně, bude-li věcně a místně příslušný k jejich projednání, a to až do pravomocného skončení řízení. 23. Z obsahu předložené prezidiální plné moci ani okolností, za kterých byla správnímu orgánu I. stupně zaslána, nelze dovodit, že by se jednalo o plnou moc i pro právě probíhající řízení o přestupku, které bylo zahájeno již doručením příkazu žalobci dne 3. 10. 2023. V plné moci nebylo probíhající přestupkové řízení označeno, datová zpráva nebyla zmocněncem zaslána pro účely probíhajícího přestupkového řízení, ani s ním jakkoli spojena. Po předložení plné moci jednal žalobce se správním orgánem I. stupně nadále sám, ze své datové schránky v reakci na usnesení, jímž byl vyzván k odstranění vad podaného odvolání, náležitosti odvolání doplnil. 24. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nebyl oprávněn v řízení o přestupku žalobce zahájeném již před předložením prezidiální plné moci správnímu orgánu I. stupně jednat se zmocněncem žalobce a doručovat mu rozhodnutí dle § 34 odst. 2 správního řádu. Se zákonem předvídanými účinky tedy bylo žalobou napadené rozhodnutí spolu s opravným usnesením žalobci doručeno až dne 18. 12. 2024, kdy si ho vyzvedl z datové schránky. 25. S ohledem na tuto skutečnost posoudil soud žalobu jako podanou v zákonné lhůtě dle § 72 odst. 1 s. ř. s. a přistoupil k jejímu meritornímu projednání. Napadené rozhodnutí, ve znění opravného usnesení, tedy přezkoumal v rozsahu a mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který to byl v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 26. Žalobce namítal zánik odpovědnosti za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby. 27. Dle § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky platí, že odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. 28. Dle § 30 písma. a) uvedeného zákona činí promlčecí doba u projednávaného přestupku 1 rok. V souladu s § 31 odst. 1 věta první uvedeného zákona tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. 29. Dle § 32 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením. Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. 30. Promlčení doba přestupku, k němuž došlo dne 6. 1. 2023, počala podle § 31 odst. 1 věta první zákona o odpovědnosti běžet 7. 1. 2023 a uplynula by dne 6. 1. 2024. Běh této doby byl dle § 32 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona přerušen dne 3. 10. 2023, kdy byl žalobci doručen příkaz ze dne 27. 9. 2023, nová promlčecí doba by skončila dne 3. 10. 2024. Znovu byla promlčecí doba přerušena vydáním prvostupňového rozhodnutí o vině žalobce dne 27. 11. 2023 a uplynula by dne 27. 11. 2024. 31. Je třeba zdůraznit, že s ohledem na prekluzivní povahu promlčecí doby ve smyslu § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky musí být rozhodnutí o přestupku ve lhůtě jednoho roku od spáchání přestupku nejen vydáno, ale rovněž musí nabýt právní moci (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 3 As 57/2004-39, Sb. NSS č. 845/2006; nebo ze dne 23. 4. 2010, č. j. 5 As 10/2010-75). Podle závěrů Nejvyššího správního soudu, které jsou aplikovatelné i po účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2022, č. j. 4 As 176/2021-33), tedy musí být přestupek v zákonné lhůtě projednán pravomocně. Pokud totiž právo správního orgánu projednat přestupek po uplynutí prekluzivní lhůty zaniká, je nutné, aby do této doby bylo rozhodnutí o přestupku perfektní, tzn. splňovalo všechny znaky zásadně nezměnitelného individuálního správního aktu. 32. Jestliže bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2024 žalobci řádně doručeno až dne 18. 12. 2024, bylo o jeho vině pravomocně rozhodnuto po uplynutím promlčecí doby, neboť ve smyslu § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky zánik jeho odpovědnost za přestupek nastal ke dni 27. 11. 2024. V důsledku nesprávného procesního postupu žalovaného při doručování je napadené rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí o vině žalobce za přestupek provozovatele vozidla, nezákonné. 33. Obiter dictum soud dodává, že z úřední činnosti mu je známo, že žalobce patří do skupiny subjektů, před soudem t. č. nezřídka zastoupených právě žalobcovou advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou (viz např. usnesení Městského soudu ze dne 20. 11. 2024, č. j. 14 A 49/2024-76), kteří správní orgány zatěžují, mj. obstrukcemi a „procesními pastmi“ ve správních řízeních. Také postup žalobce, který udělil prezidiální plnou moc zmocněnci, ovšem nenechal se jím zastupovat v již probíhajícím řízení se shodným předmětem, není standardní a logický. O to více však měl být žalovaný ve svém postupu pozorný, případně se mohl žalobce dotázat na zamýšlený rozsah zmocnění, aby nedošlo k porušení procesních předpisů. V. Závěr a náklady řízení 34. S ohledem na shora uvedené soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 35. V souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vrátil věc k dalšímu řízení žalovanému, který je podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným právním názorem soudu vázán. V dalším řízení žalovanému nezbude než řízení o přestupku zastavit z důvodu zániku odpovědnosti žalobce za daný přestupek. 36. Ve věci soud rozhodoval, aniž nařídil ústní jednání, v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 s. ř. s. 37. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 38. V souzeném případu byl žalobce úspěšný, proto mu soud proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Ty byly tvořeny odměnou zmocněnkyně – advokátky za 2 úkony právní služby v celkové výši Kč 9 240 [2 úkony právní služby po Kč dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném po 1. 1. 2025, a to převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby] a náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (2 x paušální náhrada ve výši 450 Kč za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném 1. 1. 2025) a dále v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. částkou 2 129 Kč odpovídající DPH ve výši 21 %, celkem 12 269 Kč. Dále byly náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 15 269 Kč a soud žalovanému uložil, aby ji zaplatil žalobci k rukám jeho zmocněnkyně v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 5. května 2025.   Mgr. Lucie Trejbalová, v samosoudkyně